Ružový panter

Znáte to. O něčem slýcháte takové chvalozpěvy, že ač jste to neviděli, přijmete za své, že je to něco super. Růžový panter mi až doposud unikal, nicméně k mému naprostému údivu se mne jeden z potomků zeptal zda jej mám a zda jsem jej viděl. Na první otázku jsem odpověděl ano, na druhou ne. Nu což řekl jsem si, je třeba odškrtnout další z legndárních filmů, které jsem ještě neviděl a asi bych jako fanda měl. A tak tedy dnes na pantera došlo. A asi to bylo příliš pozdě. Ačkoliv na jednu stranu má film opravdu skvělý feeling šedesátek a asi budu za rasistu, ale fakt bylo příjemné pro jednou vidět něco bez účasti Afroameričanů v hlavních rolích (vlastně v žádných rolích), přesto film poněkud vyčpěl. Humor byl takový lehce primitivní, ty všeliké záměny, jízda v gorilých maskách městem, pády z oken do sněhu.... Mnohem více jsem si užíval dialogy, z nichž některé byly opravdu vypilované k dokonalosti. Niven jako Sir Charles byl velmi charismatický i Petr Sellers v roli roztržitého kriminalisty. Potomstvu se komedie líbila a smálo se jí, což možná celkem přesně naplňuje mé závěrečné hodnocení. Dávám za 3 sklenky šampáňa, které dělá přátele. * * * (15.04.2021)

V souboji dvou konkurentů Růžový panter vs Fantomas lze vidět spoustu podobností a řekl bych, že oba dva filmy jsou kultovní. Ačkoliv mám Funese rád, modrou hlavu přímo nesnáším a proto se v duelu těchto rivalů přikláním právě k panterovi. Oba dva filmy spojuje můj odpor k hlavním antagonistům - Fantom i Fantomas mě serou, naopak oba dva inspektoři jsou sympatický postavy. První film však nepatří k tomu nejlepšímu z celé série, možná i proto, že detektiv Clouseau má zde spíš jen vedlejší roli a film se točí především kolem čtyřlístku Niven - Wagner - Capucine - Cardinale. Ačkoliv se jedná o hvězdná jména, Niven a Wagner nepatří mezi mé oblíbené herce a Cardinale mi tu přišla z formy. Totéž platí i pro Capucine, která už mě taky neokouzlila tak jako v jejích dřívějších filmech. Když to tedy shrnu, tak kromě fenomenálního Meglio Stasera v podání Fran Jeffries to bylo hodně všední a jen o trochu málo lepší, než první díl Fantomase. (02.08.2016)

Chcela by som film, v ktorom by spolu vystupovali moták Clouseau a clumsy Usagi zo Sailor Moon. Milujem tie úvodné titulky aj Manciniho hudbu. A trio Niven, Sellers a Cardinale je rozkošná kombinácia. V televízii som to videla ešte ako decko a dnes som si splnila sen a videla som to v kine. (Lumiere - 20.4.2014) (20.04.2014)

Škoda, že film viac nestavia na popletenom Clouseauovi. Má dokonalú zápletku, ktorú rieši perfektne premyslený scenár, no absurdnosť niektorých, navyše nevtipných groteskných scén, ma priam trhala z kresla. Na film som sa tešil pre jeho veľkú ospevovanosť, ale pre mňa viacmenej sklamanie. 60%. (14.06.2006)

První Růžový panter je žánrově bláznivá komedie, ale... na bláznivou komedii taky velice poklidná. A také je to dektetivka, ve které se pomalu rozplétá záhada o loupežném fantomovi. Tempo filmu mi připomíná spíše romantické filmy z té doby, jenže tady je to spíše samá touha a nevěra - tenhle Růžový panter je jenom krůček od toho být lechtivou komedií. Prcičky to přímo nejsou, ale v kostele si tenhle snímek asi promítat nebudou. Už jen proto, že všechny postavy jsou dost nemorální. Dokonce i klaďas Inspektor Clouseau (který je tu spíš na pozadí) se nakonec nezachová kdovíjak skvěle. Jinak Clouseau tu není úplný idiot, jen je to totální nešika a taky je zcela slepý a hluchý - ale to je většina postav kvůli tomu, aby tam fungovala ta komická část, kdy se ti nadrženci různě před sebou schovávají. Celkově mně první Růžový panter nijak zvlášť nesedl. Ta jakási pomalá elegance namontovaná s amorálními nadrženci je pro mě dost zvláštní kombinace. Poměrně zábavné, ale jinak průměr. (5/10) (21.03.2020)