Bókoku no aegis

Film, který nabízí zhruba to, co od něj příčetný divák očekává. Moje krevní skupina to zrovna není, ale dějová křivka mě na ty dvě hodinky dokázala slušně zabavit. Nesmysl je hledat zde jakoukoli ucelenou filozofii, poněvadž jednotlivé obsahové prvky jsou si buď navzájem cíleně přizpůsobeny, nebo si naopak protiřečí (nikoli záměrně - nehovořím např. o "pramenité" myšlence myslet X střílet) či vyšumí kdesi v půli cesty (v tomto Aegis bohužel až příliš připomíná současný Hollywood). Pokud jde o Henryho Sanadu, nehraje vysloveně špatně, ale svého standardu tak úplně nedosahuje. Má-li ale někdo podobné filmy rád, určitě by se neměl nechat odradit nepříliš lichotivým hodnocením zde. (01.09.2010)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $16,869,261║ (07.08.2010)

Na Aegis, japonskou válečnou loď, která má na své palubě americké chemické zbraně, se dostanou teroristi z neznámé země, kteří chtějí zničit Tokio a okolí pomocí chemické zbraně GUSOH. Jedinou nadějí Japonska je mladý student umění ve vládních službách a bývalý velitel Aegis... Hned ze začátku mi to trošku připomnělo Skálu, pak trošku Air Force One (akorát tam ten statečný nebyl prezident, ale bývalý velitel lodi), ale konci to vypadalo doopravdy jako Skála, stíhačky se snaží zasáhnout svůj cíl, a ejhle najednou vidí signál, že GUSOH je v bezpečí, a velitel mise stíhačky odvolá. Takže tady bylo pár menších inspirací. Co se týče samotného filmu, určitě by bylo vhodné zkrácení, protože 125 minut akcí na loďi je doopravdy hodně. A taky hudba, ač je krásná, tak stále opakující se motiv mého oblíbence Trevora Jonese vám může lézt krkem, obzvlášťě když ji máte naposlouchanou z CD. Bôkoku no îgisu Aegis stál $12.000.000 a byl nominovaný na 12 cen Japonské akademie. (12.08.2006)