The Dark Past
Réžia:
Rudolph MatéKamera:
Joseph WalkerHudba:
George DuningHrajú:
William Holden, Nina Foch, Lee J. Cobb, Adele Jergens, Stephen Dunne, Lois Maxwell, Berry Kroeger, Steven Geray, Robert Osterloh, Ellen Corby, Charles Cane (viac)Obsahy(1)
Samostatný debut režiséra Rudolpha Maté (předtím pouze dokončoval film Dona Hartmana It had to be you) je remakem filmu Blind Alley z roku 1939.
Al Walker (William Holden) je brutální zločinec a vrah, který uprchl z vězení a ukrývá se ve vile, kde drží jako rukojmí psychoanalytika doktora Collinse (Lee J. Cobb), jeho rodinu a přátele. Doktor se snaží pomocí psychoanalytických hovorů zjistit příčinu Walkerových tísnivých nočních můr a pomoci mu.
V poněkud naivní psychoanalytické vizi pak vidíme, jak je postupně odhalena základní příčina, nedostatek rodičovské péče v dětství (temná minulost z názvu filmu) , jak je psychicky nevyrovnaný zločinec zbaven traumat a problémů a nakonec se stává neškodným. Pomáhá mu v tom vrahova milenka Betty (Nina Foch), která doktorovi odhalí Walkerův Oidipovský komplex.
(Peabody)
Recenzie (7)
Rozbor šílené mysli za zvuků Bacha... ze všech psychologických noirů čtyřicátých let padá Dark Past na hubu asi nejvíc a to především díky své touze edukovat diváky o lidském vědomí a nevědomí, čímž se z dnešního pohledu stává nutně směšným a nezajímavým. Neaktuálnosti nahrává i fakt, že jde o remake devět let starší Blind Alley od Vidora (+ Maté okopíroval tolik záběrů až mě to zaráží a nepřináší vůbec nic nového. Ale vůbec. A když už náhodou něco změní nebo vypustí, je to změna k horšímu. Dokonce ani herecké obsazení není lepší.). Ukecaná nuda, která občas omylem pobaví (ufňukaná služka je ultimátní + You could've killed me with those darts), jediné co je zajímavé jsou first person sekvence (flashback z dětství je boží. A do puntíku okopírovaný, pochopitelně). I když pominu fakt, že jde o remake s nulovou přidanou hodnotou, oproti 'psychoanalytickým' filmům ze stejného období (třeba s relativně podobným Spellbound) prohrává Dark Past hlavně díky své neakčnosti a neexistenci pátrací linie (a závěrečnému monologu, který mě zničil). Maté svým diletantismem mění motivace postav a skvělý thriller tvaruje do tendenční a dobově poplatné sračky (podstřeluju o hvězdu ze stejného důvodu, jako Van Santovo Psycho). ()
Holden dobrý, ale Hitch si v Rozdvojené duši s Freudem rozumí mnohem líp. 50% ()
3,5 Po tom velmi nízkém zdejším hodnocení jsem byl docela příjemně překvapen. Holden i Cobb v hlavních rolí byli opravdu dobří. Některé scény mi přišly podobné jako v pozdějším noiru Desperate Hours. Jenom je škoda, že se film zaměřoval téměř čistě na psychanalýzu hlavního záporáka a ne více na drama lidí ohrožovaných uprchlými trestanci, protože to celkově dost postrádalo napětí. ()
Film má příjemná místa (např. začátek ve stylu "povím vám příběh o nejzáhadnějším případu své kariéry" navnadí) a svým způsobem báječnou zápletku (vrah, který se vloupá do bytu psychologa, jenž ho začne psychologicky úplně rozkládat). Snímek pochází z období americké kinematografie, které bylo zásadně ovlivněno Freudem (patří sem i slavnější - a lepší - Hitchcockovo Spellbound). Zde to ale tvůrci s tou psychoanalýzou trochu přeženou, noirová atmosféra se rozpadne a Temná minulost začne ke konci připomínat spíš komedii. A to navíc komedii, která je spíš směšná, než vtipná. Hlavního grázla pronásleduje neustálá zlá noční můra a když mu psycholog onen sen vyloží, náhle se vrah a zloděj chytne za nos, všem se omluví a je "vyléčen". Příjemný noir, bohužel hodně naivní. ()
3,5 Náhodou s tou psychoanalýzou to byla dobrá sranda, zvlášť když si uvědomíme, jak to tehdy lidi brali vážně :) Holden i Cobb jsou výborní a Nina Foch je celá Šárka Vaňková :)) Snová sekvence i potlačená vzpomínka geniální, bez toho komentáře by však byly ještě lepší. Doporučuju pro pobavení. ()
Reklama