Acrobat
Réžia:
Tomáš LuňákKamera:
Jan Baset StřítežskýObsahy(1)
Krátký animovaný film tvořený za pomoci tradiční loutkové animace líčí příběh starého akrobata a jeho dcery, který ukazuje, že jedno umění (a ti, jež jej provozují) nemusí podporovat umění druhé. Režisérem filmu je Tomáš Luňák, kterého veřejnost zná především díky jeho pozdější adaptaci známého českého komiksu Alois Nebel, který má s tímto jeho studentským filmem minimálně jednu společnou věc - vřelé přijetí na rozličných festivalech. (Tom_Lachtan)
(viac)Recenzie (7)
Pěkná animace, jednoduchá výpověď. Jako lepší závěr bych si dokázala představit, že se synek uzdraaví a tatík mu uspořádá výstavu kreseb. Nebo aspoň posmrtně ... Takhle je to až moc přímočaré a smutné. U pětimuinutového animáku bych čekala pecku na závěr. ()
Jak to, sakra, že jsem první co tu todle ohodnotil? Vždyť je to výborný film, který kráčí v nejlepších stopách československých loutkových (a i animovaných všeobecně) filmů. Příběh je, pravda, jednoduchý, ale o to je silnější a do posledního zrnka vytěžený. Loutky i práce s kamerou jsou super, stejně tak i použitá hudba, nemám co víc říct a vůbec se nedivím, že se tenhle snímek dostal na nějaké ty festivaly a jasně dokazuje, že Luňák je dosti talentovanej. Sledovati možno zde . ()
Na studentský snímek velmi povedená práce s loutkami. Příběh vcelku jednoduchý a dle mého názoru malinko nedotažený. Otec alkoholik skrze syna oživuje vzpomínky na krásnou minulost, která pominula. Snaha zapomenout na bolest prostřednictvím tvrdé výchovy bez citové vazby. Emoce k divákovi promlouvají skrze loutky velmi silně a je tu vidět pečlivost autorovy ruky. Snad se v budoucnu dočkám dalšího díla, protože češi byli kdysi v loutkové tvorbě špičky a nerad bych, aby tohle bylo zcela zapomenuto. 75% ()
I když jen krátký snímek, zapůsobil na mě velmi silně, příběh je sice jednoduchý, ale i hodně smutný a hudba vše podtrhla. ()
Pěkná animace, zajímavá myšlenka, ale celé mi to přišlo až v moc jednoduchém hávu. Od začátku to vyznívá až moc pesimisticky, takže v závěru ani nic jiného nečekáte. Ohodnotil bych něco mezi 3 a 4 hvězdami, nemohu se přesně rozhodnout. ()
Celou stopáž nekončící depresi doprovází smutná líně se převalující hudba. Přesně tento druh hudby, která jen tak je a nic nevypráví, nemám rád. Loutky a animace se mi líbily. Pěkné jsou i Picassovi malby z období, kdy maloval cirkusáky. ()
Moc hezké... ale ten příběh, ten tomu chyběl... hudba je ale parádní-psychedelická (?) ()