Die weiße Schlange
Obsahy(1)
Byl jednou jeden král, který rozuměl zvířecí řeči, a sluha Endres, který jeho tajemství objevil. Endres je chudý venkovský chlapec, který chce umět číst a psát, nosit hezké šaty a spát v pohodlné posteli. Přeje si být něčím víc než jen rolníkem. Otec se na něj rozzlobí a vyžene ho. Cesta ho zavede ke dvoru krále Konráda, který je ve své zemi pověstný svými mimořádnými schopnostmi a moudrostí. Endres se stane jeho komorníkem a každý den mu nosí zlatou mísu s tajemnou krmí. Nikdo neví, co se v ní skrývá, dokonce ani princezna Leonora, do které se chlapec zamiloval. Jednoho dne Endres zjistí, že král není dobrý člověk. V touze po majetku dal Konrád uvěznit svého poddaného, aby si přisvojil jeho bohatství. Také vypátrá přísně střežené tajemství. Ve zlaté míse, kterou každý den nosí na královský stůl, je bílý had. Když kousek sní, začne stejně jako král rozumět zvířecí řeči. Krátce nato je Endres falešně obviněn, že ukradl královnin prsten. Král zjistí, že jeho tajemství je prozrazeno a Endres musí uprchnout... (TV Nova)
(viac)Videá (1)
Recenzie (18)
To už ani není pohádka, ale spíš rovnou pohádkový horor – na jednu stranu pohádkové, jak má být, na druhou stranu chvílemi naturalistické, až se jeden diví. Natočené velkoryse, se slušnou výpravou a hereckými výkony – ano, i přesto, že tradiční pohádková schémata možnosti herců v jejich rolích vždy poněkud omezují. Opět musí jeden zkonstatovat, že zatímco české pohádky mají po roce 2000 dobu temna, německé se plynule zlepšují. ()
Bílý had - byť ve zlaté míse - je dost nechutná záležitost, takže se nedivím Endresovi, že se při jeho konzumaci málem poblil. Pak následuje několik milých, až dojemných scén s mluvícími zvířaty a taky náramně vtipný moment, kdy Endres tlačí na břicho kachně, aby vysrala rubínový prsten. Taky je to chvilkama horor i detektivka a nekazí to ani dost protivná královna a hnusná princezna. Celé to tím pádem stojí na sympatickém Endresovi a na exteriérech rakouského zámku Rosenburg. Váhal jsem mezi 3-4, nakonec dávám 4, protože je vidět, že na mnohých koprodukcích s námi se Němci naučili točit pohádky a taky je fajn, že občas z německé televizní produkce přijde něco koukatelného. ()
Českým divákům při sledování pohádky O bílém hadovi jistě ihned vytane na mysli tuzemská Zlatovláska. Německý film se však více než na plnění úkolů a milostný vztah koncentruje na postavu Endrese ("Jiříka") a tajemství krále, čímž pohádka chvílemi nabývá na mile děsuplné atmosféře. Chválím pěknou výpravu a sympatické herecké obsazení, což u německých pohádek nebývá samozřejmostí. Bílý had vypadal dost uměle, ale u TV filmu to lze prominout. Nález ukradeného prstenu v kachní kloace byl humorně fekální. Ve výsledku se však jedná v rámci žánru o solidní kousek. ()
Tohle jsem zhlédnul čistě náhodou v odpoledních hodinách, v době, kdy se provoz televizních stanic pokorně vrátil od svého svátečního nudění k běžné prudě celoroční. Tudíž prostě klika, že jsem si vůbec všiml. No a ejhle - ono to vedle těch hojně diskutovaných letošních českých (slovenských) premiérových vánočních pohádek (no není to krásný příklad postupně rozvíjejícího přívlastku?) nejen že obstojí, ono je to vezme všechny rovnou do kapsy! Vizuálně povedené, zajímavě obsazené i zahrané (no dobře, Endres na mě působil od začátku trochu vulgárně), především ale zábavné. Ono to totiž neusíná v ději, pořád to kamsi zajímavě spěje. A co je nejdůležitější, nechybí tomu atmosféra kdesi na pomezí pohádky a thrilleru. Číhající zlo, ovšem odhalované postupně, chytře a po malých dávkách (vždyť král poměrně dlouhou dobu působí jako sice přísný, leč inteligentní a relativně spravedlivý monarcha). Brutalita na hraně vkusu, rozhodně nic tak nejapně nechutného a škodolibý sadismus vyzařujícího, jako předvedla letošní Slíbená princezna. K tomu ještě chytré dílčí nápady, jako je třeba ta železná mříž přímo pod jídelním stolem, na kterou stačí dupnout... Na konci jsem plesal. Jako vždycky, když vlastně nic příliš dobrého nečekáte a svět se ukáže lepším. ()
"A kam jsme to dotáhli ??" Šikovně vystavený příběh hrající na strunu osudové a - Ne, nedělám si kozy !! - genetické předurčenosti, který bílého hada z původního příběhu bratří Grimmů, jehož zásadní motivy však navíc bohužel v důsledku míjí velkým obloukem, využívá ve svých inovančních scénáristických kejklích až do mrtě.. Dost zoufalá adaptace povrchně pracující pouze s tou grimmovskou potemnělostí.. Zato docela chutná hadí fašírka.. ()
Reklama