Réžia:
Rudolf AdlerScenár:
Rudolf AdlerKamera:
Jan MalířHudba:
Jiří VáclavHrajú:
Ondřej Havelka, Jana Janěková, Oldřich Navrátil, František Řehák, Jan Skopeček, Stanislav Tříska, Jiří Pecha, Mojmír Maděrič, Ferdinand Krůta, Karel Hegner, Pavla Severinová, Vlastimil Peška (viac)Obsahy(1)
Ondřej Havelka v hlavní roli komedie z muzikantského prostředí... Z názvu malé televizní komedie je patrné, že půjde o příběh z muzikantského prostředí. Ne vždy to ale mají muzikanti jednoduché. Klarinetista divadelního orchestru Slávek je při návštěvě rodných Lužic svou tetou požádán, aby přišel i se svou kapelou zahrát na svatbu své sestřenice Maruš. Slávek marně vysvětluje, že žádnou kapelu nemá. Nakonec se mu podaří přemluvit své kolegy z divadla. Ti však na něj v určený den ve vlaku čekají marně: Slávek přijede na nádraží pozdě a muzikanti v Lužicích omylem zahrají na svatbě Mařčiny úhlavní sokyně Růženy. Nevěsty se poperou a na klarinetistu Slávka čeká ještě spousta nástrah… (Česká televize)
(viac)Recenzie (12)
Tak to připomíná hodně přízemně pojatý podklad pro dokument před střihem; jakýsi domácí podomácku vyrobený film. Příliš polotovarové. ()
Laciná ostravská blbinka o dvou venkovských svatbách, jedné myslivecké slavnosti a zapomenutém klarinetistovi, ve které Ondřej Havelka hraje tradičního jelimánka. ()
Náhodou jsem se nečekaně pobavila!Všichni byli dokonalí (včetně pana Pechy, co se po hospodské rvačce hrabal zpod stolu) a bylo vidět, že to hráli s chutí. I tu dechovku jsem přežila, bez ní by to nešlo. Ale nejdřív jsem myslela, že Havelka pojede hrát na svatbu s tím operním orchestrem a představovala jsem si, kdyby ta herdekbaba takhle nastópila na klarinetistu Vídeňských filharmoniků: esli nepřijedeš a na té veselce nezahráš, tak ti povidám, že seš černá vovca:-). ()
Celé to bylo takové civilní, možná až obyčejné a jednoduché a co z toho vylezlo. Svatba je prostě velká událost, s tím se nedá nic dělat. Když do toho zasáhne ještě ruku osudu, tak se pak nestačíme divit. Alespoň na to do konce života nezapomenou.Dechovka na vesnickou svatbu patří, takže se to přežít s klidem, bez újmy na zdraví. ()
Věrohodné (točeno v exteriérech včetně venkovské putyky), realistické (herecké výkony klasa), hodně formanovské v duchu 60. let (s vystižením atmosféry doby zhruba o 15 let pozdější) a na 80. léta nezvykle autentické. Vesnice jak vyšitá (svatba, myslivecká zábava). ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (1)
- Natáčelo se v obcích Pístov a Jamné, a také na nádraží v Jihlavě a nádraží v Budišově u Třebíče. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
Reklama