Nikdy ma neopusť

U každého filmu, který se mi nelíbil, se snažím najít alespoň něco, za co bych mu mohl dát alespoň jednu hvězdičku. Např. když už mne třeba neosloví děj, herecké výkony či nezaujme ani hudba, tak se třeba stane, že si řeknu: „Ale ten střihač byl machr, neb z toho hovna co měl jako materiál, nadělal alespoň pěkné souměrné kulaté srnčí bobky." A pak dám jednu hvězdu. Ale tohle? Tohle je filmařsky ničím zajímavý nesmysl o hloupoučkých ovcích, čekajících na porážku. (07.12.2015)

Never Let Me Go je dost zajímavý film. Kdyby se mě totiž někdo zeptal, o čem že ten film je, tak mu to řeknu, ale neřekl bych mu např. zde mnohokrát zmiňované věci typu "proč jsou smíření se svým osudem a proč nevzdorují". Za částečné vysvětlení zde děkuji kiddo. Proč částečné? SPOILERY! Vemte si scénu ve třídě. Učitelka říká studentům pravdu o tom, kdo jsou a "na co" vlastně jsou a děti jsou klidné. A to mi nikdo nenamluví, že už ve věku kolem deseti let je někdo takhle vyrovnaný a hlavně je schopný přijmout takhle fatální osud. A proto mi tenhle snímek v některých momentech přišel slabší. KONEC SPOILERŮ! Nicméně pro mě Never Let Me Go zůstane především o tom, že jsem si definitivně potvrdil tři věci: a) Stále miluju Keiru a jako herečka roste a roste. b) Carey Mulligan mi potvrdila, že JE příslibem do budoucnosti a určitě se máme na co těšit. Co ta dokáže zahrát pohledem… c) Definitivně jsem se utvrdil v tom, že Andrew Garfield není jen pěkný ksichtík a že výkon v The Social Network nebyl náhodný. Stejně jako u Carey v něm vidím ohromný herecký příslib do budoucna. Takže když budu vzpomínat na tenhle film, vybaví se mi spíše tito tři herci, než ty věci, které jsem uvedl výše. 80 %. (04.02.2011)

Smutné. Netradiční zápletka v tradičním provedení. Romanek má režii pevně v rukou a herecké výkony jsou vynikající. Naděje je v NEOPOUŠTĚJ MĚ hybnou silou příběhu, přesto je tak jako ve skutečném životě vždy smetena světem, který nechce pochopit, že lidskost je něco co nejde vytvořit. Ta v nás jednoduše buď není, nebo je. (10.04.2011)

V až kafkovské absurditě výchozí situace spočívá hlavní síla a zároveň slabina snímku. Atmosféra snímku a všudypřítomná deprese mají jasný základ v absurdní premise, s níž se ovšem postavy odmítají takřka jakkoliv bojovat, naopak, až neskutečně odevzdaně přistupují na svůj úděl a útrpně, odevzdaně a vlastně snad i docela spokojeně čekají na své dokončení. Zároveň ale divák není schopen takřka jakékoliv empatie, právě proto, že zápletka a tedy i počínání postav sice lze vzhledem k jasně dané premise akceptovat, naprostá iracionalita toho všeho ale prostě znemožňuje komukoliv opravdu na plno přistoupit na pravidla této hry. Výsledkem je podivně odtažitý a zároveň depresivní samoúčelný konstrukt, z něhož nade vše vyčnívá úžasně proměnlivý Andrew Garfield. Film je, jen tak mimochodem, i při papírově střídmých 103 minutách úmorně dlouhý... (25.07.2011)

Ústřední trio hraje výtečně v této komorní romanci nutící člověka položit si nějakou tu etickou otázku, avšak právě ono rozjímání nad daným tématem je snad to jediné, co si divák ze sledování Never Let Me Go odnese. Knižní předlohu jsem nečetl, ale i tak jsem z filmu ucítil jistou odevzdanost vůči ní (ne nepodobnou odevzdanosti postav vůči svým osudům), neboť na mě působil jakožto pokorná inscenace nijak výrazněji nevyužívající předností filmového vyprávění. Jakoby tvůrci veškeré své naděje na kvalitní dílo vložili do nepochybně silného příběhu a talentovaných mladých herců, avšak vzhledem k filmovému médiu postrádali jakékoliv ambice. Je to prostě řemeslně dobře odvedené převyprávění...ale takříkajíc bez srdce, bez duše. (23.01.2011)