Réžia:
Hasan KaracadağKamera:
Seyhan BilirHudba:
Justin R. DurbanHrajú:
Levent Sülün, Burak Hakkı, Süha Tok, Ayça İnci, Cem Kurtoğlu, Hakan Meriçliler, Sefa Zengin, Bahtiyar Engin, Yıldırım Öcek, Nazlı Ceren ArgonObsahy(1)
Mladý pár se nastěhuje do vysněného domu. Manžel je pořád v práci a jeho žena zůstává sama doma. Začne mít vidiny, kterým zprvu nikdo nevěří. Kolem domu, ale i v něm je něco, co ji nenechá spát… (markettka)
Recenzie (3)
Jeden z najlepších tureckých hororov. Ono to síce nebolo nijako extra desivé, ale nedá sa uprieť snaha. Rozpočet nebol veľmi vysoký a digitálne efekty boli miestami smiešne, ale za herecké výkony, zaujímavý príbeh a hudbu dávam palec nahor. Dosť mi to pripomínalo indický horor "1920", ktorý bol síce nakrútený oveľa lepšie, ale do samotného pekla sme sa nedostali. Turci tu vlastne využili všetky hororové prvky, aké len mohli: Klasický hounted house horror o zlom duchovi spojili s posadnutosťou a následným vyháňaním diabla a súbojom kňaza a príšery priamo v pekle, pričom uvidíme démonov - chodiacich, či lietajúcich - a dokonca aj satana s rohami. Na turecké pomery veľký krok vpred. ()
Semum se líbivě rozjíždí na žánrově čistý horror, ve kterém ale bohužel v jediné scéně (ani náznakem) nejde režisér na doraz a zjevně ani netouží po prolomení nějakého děsivého tabu. Aby celá ta atmosféra zla fungovala, museli by být postavy živočišnější (a neteatrální), příběh více různorodý a digitální čert by měl mít snad jiný účel než horror překloubit v pohádku. Doufejme, že v této pro horror exotické krajině, nabydou začínající reziséři zkušenosti i v jiných škatulkách temné kinematografie, než fear-house či exorcismus. Pákistánským kolegům se to myslím povedlo :) 5/10 ()
Islámský Vymítač ďábla. Samozřejmě kvalitou daleko za svým americkým předchůdcem. Ačkoli zde, hlavně zpočátku, je pár docela atmosférických scén, zdá se mi film jako celek pro západního diváka hororově naprosto nepoužitelný. Sem tam se ukáže jakýsi ohnivý ďábel (absolutně nestrašidelný), hlavní hrdinka se co pět minut zatváří posedle (využívajíce k tomu přehrávání nejvyššího řádu) a nakonec se přesuneme do arabského pekla (nebo kam to vlastně, nerozuměl jsem samozřejmě ani slovo) plného různých digitálních monster. V Turecku se možná budou diváci bát strachy usnout, já se nemůžu ubránit menšímu úšklebku. Na druhou stranu lepší něco, než nic jako u nás v ČR. ()
Galéria (16)
Fotka © Warner Bros. TR
Reklama