Oči války

Dva kamarádi, váleční fotografové, v Kurdistánu, kam se dostali do bojové linie.Válka a zranění jednoho z nich, které ho poznamená. Nezvěstný přítel, jehož žena má každým dnem rodit. Ale Colin Farrell s odmítá uzdravit. Fantastický Christopher Lee jako dědeček krásné Vegy Paz v roli léčitele duše....něco tomu chybělo, někde bylo hluché místo, které mě rozčilovalo a nedokázala jsem ho najít.Ale hudba, ta byla nádherná, moc dlouho mě takhle žádná nedostala, stačilo jen tiše sedět..... (25.09.2013)

Velice silné válečné drama, které mě šokovalo jednak drsným avšak realistickým pohledem na válku a na její dopad na obyčejné a mnohdy nevinné lidi, ale hlavně svým strhujícím závěrem. Bohužel chtělo to propracovanější scénář a větší dějový spád. První polovinu filmu jsem se celkem solidně bavil ale v druhé půlce začal snímek kolísat a nebýt toho šokujícího konce a jako vždy vynikajícího Colina Farrella, tak bych se asi unudil k smrti. Přesto lepší tři hvězdičky. (21.05.2010)

Colin Farell v tom lepším světle. Pohled na válku nejen očima novinářů, ale například i očima kurdského doktora. Co se týká zájmu bulváru bohužel pravdivé. Nejen válka je smutná a děsná, ale hlavně ty následky. Přesto jsem od filmu čekal trochu víc, chvilkami jakoby to ztrácelo spád, ale určitě zajímavý snímek a zajímavé téma. (11.05.2011)

4.4.2010 ~ Váleční fotografové. Co je vede k tomu potlačovat pud sebezáchovy, vydávat se do míst, kam by jiný člověk za žádných okolností dobrovolně nevstoupil, a hledat situace, které by nikdo na světě zažívat nechtěl? Jde jim o slávu a peníze za vyobrazení něčeho, co si zbytek světa nedokáže ani představit? Nebo je to touha po dobrodružství? A dokáží se potom do "běžného" světa vůbec vrátit? ~ Triáž. Medicínský pojem pro stanovení priority pacientů na základě vážnosti jejich zranění (Wikipedia). Ve válečných zónách a konfliktech je třeba při větším množství raněných, kdy je nedostatek prostředků (lékařů, léčiv, místa, času apod.), určit, kdo potřebuje péči akutní, kdo může chvíli počkat a kdo nemá v dané chvíli na daném místě žádnou šanci a jen by ubíral čas a prostředky těm, kteří mají zranění lehčí a mohou se, když ne uzdravit, tak alespoň nezemřít. Rozdělení probíhá jednoduše, pomocí barevných štítků. Červená pro akutní případy, žlutá pro těžší případy, zelená po lehčí případy, modrá pro ty, které opustilo štěstí a jsou bez šance a černá těm, kteří se dle Platóna dočkali. V místním kurdském polním lazaretu ve skále se ponejvíce setkáte s těmi žlutými a modrými případy. ~ "Jen mrtví se dočkali konce války." - Platón ~ Mark a David jsou dlouholetí přátelé. Oba mají manželky a oba jsou váleční fotografové. Vydávají se tam, kde se něco děje a kde lze získat zajímavé fotografie. A zrovna teď je to Kurdistán, který je v konfliktu s Husajnovým Irákem. Nelze říct, že by se tu nic nedělo, ale není to přesně to, na co oba fotografové čekají. Čekají na ofenzívu a ta stále ne a ne přijít. A David nemá tak pevné nervy jako Mark. Chce už odjet, ale na přesvědčivé naléhání Marka ještě chvíli vydrží. Ale jen do příštího dne. Mark už totiž na Davidův vkus riskuje příliš a tak se David rozhodne skončit okamžitě a vyjet ihned domů, což se Markovi nelíbí. Chce vyjet s kurdskými bojovníky a fotit. ~ Poté se ale Mark probouzí ve známém "skalním středisku", raněn a otřesen, a posléze odjíždí domů. Dokáže se ale v naprosto jiném světě vyrovnat s tím, co zažíval v Kurdistánu? A co s tím, co zažil jako válečný fotograf před Kurdistánem? A kde se, k sakru, toulá David? ~ "Je mi 86 let. Přišel jsem o celou rodinu. Přišel jsem o rodiče, bratry a sestry. Přišel jsem o svou ženu. A přesto jsem stále tu. Pořád se mohu usmívat a svět je stále úžasným místem." ~ Napínavé drama šesti lidí o tom, že zažít dobrodružství nemusí být vždy nutně taková zábava. Drama o tom, co se snažíme ututlat před ostatními a před sebou samými. Drama o prioritách. ~ Tohle je pro mě ten druh filmu, kvůli kterému se vyplatí vidět tu tunu blbých a zbytečných béčkových hovadin, protože nikdy nevíte, na co přesně narazíte. A na tohle Vám narazit doporučuji. Nejlépe s rozeběhem. (23.04.2011)

Vojnových drám, ktoré sa zameriavajú hlavne na všelijaké posttraumatické zážitky a tak podobne je ako maku, no táto vynikla svojim šikovne vyskladaným príbehom a pútavým dramatickým podaním tejto témy divákovi. Celý čas som tušil, že tu nebude niečo s kostolným poriadkom, viac-menej to bolo už od začiatku jasné, no i tak ma záver celkom slušne zasiahol. Veľká spokojnosť. 80/100 (17.03.2017)