Sherlock Holmes

Guy Ritchie v službách Hollywoodu. Jeho najsilnejší režijný trademark, rovnako ako najbombastickejšou Zimmerovou hudobnú exhibícu, pocítime v efektnom úvode. Zvyšok filmu potom už je "len" príjemnou konverzačkou medzi Downeym a Lawom, zasadenou do sveta temných potterovských mágií. Prekvapení sa tu príliš nedočkáme, rutinný scenár vsádza na istotu - skvelých hercov a atmosféru tehdajšieho nebezpečného, do mračien zahaleného Londýna. Slušná zábava. (02.01.2010)

Nuže, milý Watsone, je to prosté. Pachatelé zanechali při své práci tolik stop, že jejich polapení mohu ponechat i Lestradeovi. Za prvé, je to zjevná snaha mít novou sérii v duchu Pirátů Karibiku. V producentském zadání je odlehčená akce, efektní kamerové jízdy, špičkování mezi postavami. Druhou stopou je známá značka, co diváky přitáhne do kin. Minule pouťová atrakce, nyní slavná literární série. O nás, Watsone. Za třetí, padouchův plán na ovládnutí světa by sedl spíše někam ke kolegovi Bondovi, takže pro odlišení bylo třeba ponechat několik propriet, jako má lulka a housle, temný Londýn či číslo 221 Baker Street. Byl to trochu oříšek, Watsone, protože místy film nabývá atmosféry, za kterou by se nemuselo stydět ani zpracování našich potýkání s Jackem Rozparovačem ve Vraždě na úrovni. Tuto schopnost klamat tělem jsem ovšem začal podezřívat v mnohem rozsáhlejší konverzační části filmu, která nenechává na pochybách, milý doktore a příteli, že hlavním cílem je zábava pro oči a klouzání po povrchu. Korunou důkazu je pak feminizační vsuvka Rachel McAdams, která bohužel vyčerpala všechen svůj přínos spolu s uspávadlem ve šnapsu v nezahalené scéně v hotelovém pokoji. Nic, čím bychom se měli nechat svést na scestí dokore - doktore, sem se mi dívejte. Definitivní konec pachatelův pak je zneužití mých deduktivích schopností k tomu, aby se děj mohl drát třeskutě a často dosti krkolomně vpřed, abych vzápětí mohl objasnit, proč tak a nejinak. Pachatel tedy byl poměrně zdatný, ale do mladých let se raději vrátíme skrze Pyramidu hrůzy alias Young Sherlock Holmes. (18.01.2010)

Štýlové, svižné a technicky dokonalé kriminálne dobrodružstvo. Dialógy zábavné a dobre napísané, akcia nápaditá, hravá a našlapaná, ústredná dvojka sympatická a hudba perfektná. Je len veľká škoda, že Mark Strong nedostal viac priestoru (záporákov on vie na jednotku) a zápletka mohla byť vymyslená aj lepšie. (16.04.2012)

Je fajn, že i když se hollywoodské pozlátko snaží Guye Ritchieho semlet svými nejohranějšími triky (odhadnutelné dějové piruety, vývoj postav), je to pořád ten osobitý, lišácky vychytralý filmař, který i z banální detektivní zápletky vyždímal v rámci jejích možností úplné maximum (boxerský zápas, zpětné vysvětlovačky). Hlavním hrdinou ale (oproti trailerům) není Robert Downey jr., nýbrž Jude Law, který i přes nevděčnou úlohu suchého přicmrndávače tasí elegantní bonmoty i tvrdé pěsti a paradoxně jsem si jej užíval o kapku více. Strong i McAdams nevýrazní díky minimálnímu prostoru i celkové opomenutelnosti v ději (ano, u Stronga jako hlavního záporáka docela slabina). Kladné pocity přesto převažují, hlavně díky tempu, celé té svojí osobité auře a velmi netradiční, ale výborné Zimmerově práci. Těším se na dvojku. (14.01.2010)

Já osobně jsem nadšen. Především vizuální pojetí filmu má u mě za výbornou. Rozestavěný Tower Bridge to je do slova prezident všech filmovejch nápadů. Opravdu pěkně se mě na ten starej temnej London plnej chudoby a špíny koukalo. A nejen koukalo. Ono se to dobře i poslouchalo. Vtipu, sarkasmu a ironie bylo v dialozích tolik, že by zaplnili celý Paroubkovo břicho. S hercema jsem problém taky neměl, možná, až tak neseděl Jude Law a Strongování by mohlo být určitě více, ale zase, kdyby hrál Watsona třeba Putin, bylo by to nejspíš horší a dát 128minutový záběr do tváře Stronga a nazvat tento záběr Sherlock Holmes by asi taky nebylo až tak pistáciový. Za zmiňku stojí i hudba, tady potěším hlavně mistra Zimmera, protože do jeho soundtracku jsme ochoten investovat svou těžce vydřenou, tvrdou českou euroměnu. No a nakonec nikoli japonec, ale děj. Během celého příběhu mě něco jakoby vyrušovalo a bohužel to nebyla ta krásná holčina sedící vedle mě. Nedokázal jsem se do příběhu ponořit na max, nohy a prsa jsem v něm měl, ale palice mě pořád čouhala ven a to byla velká škoda. Jak Guy Ritchie pojal Sherlocka Holmese neřeším a plně podporuju režisérovo právo na vlastní zpracování. Pokud vznikne pokračování a já snad poprvé v dějinách filmu doufám, že ano a bude se věnovat vyšetřování klasickýho zločinu, říkám už teď, sem s tím Gáji ! (21.01.2010)