Réžia:
Ondřej TrojanScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Petr OstrouchovHrajú:
Libor Kovář, Matouš Vrba, Jakub Šárka, Jan Vlček, Aňa Geislerová, Martin Myšička, Jan Vaši, Jenovéfa Boková, Marek Taclík, Adam Kubišta, Lilian Malkina (viac)Obsahy(1)
Petr (Libor Kovář), Aleš (Jakub Šárka), Popelka (Matouš Vrba) a Míťa (Jan Vlček) dospievajú v sedemdesiatych rokoch minulého storočia, v dobe, kedy vyjsť na ulicu bez občianskeho preukazu znamenalo koledovať si o problém a kedy bola povinná vojenská služba pre mnohých tým najväčším strašiakom. Každý po svojom, ale aj spoločne sa snažia nestratiť v totalitnom štáte zdravý rozum a zmysel pre humor, ale rovnako aj nedráždiť režim. Prežívajú spoločne mnoho chvíľ, niektoré sú úsmevné, s nádychom absurdnej grotesky, iné dramatické a niektoré fatálne. (TV Markíza)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 549)
Dalo by se skoro říci, že děj ze sedmdesátých let s trpkým podtónem je úsměvný i smutný. Domnívám se, že v tomto směru poodhaluje reálnou pravdu a vystihuje dobře ducha té doby. Je taky dobré vědět, že má co říci i k minulosti, kterou nelze prostě jen tak škrtnout. Možná, že i z tohoto důvodu stojí film o něco málo výše než současná česká filmová produkce. Herecké obsazení je typově dobré. Vulgarita mluvy přesně sedí, prostě se tak mluvilo. Vlastně to dnes není o nic jiné. Pochválit lze mnohé, ale policajt a naprostý analfabet ve vysoké funkci to vyznívá ve scéně divně. To je myslím trochu blbost. Přes to všechno zůstává Občanský průkaz hodnověrnou a dobrou zábavou na nostalgický večer. ()
Přehnané!!!! Já na totalitní dobu vzpomínám rád a byly to mé nejlepší léta v mém životě. Denní mejdany na internáte (společný internát kluci a holky v Brně), výlety se školou do Maďarska a Polska. Dva měsíce se školou v Bulharsku u moře pouze za 1000,-Kč. Vždy 1 x měsíčně nákupy v Maďarsku a v Polsku - nejnovější hudební kazety a nové hadry. Poslech polských rádií, kde byly světové hitparády. Kupoval jsem si BRAVO.... Prostě DISCO BORCI žili jinak a super a s takovými máničkami, jaké byly ve filmu, jsme se vůbec nezahazovali. To byli jen špíny a ochlastové... Nikdy jsem neměl problémy a to jsem dokonce v hudební výchově na základce při promítání řekl: "Soudružko učitelko, nemohla byste nám místo Antonína Dvořáka promítat Adolfa Hitlera? To byl rozhodně zajímavější člověk". A to si umíte asi představit, jaký to byl skandál na škole. A normálně jsem se dostal na gympl a na výšku.... Jediné co bylo mínus, tak fronta na hajzlpapír, vložky a ovocný sirup :-) a čekání 24 hodin na LP Michaela Jacksona : "THRILLER". Ale my jsme rádi počkali :-) Prostě stačilo se dobře učit a neprovokovat a mohl sis dělat co chtěl ...... ()
No, od předešlého režisérova počinu Želary je to krok zpátky, přesto rozhodně nejde o zklamání. Hořká, úsměvná, dobře ohudebněná a herecky obsazená oddechovka, které se dá více vytknout snad jen rozvláčnost směrem k závěru a zbytečně dlouhá stopáž. Se čtveřicí mladých hrdinů jsem problém neměl, celkově mi postavy přišly dobře napsané, jen role Martina Myšičky mi přišla dost divná. Spolužačce: "Nosit pětky denně domů nemusí být zlozvykem, zvláštně přihlédnem-li k tomu, že je nosíš pod trikem". ()
Českým filmům, hlavně z poslední doby, příliš neholduji, ovšem toto je čestná výjimka. Občanský průkaz mi sednul hned v několika ohledech. Předně ve výběru, ve většině případech, celkem neznámých neseriálových herců a skvělým scénářem Petra Jarchovského, který zjevně čerpal ze svých vlastních vzpomínek....90% ()
No jo, je to skanzen, který momenty, kdy se mu daří navozovat atmosféru strachu a režimního útlaku, více než vyvažuje libými tóny nostalgie, jakou se (samozřejmě v její falešné podobě) snaží vyvolat i v těch (resp. především v těch), kteří danou dobu neprožili a vnímají ji právě v takové přepísknuté pohlednicové podobě jako sám film - skrze trhlé účesy, tesilky, roláky, bonzáky, esenbáky, Wartburgy a výlety do Jugoslávie. Sálající atmosféra je taky to, co udržuje divákovu pozornost, neboť denníkové vyprávění jemně rozdělené do mnoha epizod něčeho takového schopno není a Občanský průkaz se tak vlastně stává filmem, z něhož je možné odejít půl hodiny před koncem a přitom nebýt o nic ochuzen. Jenže zrovna tenhle skanzen je postavený tak pěkně, že mi v něm spíš chtělo zůstat ještě o něco dýl. ()
Galéria (53)
Zaujímavosti (48)
- Vinylová platňa skupiny The Sweet, ktorá sa objaví vo filme, má názov "Desolation Boulevard" a je z roku 1974. (Jello Biafra)
- Některé nápisy na zdi toalet hospody čtvrté cenové pomáhal dotvořit i sám režisér Ondřej Trojan. (Pitrsss)
- Keď sa Lenka Pivoňková (Kristýna Boková) zamkne s troma dievčatami v kabinete, v pozadí vidno mapu značky Stiefel. Táto firma síce vyrába mapy od roku 1982, no v Československu ju bolo možné zakúpiť až v roku 1991. (Fantomasko)
Reklama