Caught
Réžia:
Max OphülsScenár:
Arthur LaurentsKamera:
Lee GarmesHudba:
Friedrich HollaenderHrajú:
James Mason, Barbara Bel Geddes, Robert Ryan, Barbara Billingsley, Sonia Darrin, Natalie Schafer, Frank Ferguson, Mike Lally, Bert Stevens, Frances Morris (viac)Obsahy(1)
Do konečné podoby tohoto snímku se prolnulo více autorských podnětů. Vznikl podle románu soudobé spisovatelky Libbie Blockové. Konečný scenáristický kredit sice patří Arthuru Laurentsovi, nicméně podle novodobých pramenů další verze scénáře vyšly v rozmezí let 1946-1948 z dílny Abrahama Polonského, Paula Jarrica, Selmy Steinové a Paula Triverse. Je také nutné přičíst osobní zkušenost Maxe Ophulse ze spolupráce s výstřední a nevypočitatelnou osobností milionáře Howarda Hughese na zamýšleném filmovém projektu Vendetta, o níž Laurentsovi vyprávěl. Přese všechnu tuto počáteční autorskou rozmanitost nese konečná podoba filmu V pasti jasné rysy Ophulsova rukopisu, a to především v tématu a jeho zpracování. Bez ohledu na dobu či zemi vzniku (točil ve čtyřech zemích dvou kontinentů, před i po 2. světové válce) se Ophulsovy filmy zabývají emocionálními vztahy mezi ženou a mužem, přesně řečeno zkoumají druhořadé postavení ženy v patriarchálním světě, které je ve všech variantách pastí. Oproti zavedené konvenci mužské nadřazenosti, určující také perspektivu pohledu na problematiku, Ophuls vždy vypráví z hloubi hrdinčiny citovosti. Tím se vymyká své době, neboť teprve 70. léta minulého století začala ženu v hierarchii narace stavět přinejmenším do rovnocenného postavení. Zde je lapena začínající modelka, jejímž snem je přivdat se do vysoké společnosti bez ohledu na to, půjde-li o manželství z rozumu, či z lásky. V duchu této ambice byla vychována, k jiné možnosti není schopna se upnout. O ruku ji opravdu požádá milionář, s nímž nečekaně stráví několik romantických chvil. Stane se jeho manželkou netušíc, že tento muž v sobě skrývá posedlost penězi a potřebou vlastnit a zcela ovládat, tedy pohrdat i ponižovat svou partnerku. Zjevně je vydán na pospas psychopatickým sklonům a právě jím se Ophulsův film hrouží do noirových temnot. Jeho projevy hrubosti a násilností pouze zakrývají bezradnou slabost a charakterovou méněcennost, vlastnosti příznačné pro antihrdinu období černého filmu. (Letní filmová škola)
(viac)Recenzie (7)
Feminismus a kritika buržoazního pojetí ženy jako ozdoby velkopodnikatele, který si myslí, že s ní může zacházet jako s hadrem. ()
LFS 2010. Moralita, která se nás mermomocí snaží přesvědčit, že oženit se s někým pro peníze a bez lásky je horší nežli činit opak. Vzhledem ke kvalitnímu scénáři, který zdařile maskuje červenoknihovní podstatu, vynikajícím hereckým výkonům (zejména mladičkého Roberta Ryanav roli poněkud psychicky nevyváženého milionáře) a závěrečné gradaci není problém tomuto idealistickému tvrzení uvěřit, alespoň v tomto filmu. Pan Bertrand a Vy, mladá dámo, my ovšem víme své, že ano.... Je třeba říci, že ke konci tvůrci ovšem svému impozantně moralizujícímu snažení podrazí nohy, když ! SPOILER! nechají zemřít nevinné hrdinčino dítě, aby ona mohla začít nový život po boku mravně nezávadného doktora. Holt, všechno něco stojí. ()
Krásná, lehce naivní Leonora Eames (Barbara Bel Geddes) má jen jeden životní cíl: potkat mladého, krásného milionáře a provdat se za něj. Aktivně se o to snaží a nakonec se setkává s úspěchem, když se seznámí a zanedlouho vdá za bohatého a atraktivního Smithe Ohlriga (Robert Ryan). Postupně však zjišťuje, že vše neklape, jak má, a že její milý manžel je ve skutečnosti arogantní tyran, s kterým žít jednoduše nedokáže. Opustí svého manžela, najde si byt v New Yorku a přijme špatně placenou práci u idealistického dětského lékaře Larryho Quinady (James Mason), který se do ní postupem času zamiluje. Na svého manžela by možná zapomenout dokázala, horší to bude s jeho dítětem, jež nosí pod srdcem... ()
Hloubka záběru, dlouhé záběry, vedení herců... Ophuls je bezpochyby nejvíc podceňovaný génius, se kterým jsem se ve filmu setkal. V pasti není žádný profilový majstrštyk, prostě kvalitní žánrovka, ale maximum vynaloženého řemesla, které jí prostupuje, je neskutečné. Co do děje, když už se člověk oprostí od vtahujícího obrazu, překvapí hlavně nepřirozeně působící výpustky, které ale díky perfektní formě nepůsobí rušivě a nakonec pořád není těžké napojit se na postavy. Obzvlášť komplexní protagonistka, jejíhož rozměru je nakonec dosaženo celkem jednoduše, má hodně co do sebe. 4 a 1/2 ()
Skvěle obsazené drama, ale ten příběh mě bohužel moc nezaujal. Nebyl špatný, moc nenudil, ale příliš mi nesedlo to téma a de facto jsem díky Pohrobkovu spoilerujícímu komentu věděl s výjimkou posledních 15-20 minut, co se tam stane. To mému diváckému zážitku taky moc nepřidalo. ()
Reklama