Lost Skeleton Returns Again, The

Na pokračování Ztraceného kostlivce z jeskyně rozkladu je dobré se podívat nedlouho po prvním filmu. Uchovají se vám tak v hlavě postavy a nebudete muset úmorně lovit z paměti (tak jako jsem musel já - bez úspěchu), co vtipného provedlo jednovaječné dvojče toho kterého člověka, když už se tu na něj vzpomíná. A možná že neprovedlo vůbec nic a tvůrci jenom chtějí nějak zaonačit, že tu hraje stejný herec, jehož postava v původním snímku umřela. Ale tohle je přece záměrné béčko, u něj nám podobné věci vysvětlovat nemusíte, páni autoři. Jinak je to opět vcelku solidní legrace, bohužel však o něco menší než v případě jedničky, která vyhrává především díky tomu, že byla první - tohle mi totiž připadalo pouze jako její lehce obměněná verze. Jinak tu naleznete staré známé propriety jako ufony v alobalu, lidi navléknuté do gumových kostýmů monster secvaknutých sešívačkou (!) a tradiční štěrkovité kalifornské kopce a prašné cestičky, jež tentokrát nesuplují, ehm, štěrkovité kalifornské kopce a prašné cestičky, nýbrž amazonské deštné pralesy. V nich sice neprší, ale v plné síle praží slunce, ale dokonalou iluzi nehostinného prostředí se daří vyvolat několika tůněmi, které výhružně bublají, krepákovými palmami (ano, palmami) či gumovými masožravkami. Prostě Bear Grylls hadr. (12.06.2013)