Reklama

Reklama

Závrať

  • Francúzsko Vertige (viac)
Trailer

Skupina přátel se rozhodne navštívit terén, který byl pro veřejnost uzavřen. Stezky se nacházejí vysoko v horách. Je tu však ještě něco nebezpečnějšího než samotný výstup. Skupinka zjistí, že v horách nejsou sami. Dobrodružství se promění v noční můru. (oficiálny text distribútora)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (249)

kinej 

všetky recenzie používateľa

Obyčejný horor, jehož jediným plusem je krásná krajina ve které se odehrává. Díky záběrům z ferat se mi film nezdál jako úplná ztráta času. Jinak se jedná o totálně béčkovou záležitost s banálním příběhem, trapně se snažícím vypadat skutečně a se zpracováním prodchnutým spoustou amatérských chyb. Na druhou stranu, mít režisér příště větší rozpočet, třeba by se mu povedl i vcelku solidní horor. ()

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Čím se liší práce kameramana, hudebního skladatele a scénáristy? Která z těchto profesí je nejnáročnější? Vertige na tuhle otázku velmi zajímavým způsobem odpovídá, neboť kamera tu je velmi dobrá (velkorysé záběry přírody, subjektivní prožitky jednoho z bojácných hrdinů), hudba je spíše průměrná (respektive žánrová, nabízející jednu polohu pro scény napětí, druhou polohu pro scény akce, a někde mezitím střední tempo pro ony velkorysé záběry přírody na začátku, ačkoliv je třeba přiznat, že toto střední tempo v sobě obě předchozí polohy, napětí i akci, celkem důmyslně obsahuje a předvídá tak budoucí dění; s Goldsmithovým Omen se to nicméně a pochopitelně srovnávat nedá) a scénář je velmi slabý (problémem není ani tak schématičnost, jako spíš nemotivovanost řady událostí, které se dějí dosti náhodně, navíc je ten scénář notně bulvární, neboť si vymýšlí jakési nesmysly o mizejících lidech na Balkáně). Klíčové je ovšem to, že tenhle kvalitativní sešup po ose dobrá kamera-průměrná hudba-slabý scénář není podle mě vůbec náhodný, protože kameraman se může vždycky opřít o realitu, kterou snímá, zvlášť v horách jako tady. Hudebník má oproti kameramanovi roli sice stíženou, nicméně i on může vyjít z dopředu vytvořených pravidel, například ze stupnic, v nichž je řada tónů uspořádaných podle určitých pravidel (durové jsou radostné, mollové vážnější), stejně tak ví, že po napjaté dominantě by měla přijít klidnější tónika (existuje prostě nějaký logický sled akordů), navíc je filmová hudba značně eklektická a umožňuje lehce opisovat. Jenže co takový scénárista, který sedí před devadesáti prázdnýma stránkama a musí je od první do poslední zaplnit (1 stránka odpovídá ve filmu zhruba 1 minutě), ale nemůže se opřít ani o realitu, kterou by jednoduše nasnímal, ani o pravidla hudební nauky/teorie? Scénárista prostě nemá tu možnost podobně jako hudebník zavelet k zvýšení dynamiky (hlasitosti), rychlejšímu tempu, k přenášení přízvuku (synkopy), protože scénáristika se na rozdíl od hudby neřídí přesnými zákony akustiky a matematiky (hudba se svými zlomky-takty, frekvencemi-výškou či kruhy-kvintkvartovými je velmi matematickou disciplínou) – když takový hudebník posune celou stupnici C dur o jeden půltón výš, dostane Cis dur, ovšem pokud by chtěl scénárista posunout třeba písmenka ve svém textu, dostane tak maximálně nějakou šifru, ale rozhodně nic smysluplného. Je zkrátka velký rozdíl mezi člověkem-hudebníkem, který má v ruce nástroj, třeba klarinet A, a člověkem-scénáristou, který má v ruce tužku, která ale nikterak vyladěná není, je to prostě jen tužka. Závěr z toho je ten, že zatímco kamera představuje jeden extrém, čistou realitu, z níž lze velmi dobře čerpat, a hudba druhý extrém, naprosto abstraktní umění, z něhož se sice nečerpá tak snadno jako z reality, ale pořád nabízí člověku spousty užitečných výše zmíněných zákonitostí, třeba ty stupnice, a nějak ho vede, tak scénáristka se nachází někde mezi tím, není ani ryze reálná ani ryze abstraktní, a to ji nepochybně dosti limituje. Nechci samozřejmě jakkoliv bagatelizovat práci kameramanů, natož skladatelů, říkám akorát tolik, že skutečnost, že je v tomhle filmu kamera dobrá, hudba průměrná a scénář slabý, není tak úplně náhoda, ale spíš důkaz toho, že existují nějaký obecný zákonitosti a podmínky těchto profesí. () (menej) (viac)

Reklama

Hrabka 

všetky recenzie používateľa

Tak tohle bych mohl pořád. Hodně vydařený "svižný béčkový thriller", jak já s oblibou říkám. Krásná příroda, dramatická horolezecká turistika, parádní hudba - to je první půlka. Napětí, strach a vyvražďovačka - to je druhá půlka. Narozdíl od mnohým uživatelů se mi líbily obě tyto odlišné části. Škoda že jsem to viděl s anglickým dabingem, což trochu pokazilo zážitek. Ferraty forever!! Víc takových filmů. 70% ()

*CARNIFEX* 

všetky recenzie používateľa

Skupinka mladých ľudí sa rozhodne podstúpiť dobrodružstvo v podobe zliezania skál niekde v Rumunsku. Príroda však nie je jediná nástraha, ktorá na nich v tejto pustatine číha. Milión krát videné, presto všetko solídne natočené. V prípade "nulového" výberu z vašeho laptopu, nie najhoršia voľba pre spestrenie nudného večera. ()

vanadium 

všetky recenzie používateľa

"Připomíná mi to Alpy." "Mně to připomíná že mám hlad." "Ty si nesnídal?" "Tse." Závratná hloupost dialogů na začátku filmu dává tušit, že v podobně závratně přitroublé rovině bude ubíhat celý film. Parta mladých lidí vyjede na hory a počáteční idylka okořeněná alespoň o malicherné osobní nevraživosti se překlene pod vlivem nemalicherného externího nebezpečí do boje o holý život. Koncept již nesčetněkrát použitý, nic závratně revolučního divák očekávat nemůže. Ale na oddychový filmový zážitek to postačuje. Scenérie Balkánu jsou působivé, stejně tak vertigo scény. A přes závratně průzračnou dějovou linii si stejně divák nemůže u těchto filmů být nikdy jistý, zda - přežije někdo, nebo ne? Possibly. Possibly not. ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (2)

  • Ačkoliv se děj odehrává v Chorvatsku, tak se celý film natáčel ve Francii. Natáčelo se od září do 28. října 2008 v Alpách v Aussois a Avrieux na několika via ferratách (La Montée au Ciel, Les Rois Mages a Le Parc du Diable) za pomoci průvodců z regionu. A pak v Pyrenejích ve Font-Romeu a Lac des Bouillouses. (bianci)
  • Ve části, kdy skupina v dešti vymýšlí, co dál, se střídají scény, kdy Karine (Maud Wyler) čelovku má a nemá čelovku na hlavě. (Timy68)

Reklama

Reklama