Koniec a začiatok

Malá reminiscence roku 1968. 1) Ve své době průlomový, dnes již poněkud vyšeptalý snímek je takový, jaký od filmu z roku 1968 na téma politický režim očekáváme._____ 2) Zaujaly mě termíny soudního projednávání. Ve čtvrtek se obnoví rehabilitační řízení a hned následující pondělí, tedy za 3 pracovní dny, je řízení ukončené?_____ 3) S křížkem po funuse, nicméně přesto bych rád připomněl tvůrcům, že jméno francouzského časopisu Echo du monde (Ohlas světa) se vyslovuje -eko dy mond (nosovkové n)-, což by snad vědec, který si v něm čte, mohl vědět._____ 4) V něčem je však film aktuální i dnes. Jedna nespravodlivosť sa končí, druhá začína. Kedy to prestane? (24.04.2022)

Podobně jako o něco dříve (1964) zfilmovaná novela Lenky Haškové Obžalovaný, i bratislavská televizní adaptace původní hry dramatika a publicisty Romana Kaliského silně rezonovala s dobovou společenskou (i politickou) atmosférou, která významně prolamovala ledy dosud zakázaných oblastí. Předmětem tohoto soudního procesu je kritický článek, zveřejněný na protest proti cenzurnímu zásahu ve francouzském tisku, v němž se progresivní žurnalista pokoušel upozornit na nespravedlivou likvidaci váženého profesora během padesátých let. Ožehavé téma, jež vyvolá řadu vzrušených reakcí, zároveň dokazuje, jak významnou roli v tzv. obrodném procesu hrál tisk a novináři, kteří prostřednictvím svých reportáží výrazně ovlivňovali veřejné mínění. Režisér Igor Ciel navíc celý případ, který se odehrává většinu času pouze v soudní síni, natočil v rychlém, dynamickém sledu, v němž se soustředil především na detailní záběry tváří jednotlivých aktérů v podání předních slovenských herců v čele s vynikajícím Ladislavem Chudíkem (předseda soudu), Jozefem Budským (obhájce), Karolem Machatou (prokurátor), Jozefem Kronerem (profesor Bloch) a Danielem Michaellim (obžalovaný redaktor Markus). (21.03.2021)

Zdařilé soudní drama s nadčasovým sdělením, bohužel se obávám, že doba se změnila, ovšem lidé ne.. Příběh obžalovaného novináře je poutavý, urputný boj za pravdu a spravedlnost oceňuji.. Tak nějak mi nesedl Daniel Michaelli, ztvárnění hlavní postavy se mi nezamlouvalo.. Na druhou stranu musím dodat, že se mi moc líbil Ladislav Chudík a Jozef Kroner.. Každopádně stojí za to vidět.. (09.04.2023)

Slovenským přátelům můžeme tento šperk jen závidět. Na minimální ploše s maximálním účinkem a opravdu špičkovým hereckým obsazením v čase Pražského jara bylo nejen o komunistickém, ale každém nedemokratickém systému nadčasově řečeno vše. Nemohu se ubránit konstatování, že právě tato klasická díla tvoří vrchol nejen československé, ale minimálně evropské dramatické tvorby. (08.02.2022)

I když se pravda dostane ke slovu, nemusí to ještě znamenat vítězství spravedlnosti. 26. června 1968 zrušilo Národní shromáždění cenzuru v československých sdělovacích prostředcích. O dva měsíce později jsme tu měli sovětské a další spřátelené tanky. Díky alespoň tomuto krátkému období, počítajíc v to i nějaký ten čas předtím a potom, mohly u nás vznikat takového filmové skvosty. Dobře, že nebyly zničeny a mohly pak po vytažení z trezoru opět promlouvat .Bohužel však toto emotivní soudní drama, ač obsazené výbornými slovenskými herci, zůstává zapomenuto a dosud našlo jen velmi málo diváků. (11.12.2014)