Rampage

Nejsem žádný znalec Bollova díla, dosavadním filmům, co jsem od něj viděl, jsem nedal více, než 40 %, ale občas jsem si říkal, že ty hejty na něj jsou přehnané. A Rampage se stal důkazem toho, že je to zbytečně podcěňovaný režisér. Rampage je totiž brutal, neutuchající řež. Tomuhle se říká fest promyšlená loupež. Minimálně již šesté setkání Katharine Isabelle (i když ta se zde jen mihne) a Brendana Fletchera ve společném filmu, co jsem viděl. Až by člověk začal snovat konspirační teorii, že tihle dva spolu něco mají a záměrně si vybírají společné filmy, aby spolu mohli trávit čas. 3.5* (30.03.2018)

Uwemu se prostě daří. Konečně si podle mě uvědomil, že nebude úspěšný, pokud nebude točit dementní nebo prostě něčím hodně odlišné filmy, jako například Postal, který je i v herní podobě úplně o ničem, a přesto je to zábava nebo Far Cry v jehličnatých lesích, u kterého zas v herní podobě byly hlavním lákadlem především tropické džungle. Rampage je velice odlišný film, na který by si snad kromě Bolla nikdo netroufl a ani to není zas až taková blbost (na pár detailů, které zrovna moc malé nejsou, jako například ultimátní brnění a absolutní nepřipravenost celého města... detaily). Ale blbost to rozhodně není, už jen Falling Down s Michaelem Douglasem je dost pěkná ukázka toho, co člověk dokáže, když se pořádně nasere a 86% u filmu pouze o tomhle je více než dost. Rampage není moc odlišný, akorát Uweho všichni nesnáší, takže tu moc dobré hodnocení nečekám, ale špatný film to rozhodně není. Dokonce jsme se u toho moc bavil, a že to točil Uwe, to automaticky přidává další * navíc :). (11.06.2010)

První půl hodina je hrozivá nuda prokládaná žvásty o tom, jak jsme součástí systému. Postavy jsou jen lehce načrtnuty, až na hlavního hrdinu, který je jen lehce nesympatický. "Poslední" hodinu naštěstí zabírá to, kvůli čemu byl snímek natočen - vraždění nevinných civilistů. To je bohužel podáno spíše zábavným, než šokujícím způsobem. Hlavní hrdina dojde za roh, vysype zásobníky do všech, kdo se právě na ulici vyskytují (přičemž už postřelené nedodělává), zahne za další roh, opět vystřílí ulici a tak dále. Po chvíli už to začne být docela nuda. Jestli je tohle nejlepší Uweův, na další si počkám tak deset let. Slabé dvě hvězdy. (03.09.2010)

Uwe Boll mě opět překvapil tímto níkorozpočťákem, který nabízí stejně jako Tunnel Rats velice zajímavý poměr mezi výrobními náklady a výsledným dojmem, který si z něho divák odnese. Jenže ještě více mě překvapil zvoleným ostrým tématem o nesprávném chodu společnosti a jedním magorem, který řekl nahlas STOP! (14.06.2010)

Konečně jsem se dočkal dalšího filmu tohodle německého přízraku. Nemůžu ale říct, že by se mi film líbil ani nelíbil. Nejspíš se v tomhle ohledu, jak to myslím já, nelíbil nikomu, i když pár magorů mezi námi běhá. Natočen tedy byl se vší grácií. Ta psychologie toho magora byla zřejmá. Zajímalo by mě, kam Uwe na ty nápady chodí. Nejdřív Stoic a pak Rampage. Stejná myšlenka, krutá reality, naprosto reálně natočená. Tak jako by si to nikdo jiný nedovolil. Klobouk dolů. Snaží se, to se mu upřít nedá. Už ten film není tak strašný ani co se týče střihu. Ten třeba u Dungeon Siege byl příšernej. A i muzika je vcelku nápaditá a všecko je to docela zajímavý. Dávám ale tři hvězdičky, protože tak odpornýmu filmu nemůžu dát víc. Stejně tak jako jsem si po skončení tohodle filmu uvědomil, že Stoic je vlastně taky hnus a ty čtyři sundal na tři. Nehodnotím kvalitu filmu, ale tak jak to cítím a takovýmu hnusu bych prostě plnej počet nedokázal dát, i když by si to třeba zasloužil. Každopádně jsem na to ale čuměl s otevřenou držkou a to on taky chtěl. (04.06.2010)