Na cestě po Helsinkách (S22E06)

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem na zimní cestě po nejtišší metropoli Evropy, na zamrzlá jezera, psí ostrov, bandy hokej, do skalního kostela, ateliéru českého umělce, nebo do restaurace, která po sobě nezanechává žádný odpad... Helsinky jsou vlastně velmi mladé hlavní město. Stalo se jím až v roce 1812 na základě rozhodnutí ruského cara Alexandra I. Finsko bylo totiž připojeno k Rusku jako autonomní knížectví po rusko-švédských válkách. A Helsinky leží o dost blíž k Petrohradu než původní metropole Turku. Prologem naší cesty bude předměstí Espoo, kde žije český umělec Petr Řehoř s rodinou. Nahlédneme do jeho ateliéru i do klubu zimních plavců, kam si Petr chodí pro svoji dávku endorfinu. Pokračujeme v centru Helsinek ranní návštěvou sauny, spojenou s koupelí ve vyhřívaném bazénu s mořskou vodou. Jsme totiž u přístavu, odkud, po návštěvě tržnice, odplujeme na ostrov a zároveň pevnost Suomenlinna, která Helsinky chrání od jihu. Při návratu cestovatele uvítá typické panorama města, jemuž dominuje bílá evangelická katedrála a rudý pravoslavný Chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodičky. Skutečným unikátem sakrálních Helsinek je ovšem Temppeliaukion kirkko, kostel vytesaný do skály, kde budeme svědky unikátní rodinné bohoslužby, vedenou výlučně ženami v čele s mladou pastorkou. Helsinky mají mnohá zákoutí, skrytá očím cizinců, zato velmi oblíbená mezi místními. Patří k nim i ostrov Rajasaari, kterému nikdo neřekne jinak než „psí ostrov“. Jedná se totiž o jedno z mnoha míst určených přímo pro setkávání psů a jejich páníčků. Nehrozí tak konflikt mezi „pejskaři“ a těmi ostatními. To, že jsou Finové národ sportovní, můžeme v Helsinkách vidět všude. Snad všechny městské části mají otevřený zimní stadion, kde se může vyřádit každý. My se podíváme na trénink u nás ne příliš známého sportu, bandy hokeje. Navštívíme i Olympijský stadion jako připomínku slavných vítězství manželů Zátopkových v roce 1952. A konečně, Helsinky jako město kosmopolitní i ekologické ukážeme v podobě restaurace Nolla. To je finský výraz pro nulu, symbolizující nulový odpad, udržitelnost a obnovitelnost. Majitel je původně ze Srbska, kuchaři například Španělé či Portugalci. (Česká televize)