Reklama

Reklama

Nostalgická tragikomedie nás zavádí do jednoho newyorského baru, jehož neurvalý majitel Jacques (Brian Cox) už chce pověsit řemeslo na hřebík. Najde si proto na ulici svého následovníka, mladého pobudu a snílka Lucase (Paul Dano), který má ale na barmanskou profesi až příliš „dobré srdce“. Lekce otrlosti může začít... Mladík se rychle učí práci za barem a přizpůsobuje se místnímu stylu. Všechno jde podle plánu. Až jednoho deštivého večera do pánského baru vejde krásná a namol opilá letuška. Lucas se bezprizorní cizinky ujme a nabídne jí útočiště. Přítomnost ženy atmosféru baru zcela promění, což cholerický majitel nese s nelibostí. Od této chvíle už se události mohou vyvíjet jen špatným směrem. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (89)

curunir 

všetky recenzie používateľa

,,EXISTUJÚ DVA SVETY, SVET MUŽOV A SVET MŔCH. BAR NIE JE MIESTO PRE ŽENSKÉ. PRE NICH SÚ KAVIARNE A CUKRÁRNE, ALE BAR JE NAŠE MIESTO. JE TO SVÄTYŇA, KAM CHLAP CHODÍ ABY SA OSLOBODIL S VEDOMÍM, ŽE JE PERFEKTNE OCHRÁNENÝ PRED INTERFERNECIOU ŽIEN." __ Toľko osobitý výklad Briana Coxa. ,,Dobré srdce" je ďalším z rady tých malých veľkých filmov a aj keď je jeho téma viacvrstvová, všetko sme to už niekde neraz videli a ešte zrejme aj pár krát uvidíme. Mojím hlavným ťahúňom pre pozretie filmu bol Paul Dano. Pravda, podáva veľmi slušný výkon avšak toho bezdomovca som mu na začiatku neuveril (možno keby bol zarastený a s primeranejším slovníkom) . Skrátka on nie je typ, ktorý by len tak skončil na ulici. Zaujímavé by možno bolo práve to, ako sa tam dostal. Ďalšou vecou, ktorá mi na filme príliš nesedela bolo pomerne zbrklé, skratkovito podané zblíženie sa hlavných postáv, až sa mi zdalo, že má Cox nejaké postranné úmysly. V zásade sa ale jedná o príjemný film, ktorý nie je mainstreamový, no zároveň sa nehrá na žiadne mimoriadne umelecké či vysoko intelektuálne dielo. Záver je možno trocha nečakaný a možno aj máličko nedotiahnutý, komu sa nepáči, tomu to neberiem, ja som čakal niečo predvídavejšie, no nakoniec som bol prekvapený (256. hodnotenie, 25. komentár k filmu) ()

Payushka 

všetky recenzie používateľa

Dobré srdce má jistě své kvality, tvůrci zde navodili autentickou atmosféru a komornost snímku rozhodně sluší. Jenže scénář je už slabší, především díky nepříliš kvalitně napsaným postavám a (bohužel) ten "nečekaný" závěr budete čekat už od poloviny filmu. I tak má ale smysl, evropské "dobrosrdečnosti" není nikdy dost. ()

Reklama

Benedygtus 

všetky recenzie používateľa

Je jako slovnik sprostych slov a nadavek v te nejprostsi forme, presto si myslim, ze tento film neni pro tupce, ani pro lidi s malou slovni zasobou, mozna prave naopak. V onom filmu se skryva velice drasavy a zajimavy pribeh, ktereho donuti snad kazdeho se aspon letmo zamyslet, jestli zijeme tak, jakbychom meli! Az na "April", ktera me absolutne nesedla,a spise kazila celkovy dojem z filmu jsem si postupne oblibil i vsechny herce, to, ze je tento film predvidatelny bych rozhodne netvrdil, alespon ne v porovnani s ostatnimi! (1* ubiram prave za nestastne ztvarneni April, a tak trochu i za ne uplne stastne dokonceni filmu) ()

Witta 

všetky recenzie používateľa

Prijemne se na to kouka, oba hlavni hrdinove podavaji presvedcive vykony, i kdyz Paul Dano je mozna az trochu moc "Mirek Dušín":-) Jediny co film srazi je hrozna pruhlednost, jelikoz asi po peti minutach filmu mi bylo jasne jak skonci. Nicmene k onomu okamziku se cely film ubiral zajimavou cestou, prilis nenudil a patosu bylo opravdu jen nezbytne male mnozstvi.. ()

Lanark 

všetky recenzie používateľa

Nad oprýskanými stoly, které naříkají nad svým údělem při každém pohybu, vznáší se opar cigaretového kouře v němž utopila se minulost, a budoucnost je v nedohlednu. Kdesi v koutku sedí muž nad knihou. Přízraky lidí, jenž zapomněli svou cestu domů a nebo jí nikdy neznali, drží pevně ve svých rukou sklenice a doufají že si dokaží uhlídat alespoň na dně se povalující přítomnost. Kdesi v koutku sedí muž se zavázanýma očima nad knihou. Jediné co připomíná život v této místnosti jsou příběhy pobleskující ve tmách očí zírajících do prázdna. Kdesi v koutku sedí muž se zavázanýma očima nad knihou do které zapisuje tyto příběhy, které občas odrazí se od střípků naděje, roztroušených v zapomenutých zákoutích, které tma ještě nepohltila. Tíha světa tlačí zvenčí do dveří a tak odejít se pokusilo jen pár těch nejodvážnějších. I jejich příběhy jsou zaznamenané v knize slepého muže, v knize kterou nikdo nikdy nečetl, v knize která nezná jen jeden jediný osud..ten svůj. ()

Galéria (22)

Reklama

Reklama