Toradora!

Jak už jsem si několikrát postěžoval, žánr středoškolské rabukome mě až ne velmi vzácné výjimky příliš neoslovuje, ač právě ony výjimky jsou zodpovědny za to, že vytrvávám. Toradora však mou trpělivost neodměnila. Vztah dvou středoškoláků, tak trochu protikladů, které spojuje společný neúspěch v lásce tu zdaleka není poprvé a ani není zpracován nejlépe. Flipper správně poznamenal, že hlavní hrdinka Taiga se chová k protagonistovi Ryuujimu nehezky, což má být vtipné, ale není. Taiga si tak zjevně léčí komplex "samice na ocet". Ale to není podstatné. Podstatné je, že v daném žánru a tématu lze šáhnout po lepších kusech, např. Lovely Complex. A jelikož podobné seriály jsou sekány jak na běžícím pásu, podprůměrné hodnocení je zcela na místě. (28.12.2008)

Kdybych měl někdy sestavovat seznam anime, která mě po prvních pár dílech málem odradila od dalšího sledování, byla by na něm určitě i Toradora!. Na jejím začátku je totiž koncentrováno prakticky vše, co mě na středoškolských rabukome odpuzuje: uřvaná, impulzivní a nešikovná cundere hrdinka, která zcela bezdůvodně mlátí šikovného, hodného, dobráckého hrdinu, jenž si od ní nechává všechno líbit a ještě jí posluhuje, a do toho romantický mnohoúhelník, ve kterém zdánlivě nikdo nemůže získat toho, koho by chtěl. Jistěže se najde dost diváků, kteří tento podtyp středoškolské rabukome vyhledávají a arogance hlavní hrdinky jim naopak přijde vtipná, ale já prvních několik dílů jen trpěl a doufal ve změnu. A ta naštěstí přišla. Později se totiž ukáže, že síla tohoto anime vůbec nespočívá v třaskavé situační komedii o dvou hlavních aktérech, jak by se zpočátku mohlo zdát, ale v povedeném dramatu s širokým spektrem postav, které se musí poprat s osobními problémy jak vevnitř, tak navenek. V této rovině si vedou tvůrci až nečekaně dobře a všem postavám přidávají na rozměru, jenž jim v úvodu chyběl, takže se postupně dají najít sympatie i k těm, u kterých byste to dříve nečekali. Škoda jen mírně uspěchaného závěru, který mohl ještě vylepšit celkový dojem. Pokud tedy budete ze začátku trpět jako já, zkuste vydržet, protože pak to stojí za to. Lepší 3*. (24.05.2021)

Vzhlížím k Toradoře jako jedné z těch známějších školních romantických komedií (Nemůžu si neodmyslet to nenazývat Toreadora. Kde to vůbec vzniklo?), a tak jsem považoval za obecnou otaku vědomost mít toto jako povinnost v kolonce shlédnutých. Upřímně, čekal jsem mnohem vetší dávku originality a vtipu v příběhu. Hádám, že to bude už jakousi "zajetostí" v kolejích tohoto žánru, že se neustále opakují prvky festivalů, otázka budoucího povolání, výlet k moři, valentýny a podobně. Respektuju to, co jiného bychom ve škole asi tak mohli dělat? Stále si nepřijdu nikterak přísný, když požaduji aspoň minimální dávku inovace, jiný tok osudu, hrstku nepředvídatelnosti..přičemž nic z toho se nedostavilo. Nespoutaný úvod byl zábavný, ale poté to už přesedlalo 100% na romantickou notu, frekvence vtipu opadla na úroveň deště na poušti a jen jsme byli v galerii Klišé & klišé. Záchraný kruh tomu obrazně řečeno háže ústřední dvojička, volatilní Taiga s kliďasem Ryuujim, kteří mají továrnu na šarm a charakter s intelektem jim není neznámý. I když každý ví, jak to nakonec dopadne a sem tam mě Taigino mlácení sympatické zdaleka nebylo, tak hlavně u Ryuujiho si nemůžu vzpomenout na jediný absurdní nebo neomalený prvek (narozdíl od Kushiedy nebo Kitamury). V tom je Toradora! jednoznačně nejúspěšnější, protože onen pocit, kdy to hlavnímu páru přejete, je Vám vykreslením onoho páru snadno vsugerováno, čímž jsou mnohé skřípance umně zamazány. Konec je taky jeden z těch lepších a u mě budou mít vždy povedené závěry velkou váhu. I přes mou osobní nevraživost vůči J.C. Staff studiu a s příhlédnutím, že grafická stránka má nějaký věk, tomu dám slabší 4*, jelikož mé časté nenadšení z bežných rabukome se nedostavilo. (09.04.2019)

Vytěžení žánru na maximum. Romantická komedie, která umí být opravdově romantická (a tudíž i přemýšlivá, tuze dojímavá a plná velkých gest) a stejně tak moc i komediální (a tudíž i k zbláznění absurdní). Toradoru jsem po dlouhém odkládání absolvoval až čtrnáct let po jejím vzniku, kdy už byla ozvěnou minulosti, ale tím spíš jsem se do jejího bezhlavého světa okamžitě s nadšením propadl. Školní anime jsou krásným subžánrem a Ryûji s Taigou patří na jeho úplný vrchol. Nadšení, se kterým se tvůrci vrhali do všech kalendářních příležitostí v čele s Vánoci jen tak někdo nenapodobí. (08.09.2022)

Kdyby si to zachovalo formát prvních pár dílů... kdyby... tak by to bylo něco úžasného! Vtipného! Energického! Něco co vás nabije pozitivní energií! Ale ono nezachovalo. Po těch pár prvních skvělých dílech to zapadlo do břečky poprůměrných anime ze školního prostředí. Samozřejmě se tam v průběhu celého seriálu objevovaly světlé chvilky, ale to nestačilo k tomu, abych se po celou dobu ptala: "Proč? Co jste udělali té komedii? Proč jsem strkáte ten strašný milostný mnohoúhelník?" Chtěla jsem se smát, místo toho jsem řešila strašlivé problémy puberťáků, kteří se chtěli chovat a řešit své problémy jako vyrovnaní dospělí (což bylo k smíchu, ovšem ne tak, jak bych si přála). Takových seriálů tady bylo a bude. Přineslo to něco nového? Ne. I když to nepřineslo nic nového, bylo to v pohodě a dobře se na to dívalo, člověk se u toho spokojeně usmíval? Ne. Takže lepší hodnocení to ode mě nedostane. (29.04.2013)