Mocná síla soucitu

Sympathy for Delicious (hlavní postava má přezdívku Delicious D) stojí za pozornost bez ohledu na to, jaký kdo máme k církvi a zázračným léčitelům vztah. Tohle téma bývá tenký led, ale Mark Ruffalo citlivě rozložil míru pokušení a viny v různých nuancích a naladil k přemýšlení. Učinil tak spolu s charismatickým Christopherem Thorntonem, v němž vidím největší plus. Nevyžádaným darem stiženého vozíčkáře, který může léčit všechny jen sebe ne, hraje úchvatně, možná i proto, že sám je po úrazu na vozíku a hlavně hraje svůj scénář. Obsazení mých dvou oblíbenkyň Lewis a Linney mě k filmu přivedlo a jsem ráda, že nezůstalo jen u toho. Bez zajímavosti není ani přítomná hudba a věnování Ruffalovu bratru Scottovi, který zemřel střelnou zbraní za dosud nevyjasněných okolností. (24.03.2016)

O postižených lidech jsem viděla už hodně filmů, ale tohle bylo svým způsobem novátorské a odvážné na dnešní dobu, kdy ateismus z mnoha logicky opodstatněných důvodů nabývá na síle. Tudíž je s podivem, že si Mark vybral právě toto téma. Nicméně jsme každý zřejmě viděli, či slyšeli z různých míst o zázračných uzdraveních, takže tolik od věci to není. A co dál, jak to rozhňoucat v těch našich nasáklých palicích různými předsudky, odsudky, tradicemi, pověrou, nevírou a nebo vírou ? Za mě je to takový malý filmařský drahokam, který by chtěl možná trochu víc vybrousit, ale Christopher Thornton se své role zhostil naprosto přesvědčivě a za to já tleskám. Marku nevzdávej to, máš určitě hlavu plnou nových a neotřelých nápadů, tak sem s nimi, jen bruš, bruš trochu víc, já ti házím jednu hvězdu navíc a šup do toho. (30.03.2016)

Mark Ruffalo už dávno není jen ten chlapík z vedlejších rolí, do filmů často přináší svěží vítr, umí dojmout i rozesmát. Stále zajímavější herec před časem sáhl i po režii. Konkrétně po látce, u které je jedno, zda je divák ateistou nebo silně věřícím, ač v ní církev hraje podstatnou roli. Hlavní hrdina živoří na ulici, navrch je vozíčkář. Dohled nad ním, stejně jako nad řadou jiných jemu podobných oveček, má obětavý kněz. Právě ten je u toho, když se u muže projeví schopnost léčit lidi pouhým dotykem – ač sám hojení vlastních přešlapů nezvládá kočírovat. Ruffalo coby režisér vůbec neklouže po povrchu, téma poměrně chytře přesouvá do zajímavé roviny, herecky je to navíc velmi slušné. (16.05.2016)

Marka Ruffala mám rád jako herce a tak jsem byl zvědavý na jeho režisérský počin. Nezklamal! Vybral si neotřelý příběh vozíčkáře, který objeví v sobě léčitelské schopnosti. Pomáhá lidem jen sobě samému pomoci nemůže. Trochu mi vadilo, že u soudu nedostal možnost své " zázraky" dokázat a také ten závěr je dost idylický, ale jinak převládá spokojenost. 3 a půl hvězdy. (08.04.2016)

Bývalý DJ, nyní bezdomovec a aby toho nebylo málo, ještě na vozíku. Jednoho dne se stane zázrak a on má schopnost léčit neléčitelné. Otevírají se dvě cesty. Jedna duchovní – s pomocí kněze v podání Marka Ruffala nezištně pomáhat potřebným nebo stát se rockovou hvězdou a užívat si vše, co k tomu patří. No, sáhněme si do svědomí a upřímně si odpovězme, čemu bychom dali přednost my. Mark Ruffalo si poprvé okusil režii a hlavní roli svěřil svému kamarádovi Christopherovi Thorntonovi, pro kterého to byla zase první hlavní role. Podtrženo a sečteno – opravdu netradiční námět, velmi dobré herecké obsazení (Orlanda Blooma jsem vždy chtěla vidět v roli rozevláté rockové hvězdy ) a hlavně TO poselství, které se ke mně doneslo. (03.02.2014)