Réžia:
Martin DolenskýHrajú:
Marta Kubišová, Alexander Dubček (a.z.), Iva Janžurová (a.z.), Václav Neckář (a.z.), Helena Vondráčková (a.z.)Obsahy(1)
Události roku 1968 obrátily život zlaté slavice naruby. Jak žila její tehdejší fanynka, která se s ní nechala vyfotografovat a později pracovala ve stejném divadle? Jak dopadlo jejich setkání po téměř 40 letech? Dvě ženy, dva osudy. Nedávná historie v paralelním portrétu M. Dolenského.
Dokumenty, které jsou vždy inspirovány fotografií z jedné významné události, na které je známý a charismatický člověk při náhodném setkání. Takový byl dokument ostravského televizního studia nazvaný Polibek Alexandra Dubčeka. A takový je i Dlouhý půst Marty Kubišové, který na něj volně navazuje. Film sleduje osudy aktérů dotyčného snímku, jak se do jejich života promítla jejich umělecká či politická angažovanost a jakou kariéru naopak udělal ten "neznámý partner" z fotografie. Pro dokument Dlouhý půst M. Kubišové byla hlavním inspiračním podnětem fotografie Marty s jejím nově ustanoveným fanklubem po udělení Zlatého slavíka za rok 1968. Slavnostní vyhlašování se konalo v březnu 1969, kdy už se nad Martou stahovaly mraky, a tak podobné projevy sympatií a organizování fanklubu se rovnaly riziku, že tito lidé budou mít následně problémy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (7)
Obyčejná statečnost.Dobrý dokument o člověku a zpěvačce s mimořádným hlasem i povahou. ()
Tak jsem složil pro Martičku raděj básničku... °-/ . . . Všichni vzývaj paní Martu, nepodčmrkla antichartu, nebyla holt tenkrát dáma, bohužel do party zvána. Dnes je páni jiná doba, z kulturtrégra manager, Karel - Míša - Helča - Marta, parta dává - mlč a ber... . . . Tož hlavně pěkně procítěně... Amen. - - - P.S. Trošku melancholické lekrace k žánru: http://www.csfd.cz/film/6892-nahrdelnik-melancholie/ - - - - - (Poprvé viděno 12.8.2011 na >postním prostoru< , hodnocení 39., komentář zde jako čtverácky čtvrtý - 12.8.2011) ()
Pro mě je Marta Kubišová hrdinka. Člověk, kterej si jel podle srdce a svědomí a neohlížel se na možný následky. Když někdo dneska brečí, jaký byly časy, co šlo a nešlo a že když měl jeden rodinu a takhle ... vzpomenu si na tuhle démonicky krásnou ženskou. Vážim si jí za to, že ona svoje postoje a odvahu se vyjádřit jako něco výjimečnýho nevnímá a ani neodsuzuje nikoho, kdo se na to stejný necítil. Vedle toho je Marta samozřejmě mimořádná zpěvačka a Modlitba v jejím podání něco posvátnýho. Dokument o ní, bohužel, nebyl ani jedno. ()
Portrét fascinující ikony není bezchybným dokumentárním filmem - spíše těží ze silného námětu - i to mu nicméně stačí k udržení divákovy pozornosti. ()
Když na sebe lidi řeknou všechno, jsou to často exhibicionisté, kteří vlastně nemají co sdělit. Marta taková není. Problém ale je v tom, že když o takovém člověku natočíte dokument, moc se toho nedozvíte. Mě by třeba zajímalo, jak to bylo s její druhým manželem, který je, jestli se nepletu a není to jen shoda jmen, veden v Cibulkových seznamech. Tak daleko nás ale Marta nepustila. Já to respektuji, ale tím pádem jsem se z dokumentu nedozvěděl nic nového. ()
Reklama