Studené léto

Jó, byla to hodně zvláštní doba. Při revoluci mi bylo 6 let, takže jsem vlastně komunistický režim nezažil tak, abych si z něj pamatoval víc než pár střípků ohledně tuzexu, prvomájových průvodů, nebo nekonečných front. V žádném případě na tuto dobu nemám špatné vzpomínky a snad i jako dospívající bych s režimem neměl problémy, jsem totiž člověk nekonfliktní, který nedělá potíže a když se něco nesmí, tak se to zkrátka nesmí. Ale jsem samozřejmě rád, že jsem mohl dospět v demokracii, ať už s sebou přinesla cokoli a ať si jí mnozí vysvětlují jakkoli. Studené léto vypráví o rodině, kterou rozdělila Berlínská zeď. Příběh „uprchlých“rodičů a jejich mladého syna uvězněného v totalitě je natočen vizuálně překrásně (především kontrasty mezi šedivým a temným východním a barevným prozářeným západním Berlínem jsou pastvou pro oči) a co se týče dramatičnosti, vzhledem k opravdovosti příběhu je vysoká - bezmoc, beznaděj a nemouhocnost cokoliv zmoct proti zabedněnému „velkému bratrovi“ člověku až vhání slzy do očí a zatíná pěsti. Výtky, které přeci jen sebraly jasně pětihvězdičkovému filmu jeden bodík jsou následující: 1)jednostrannost – ač to vizuálně vypadá skvěle, rozdíly mezi východem a západem jsou přehnané, východní Berlín vypadá jak z nějakého postapokaliptického filmu, poničené baráky, temné prázdné ulice, neustále zataženo…naopak západ je ráj. Naštěstí jde jen o tento vizuální prvek, svině jsou na obou stranách stejný! 2) Občas se u jinak vyborných herců vyskytl nějaký nepovedený herecký záblesk, který dokázal potupit celou scénu….Až tady jsem se dozvěděl, že se jedná o televizní film, tak to teda smekám! (24.06.2008)

Srdcervoucí příběh. Málem jsem se potrhal smíchy jak bojuje hodnej kapitalista proti zlému komunistovi. Uvědomme si ovšem, že pár let předtím bojovali hodní komunisté proti zlým kapitalistům za účasti stejných kinematografům. Už 30 let je mi z těch filmů na blití jako mi bylo stejně 30 let předtím a proto provolávám Sláva Ukrajině (26.09.2023)

To, že se v Německu točí kvalitní filmy, to pro mě není žádná novinka. Ale že z televizní produkce vzejde něco tak dobrého, to jsem snad ani nečekal. Oceňuju realistický a propracovaný scénář a hlavně reálnost chování jednotlivých postav. Těžko popsat bez spoilerů, ale postavy se chovají jako ve skutečném životě. Když něco chtějí udělat, tak to prostě a jasně udělají a nazdar hodiny. Žádný hrocení, žádný přikrášlování a věci kolem. Na příběhu jedné rodiny je zde ukázán osud mnoha. Velice dobře zpracované silné a pro mě zajímavé téma. (10.12.2008)

Koukám, že i v Německu se občas podaří natočit nějakej dobrej film. Berlínská zeď je něco, co mě fascinovalo už někdy od dětství. Tehdy jsem si prostě nedokázal představit, že je možný postavit uprostřed města zeď. Později jsem pak samozřejmě sledoval dokumentární filmy a přečet si různý další informace na toto téma, takže tento film jsem si nemoh nechat ujít. Trochu mi vadila černobílost postav a pak by se našly i nějaký drobnější chyby (např. Robur LO, kterej účinkuje v jedný scéně, v roce 1961 takhle nevypadal), takový podivný střídání počasí - slunečno a najednou skoro tma (nad východnim Berlínem zřejmě Slunce nesvítilo) a sem tam nějaký ty horší herecký výkony ve vedlejších rolích. Ale jinak musim tvůrce pochválit. (06.12.2008)

Představte si život jako domeček z karet. Jednoho večera si odskočíte přes řeku na druhou stranu. Ráno se probudíte a zjistíte ,že návrat je vám odepřen. Stojíte tam a sledujete jak poslední karty vašeho domečku poletují ve větru a doufáte ,že vítr bude mít příznivý směr a něco vám přivane zpátky. Ale léto je studené a vítr je vrtkavý. Někdy to trvá ...skoro 30 let... (04.07.2008)