Ztracena v pustině

Špatně zrealizovaný z počátku zajímavý námět. Defakto velká nuda s předvýdatelnou budoucností. Plno na oči byjících chyb. zkrátka film se starými triky, které už nejsou atraktivní a tudíž příběh předbíhají nikoliv ho dělají zajímavý. Opravdu nepovedené dílo, které na sebe dokáže strhnout jen do doby než se na něj začnete dívat. (12.11.2012)

....dve pekné ,ale hlúpe dievčatá sa niekde v ďalekom kraji argentínskom oddelia od svojej skupiny- po španielsky nevedia....idú do krčmy....pijú drinky od domácich ozembuchov....eroticky tančia.... a....juj také naivné ,blbé, nelogické,.......ale hlavne nudnééééé....od thrilleru,hororu to ma tak ďaleko ako my od Argentíny..... (18.07.2022)

Přehrávající (hot) pipky plus přehrávající dabérky, ugh … jednu žhavější scénu, jednu v bikinách, k tomu směsku nelogických, potažmo ukrutně primitivních událostí (slovo "zvratů" mi prostě nešlo do klávesnice) – a jsme doma. Ale ten únosce byl fakt milej kluk, když Odette vysvlékl z plavek a půjčil jí radši ještě míň cudný kalhotky (který si samozřejmě divák pozdějc mohl pěkně zezadu prohlédnout). Achjo, doopravdy ze mě ještě žádnej režisér nedělal většího trotla než teďka Efron. Třeba vata typu „To je let číslo 6 v 16 hodin? To je … čtyři odpoledne, že?“ nebo děsně topornej Urban, to si zaslouží přímo gigantickou malinu. PS.: Baví mě, jak se to tu hemží dvěma hvězdičkama a komentáři ve stylu "donebevolající hovadina" zároveň ... chlapi, je mi uplně jasný, za co ty dvě hvězdy jsou. Ta moje patří Odette. (20.07.2012)

Každý si myslí, že Argentina je úchvatná země, kde se na plácku mezi palisandry honí za hadrákem stovky malých Maradonů, kteří čekají, až po nich sáhne nějaký ten FC Barcelona. Jenže už v době, kdy byl i do té největší díry uprostřed pampy zaveden elektrický proud a rozblikal červené lucerny, sáhl místní gaučo po mýdlu a změnil se v lázeňského šviháka, který si především rád zaprcá. Tomu je podřízena veškerá ekonomika města Los Prdelos und Negros Kundos, dějiště tohoto filmu. Odložit zde vnadnou brunetu v plavkách a čekat, že bude za několik vteřin stále na svém místě je podobně pošetilý nápad, jako zaparkovat fungl nové Camaro doprostřed Chánova a nechat klíčky v zapalování. Znalec jistě uzná, že A brzy tma má jednu z nejdebilnějších zápletek v dějinách kinematografie a snad ani nemá právo koexistovat vedle takových strhujících skvostů, jako je Sedmá pečeť, Stalker nebo Ginger a Fred. Jenže ty dvě cyklistky jsou opravdu spanilé, sukně jim končí půl metru nad koleny, tuze pěkně se na ně dívá a nejméně jedna z nich prakticky nesleze z obrazovky. Kvůli takovým filmovým zážitkům vynalezl Eastman celuloid, Chaplin buřinku a Onan pravačku. Zároveň je potřeba uznat, že kdyby příběh pojednával o výletě dvou buzerantů na koloběžkách, jde hodnocení rapidně dolů. (09.02.2016)

S hororem tento film mnoho společného nemá. Při sledování jsem nepociťoval výraznější potřebu jej vypnout, což je náhodou ještě docela pozitivní ohodnocení. Dvě moc pěkný holky cestujou kolmo po Argentině, jedna z nich je unesená, ta druhá ji začne hledat, do toho se nachomýtnou další tři postavy, pak tam probíhá taková podivná interakce a je konec. To, jak na sebe těchto pár postav neustále někde náhodně naráží (popřípadě se míjí), je celkem sranda, byť nechtěná (v tomto ohledu je jednozančným vrcholem snímku patnáctiminutové pobíhání po jakémsi opuštěném rozbořeném "velkoměstě"). Zoufalost, ale upřímně řečeno - nenudil jsem se. Každopádně nedoporučuju. (19.12.2010)