Obsahy(1)
Příběh Jarmily Doležalové, která jako jediná společně se svou sestrou přežila vyhlazení osady Ležáky nacisty a byla dána do německé rodiny na převýchovu. Po více než šedesáti letech si v dokumentu Jána Nováka připomeneme okolnosti tragického osudu sester Šťulíkových, které byly po vyhlazení Ležáků dány k poněmčení.Je to příběh o tragédii se šťastným koncem a nečekaně přátelském setkání.Jedna ze sester, Jarmila Doležalová se rozhodla absolvovat se svou dnes již dospělou dcerou cestu z Čech přes Polsko do Německa, kudy putovala jako dítě, než ji úřady daly k adopci německým manželům, stejně jako její mladší sestru Marii. V mozaice výpovědí se dozvídáme okolnosti tragické události v Lidicích a Ležákách, které znamenaly konec života většiny obyvatel obou vesnic. Navštívíme místa i konkrétní budovy, kudy malá děvčátka tehdy prošla. Po válce byla šťastnou souhrou okolností vypátrána a mohla se vrátit do Čech ke strýci a k dědečkovi, kteří jako jediní z rodiny přežili válku. Tragédie byla paradoxně završena - vlastní rodiče si holčičky nepamatovaly, od jejich milujících "nových" rodičů byly odloučeny. Marie, jíž byl tehdy jeden rok, dodnes adoptivní rodiče považuje za své jediné.Na konci Jarmilina vzpomínkového putování je shledání se "sestrami" z její válečné rodiny.Němá, silná obětí starých žen dostávají najednou hlubší rozměr - lidé se setkávají a milují se navzdory dějinným konfliktům... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (11)
Lidice, Ležáky, mnohým osud těchto vesnic splývá v jeden. Přitom bychom našli tolik odlišností. Ležáky se narozdíl od Lidic (které se staly "jen" obětí nacistického běsnění v době heydrichiády) aktivně podílely na odboji a byly napojeny na parašutisty. Proto v jejich případě byli nacisté daleko drastičtější. Všichni muži a ženy starší 15 let byli popraveni. Všechny děti byly později zavražděny. Kromě dvou sester, které měly to "štěstí", že byly vybrány jako vhodné k poněmčení. A jedna z nich, Jarmila, vypráví a vzpomíná na to, co prožívala. Velmi autentický dokument, při kterém vám běhám mráz po zádeh a kterých není nikdy mnoho. ()
I na malé vesničce, obsahující zdánlivě jen pár tragických osudů mužů, žen a dětí, se odráží nelidsky zrůdné nacistické smýšlení...tito lidé prostě nesmí dále žít. Velmi profesionální a důstojné zpracování, i včetně vyprávění osudů převychovávaných dívek. ()
Informativní dokument. ()
Dokument bezesporu zajímavý, přeci jen Ležáky, ale i Ploština, Prlov, Javoříčko ad., asi navždy zůstanou tak trochu ve stínu lidické tragédie, leč některé věci přesto zaráží. Ať už je to lehce neústrojné "rozsekání" filmu do cca 13 kapitol, označování vyhlazovacího tábora Chelmno za koncentrační (podobně i u Osvětimi II - Březinky) či ta skutečnost, a tu považuji za mnohem zásadnější, že komentář čte člověk, který dělá zásadní chyby v českém jazyce (shoda podmětu s přísudkem). Možná jsem puntičkář, ale u těchto typů dokumentu očekávám naprosto profesionální přístup. ()
Když dnes vidím celovečerní film o Lidicích, mám dojem, jakoby podobné dokumenty, jako tento, vznikaly naprosto zbytečně. ()
Galéria (7)
Fotka © Česká televize
Reklama