Romy

Když se řekne životopisný film, lze očekávat, že se divák dozví něco o osobnosti, která je centrem snímku. "Romy" ale nejen že tento základní předpoklad nesplňuje, ale v zásadě ani o svém předobrazu vůbec nic neříká. Vyprávění má podobu vinět z života Romy Schneider, které ale visí ve vzduchoprázdnu a je pouze na divácích, aby si je asociovali s jim již předem známými událostmi. Scénář se zaměřuje na druhou, mezinárodní část hereččiny kariéry, ale ačkoli neustále naznačuje mnohoznačný vztah hvězdy a německých filmařů, nikdy nepodá vhled do jejího nitra, aby osvětlil problémy a spory. Spíše než vhled do osobnosti herečky či rekapitulaci klíčových okamžiků připomíná film listování bulvárním tiskem. Jen povrchně se dotkne herečky, ale zato se neustále soustřeďuje na její obležení novináři, opájí se její krásou a zdůrazňuje konfliktní milníky jejího života (usilování o uznání coby herečka X zaškatulkování v Německu jako Sisi, těžké dětství bez lásky v hvězdné rodině, laškování s Delonem těžké manželství s žárlivým intelektuálem atd.). „Romy“ tak ve výsledku je jakési filmové leporelo bulvárních výstřižků, či v lepším případě ilustrace k nějakému životopisu o Romy Schneider. Do jisté míry to nelze filmařům moc zazlívat, protože televizní snímek je evidentně určený pro německé a rakouské televizní publikum a zcela adekvátně předpokládali, že cílová skupina 50+ bude s Romy velmi důkladně obeznámena a bude ji zajímat právě bulvarizovaná stránka života hvězdy. (12.04.2012)

Památník třpytivý, lakonické vyklouznutí z korunky slovutné "Sissi." Přicházející slavnost nesporného talentu, nepřetržité vůle, neotřesitelné smyslnosti, gró uměleckých manýr a obsesí. "Kostýmky" cukrbliků, na klopě brož sebezapření vzlyků a rozhřešení podstaty hereckých figur. Fotografie zastaveného času reality, (ne)zachytitelných milníků právě teď, propastných břemen citových. Foukni mi do plachet ctižádost, pokoru, věrnost životního uznání. Naplň mě inspirací a převeď mě optimismem přes nepřízeň osudu. Opotřebované ego nikoho neurazí. "Kamkoliv se vydáte, jděte s celým srdcem." (Konfucius) Srdcem, které se nenaparuje před životními výhrami a nehrbí se před životními pády. (18.10.2014)

Krásna Romy Schneiderová si dupla svojou skvostnou nožičkou, že chce "najkrajšieho francúzkeho herca", a keď sa jej to nepodarilo, chňapla hneď prvého, ktorý sa jej postavil do cesty. Že je ženatý? No a čo, ona si môže kúpiť všetko! A tak si milá Romy kúpila manžela. Ako sa časom ukázalo, kúpa nebola veľmi výhodná, no ako to už pri tomto druhu tovaru býva, nedá sa reklamovať. A tak jej nezostáva iné, než vzdať sa polovice majetku, aby si mohla (aspoň oficiálne) ponechať syna. S druhým manželom bola situácia viac-menej podobná - druhá svadba, druhé dieťa, rozvod... Vlastne to boli dve fakt dosť predražené inseminácie. Lenže, povrchnosť a arogancia akou Romy oplývala boli napokon ako bumerang, keď jej syn zomrel strašnou smrťou. To ju zjavne psychicky zruinovalo a o necelý rok svoj život dobrovoľne ukončila. Ja osobne filmy s Romy neobľubujem, dokonca ani tie u nás najomieľanejšie - o Rakúskej cisárovnej a moje sympatie voči jej zjavu sú na bode mrazu, ale tento životopisný film bol naozaj výborne spracovaný a v deväťdesiatych minútach bolo zhrnuté pozoruhodné množstvo faktov z jej života. (17.10.2014)

Mnou dlouho očekávaný životopisný film o Romy Schneider. Rok 2009 měl přinést dva snímky o životě této divy, bohužel film "Eine Frau wie Romy" s Yvonne Catterfeld v hlavní roli nakonec z finančních důvodů natočen nebyl. O to víc jsem byl zvědavý na snímek režiséra T. C. Fishera. Oceňuji, že se tvůrci snažili být poměrně faktograficky přesní. Až na několik nedostatků, film nezkresluje fakta, která jsou dostupná. Tvůrci často vycházeli z Deníku Romy Schneider od Renate Seydel (vyšel i u nás). Mnohé situace, které ve svém deníku Romy popisuje, jsou pak téměř přesně převedeny do filmu. Film je zajímavý, pěkně ubíhá, Jessica Schwarz je v titulní roli výborná, stejně tak i ostatní herci. Casting byl dobrý - snad až na Maresu Hörbiger představující Magdu Schneider. Magda byla v 50. letech stále ještě velmi atraktivní ženou, zatímco její představitelka působí poměrně důchodcovsky. Trochu mě mrzelo, že film se víc nezaobíral 70.lety - vlastně dobou, kdy se Romy stala uznávanou charakterní herečkou a byla na vrcholu své francouzské kariéry. Většina filmu se detailně zaměřuje na její život s Alainem Delonem a následně s Harry Meyenem, tedy na 60. léta. Léta sedmdesátá jsou vážně velmi stručné. Naštěstí zásadní okamžiky jsou zde zobrazené. Oceňuji poslední scény filmu - natáčení Poutnice. Romy po ztrátě dítěte zavřená v hotelovém pokoji obklopená fotkama Davida, svíčkama, vzkazy, malůvkami, cigaretovým kouřem a hromadou vypitých flašek vína... přesně tak jsem si ji představoval v posledních měsících života, kdy nebyla schopná najít rovnováhu a cestu dál... (21.02.2010)

Hlavnú predstaviteľku myslím vybrali dobre. Síce nejaká šialená podoba je ťažko možná, ale v poniektorých záberoch mi ju skutočne pripomínala. Potešilo ma hlavne obsadenie T. Kretschmanna, ktorý nesklamal a na chvíľu ho možno vidieť opäť v nemeckej uniforme (po koľký krát už?), až si začínam namýšľať, že to robí iba kvôli mne. Film sa sústreďuje predovšetkým na psychickú stránku Shneiderovej, jej rodinné problémy, problémy s drogami a alkoholom i rozhadzovaním peňazí. V závere zamrzí, že tvorcovia akosi pozabudli uviesť, prečo jej syn zomrel a tá istá chyba sa stala opäť pri zmienke, že Schneiderová prežila svojho syna len o niekoľko mesiacov. Príčinu smrti i smrti jej syna si menej ostrieľaný divák musí zistiť sám. 60% (20.11.2011)