Fešák Hubert

Skvělá komedie navozující atmosféru žižkovské spodiny za první republiky. Nezapomenutelný Heřmánek v roli Huberta Hraběte, pražského floutka, který se živí pokoutými způsoby a drobnými podrazy. Výraznou postavou - byť v menší roli - je i Laďka Kozderková v roli masérky, stejně tak i Pavel Zedníček v roli funebráka. Vtipná komedie, která v podstatě nemá zásadních hluchých míst. (21.02.2007)

Bude Vám stačit, když film zhodnotím jednou větou? ..."Nějakej strašnickej pochcánek nebude buzerovat žižkovskýho granda"... Ono to totiž mluví za vše, protože film Fešák Hubert mi byl nabídnut jiným fešákem, který má s Hubertem společné dvě věci, domovinu, tedy Žižkov a fešáctví, na které kdejaký chlap rozhodně nemá a v dnešní době galantní fešáctví už je trošičku passé, bohužel. (09.11.2009)

Skvělý film, který stojí na famózním Petru Kostkovi (budoucím dopravním inspektoru v Mukačevu). Neopakovatelné hlášky typu: "Wurm, já jsem dobrák, ale svině" , "ta bude solit a kušovat" nebo "basama camráš" jsou na úrovni naší nejlepší filmové klasiky. Vždy, když vidím Zoru Keslerovou (zde předabovanou Evou Hudečkovou) nemohu si nevzpomenout na její o něco pikantnější roli v Ženách od hluboké řeky. (29.10.2015)

Stejně jako v seriálu První republika se i ve Fešáku Hubertovi odehrává děj v kulisách první republiky, které je pro mne jaksi příjemné. Oba filmy jsou zábavné, První republika dokonce napínavá. Proč tedy hodnotím První republiku znechucen a dvěma hvězdami, zatímco Fešáka čtyřmi? Asi proto, že zatímco První republika je jaksi „postmoderně“ šroubovaná, překombinovaná, křečovitá, v příkrém rozporu s tím, co jsem od tohoto seriálu očekával, Fešák je prostý, jednoduchý, pohodový, oddechový film, od kterého jsem mnoho neočekával a přesto potěšil. (19.02.2014)

Na Fešákovi je nejzajímavější, jak dlouho se mi vyhýbal, ačkoliv jde o titul, který se více méně pravidelně objevuje v nabídce televizních stanic třikrát do roka. Režisér Novák použil vizuál a atmosféru ze Sequencových Hříšných lidí města pražského, jen je posunul do komediální polohy. Druhým zdrojem inspirace byla tvorba Karla Kachyni, který se často nostalgicky vracel do doby svého dětství. V porovnání s oběma slavnými zdroji je ale vidět, že výsledek poněkud pokulhává. Působí to spíš jako promenáda prvorepublikových figurek, někdy zajímavých, někdy spíš strejcovsky provinčních. Scénkám většinou schází lehkost a scénář je tak nějak nedotažený. Výsledek zachraňuje spolehlivý výkon osvědčených herců typu Heřmánka, Kostky a Somra. V porovnání s českou tvorbou posledních dvou dekád se ale přece jen přikláním k maličké čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 70 %. (30.11.2015)