Irčan

Líbilo se mi to, ale vlastně tam nějak nebyla žádná scéna, kterou bych si vyloženě užil a chtěl jí vidět znovu. Omlazení herců mě nerušilo, ale třeba ve scéně, kdy tam De Niro mlátí nějakýho toho prodavače potravin, to vypadalo divně, když se s mladym obličejem pohyboval mega jak důchodce. Scorsese to má ale pořád v ruce a nějak mi nejvíc utkvěl v hlavě Sebastian Maniscalco jako Joe Gallo, kterej si pro mě i na prostoru asi 10 minut dokázal ukrást většinu scén třeba i De Nirem a Pescim pro sebe. (02.12.2019)

„Ale i tak všechny usvědčil z různejch věcí, i když ne z týhle. Ne z Jimmyho vraždy. Jak víte, nikdo za to nikdy nešel sedět. A nikdo nepromluvil, což je neobvyklý. Protože většinou tajemství udrží tři, a to jen pokud jsou dva z nich po smrti.“ A těch úmrtí tu nebylo zrovna málo, i když se často jen zmínily při seznamování s novými protagonisty. Obecně nemám problém s filmy, které mají přes 3 hodiny. Tedy pokud mají např. chytlavý, vtahující příběh, zapamatování hodné pasáže či dobře napsané a zahrané postavy. Irčan je vyprávěn jistě, ale nijak extra poutavě, těch scén, které by mi skutečně utkvěly v paměti, má pouze pár (třeba takové zdůvodňování výběru pistolí), jen ti hlavní hrdinové jsou opravdu výborní (pro mě byl nejlepší Pesci, v těsném závěsu s Al Pacinem). A pak filmu nechybí nesporná řemeslná kvalita (pokud tedy nemáte problém s nepříliš přirozeným „omlazováním“ postav). Což sice není málo, ale ani dost na to, abych byl z tohohle filmu nadšený víc než lehce nadprůměrně, a přesně takové bude i mé celkové hodnocení. (16.08.2020)

Není to Scorseseho nejlepší film, není to dokonce ani nejlepší mafiánský film - na to by byla potřeba obratnější ruka dramaturga ve druhé třetině (scéna na výroční slavnosti je úděsná)... Nejsilnější je hlavně atypická poslední třetina, kterou člověk v gangsterce úplně nečeká, ale vzhledem k věku hlavních aktérů je to očekávatelný. Pesci nejvíc jako vždycky. Pacino taky krásnej. De Niro hraje klasického De Nira, občas to působilo jako z Přeber si to. (20.01.2020)

Po Vlku z Wall Street se rozplývalo nad tím, že z toho filmu není poznat Scorseseho věk. U Irčana se zase vynáší do nebe, že to je film, co se nebojí být "starý", možná trochu "stařecký". Mám rozhodně velmi ambivalentní pocit z CGI omlazování, a to jak technicky, tak eticky, ale ok - asi bylo potřeba, aby v tomto filmu hráli za každou cenu tito lidé, protože jinak by ta fetiš nebyla naplněná. Rozhodně je potřeba říct, jak rychle to uteklo, i když dojem velkého strhujícího díla jako Tenkrát v Americe to nevyvolává - jsou to prostě vygenerované tři a půl hodiny Scorseseho materiálu - mohlo by to být o hodinu víc, o hodinu míň, to by vyšlo nastejno... Asi právě tím to má být. Nicméně když se podívám na Scorseseho filmy z tohohle tisíciletí a měl bych vybrat jeden, jehož škrtnutím bych přišel o nejméně, bude to Irčan. Ale když už je, tak ať je. Scorsese umí rozhodně lepší imitace Scorseseho než Todd Phillips. 75 % (27.11.2019)

Přijde mi zajímavé, jak pocity fascinace u Mafiánů a Casina ve smyslu, kam až jsou schopny postavy zajít a jak to všechno funguje střídají u Irčana pocity nostalgie. Vidět de facto ten samý mafiánský příběh po třetí bude nevyhnutenlě méně záživné, méně fascinující, méně šokující a bohužel také méně intenzivní, nicméně může to působit o to více hřejivě - když se na plátně sbíhají staré známé hvězdy a tak trochu ve stylu Rychle a zběsile pro nás udělají "one last job". Scorsese ví, jaká jsou divácká očekávání, vychází jim vstříc, servíruje jednoduše to, co jsme vždycky chtěli, ale přesto nebo možná právě proto nemůže být Irčan nikdy tak dobrý jako byli právě Mafiáni a Casino... 8/10 (17.12.2019)