Reklama

Reklama

Podrobné vyhľadávanie

Lidice

  • Veľká Británia Fall of the Innocent (viac)
všetky plagáty
Trailer
72%
Hodnotenia a fanklub
Dráma / Vojnový / Historický
Česko / Slovensko, 2011, 121 min

Réžia:

Petr Nikolaev

Predloha:

Zdeněk Mahler (kniha)

Scenár:

Zdeněk Mahler

Kamera:

Antonio Riestra

Hrajú:

Karel Roden, Zuzana Fialová, Roman Luknár, Zuzana Bydžovská, Ondřej Novák, Norbert Lichý, Veronika Khek Kubařová, Václav Jiráček, Jan Budař (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(2)

zobraziť všetky obsahy

Film Lidice je postavený na troch nosných dejových líniách, ktoré sa navzájom prelínajú a ktoré sa odohrávajú na pozadí tragickej udalosti - vypálenia Lidíc. Prvá dejová línia je o nešťastnej náhode, keď otec František Šíma počas hádky neúmyselné zabije svojho syna. Je odsúdený a uväznený (čo mu vlastne ako jedinému z lidických mužov zachráni život) - no on horšie ako väzenie znáša pohŕdanie ľudí z dediny a vlastné výčitky svedomia. Druhá dejová línia zachytáva osud listu, ktorý bol zámienkou pre vypálenie Lidíc. Skrýva sa v ňom príbeh lásky, klamstva a falošného hrdinstva. Tretia dejová línia sa sústreďuje na osud lidického žandára Vlčeka, sleduje jeho strach, boj o vlastnú morálku a zodpovednosť, jeho vzťah k novému politickému zriadeniu a kladie otázku, či je naozaj výhrou prežiť, keď pri tom človek stratí dôstojnosť a svedomie. (STV)

(viac)

Zaujímavosti (56)

  • Do českých kin na film přišlo 531 tisíc diváků, kteří v pokladnách nechali 50,5 milionu korun. (NIRO)
  • Původní myšlenka začala klíčit v hlavě scenáristy Zdeňka Mahlera dobré půlstoletí předtím, než film konečně vznikl: „To je ještě z doby, kdy jsme bydleli s Milošem Formanem na Kampě, což bylo někdy koncem 50. let. Rozhodl jsem se tehdy, že než začnu psát, provedu určité průzkumné práce, ale protože jsem nechtěl přijít do Lidic mezi těch pár vdov, co přežily, a bejt za blbýho, tak jsem nejdřív obešel okolní vesnic. Což se neukázalo příliš šťastným, jednak proto, že vzájemné vztahy nebyly nejlepší, a jednak proto, že když jsem vlezl do Lidic, tak jsem věděl už leccos nejen já o nich, ale i oni o mně. Navíc, já toho chlapa, jedinýho, který přežil Lidice, padl! Bydlel ve vedlejší vsi, jenže se o něm nesmělo mluvit, takže jsem byl okamžitě pozván na ústřední výbor komunistické strany, kde mě soudružka Leflerová velmi důrazně varovala, abych v tomto směru nevyvíjel žádnou další aktivitu.“ (NIRO)
  • Film zobrazuje německé vojáky a policisty jako velice neochotné podílet se na masové vraždě občanů Lidic (jeden kvůli tomu dokonce spáchá sebevraždu). To ovšem neodpovídá skutečnosti - němečtí vojáci, včetně „obyčejných“ vojáků Wehrmachtu či dokonce řadových policistů, páchali zvěrstva, včetně masových vražd, často a velmi ochotně. Podpora německých zločinů byla mezi nimi tak velká, že nebylo ani nutné těch několik, kteří se na nich odmítli podílet, trestat: většinou byli pouze přeloženi. Nicméně po válce začaly být šířeny dva mýty - tzv. Befehlnotstand, který předstíral, že by němečtí vojáci byli za neuposlechnutí takového rozkazu brutálně potrestáni, a Mythos der Saubere Wehrmacht (mýtus o čistém Wehrmachtu), který předstíral, že Wehrmacht a jiné německé ozbrojené složky (vyjma speciálních oddílů SS) vlastně žádné zločiny nepáchaly a Němci sami o nich ani nevěděli. (vojtaruzek)
  • Britský předseda vlády Winston Churchill bezprostředně po lidickém masakru požadoval, aby jednotky královského letectva RAF vyhladily tři německé vesnice. Po bouřlivé diskusi, kdy si Churchill neoblomně trval na svém, z jeho návrhu na tlak opozičních členů kabinetu sešlo. (majky19)
  • Velmi schopný podnikatel a jeden čas dokonce starosta Slaného Jaroslav Pála (ve filmu ztvárněný Václavem Knopem), který celou lidickou tragédii spustil tím, že podezřelý dopis předal českému četnictvu, byl po válce v roce 1947 odsouzen k těžkému doživotnímu žaláři. Opakovaně se pokoušel o zmírnění trestu, nikdy jeho žádostem však nebylo vyhověno. Nevztahovala se na něj ani amnestie prezidenta Novotného, protože měl na svědomí smrt dvou lidí. Zemřel v roce 1963 ve věku 81 let. Jeho postava měla ve filmu původně o něco větší roli, ale ve střižně byla zásadně zredukována. (majky19)
  • Václav Říha (Marek Adamczyk) a Anna Maruščáková (Veronika Kubařová) byli 24. října 1942 popraveni v koncentračním táboře v Mauthausenu na základě podezřelého dopisu, který spustil celou lidickou tragédii. (majky19)
  • Z historie Lidic se dozvídáme, že obec byla, stejně jako mnoho tehdejších sídel, vypálena i v období husitských válek. Podruhé se tak stalo před třicetiletou válkou. Tehdy vyhořelo i stavení, na jehož místě byl později postaven Horákův statek, pozdější místo popravy 173 lidických mužů. (majky19)
  • Poprava 173 lidických mužů byla zpracována v dějinách české kinematografie již daleko dříve. Konkrétně režisérem Otakarem Vávrou ve snímku Sokolovo (1974). Film byl však velmi poplatný tehdejší propagandě, což je patrně nejlépe vidět ve chvíli, kdy před popravou lidičtí muži sborově křičí: „Ať žije komunistická strana!“ (majky19)
  • Motiv lidického rodáka, který je během vyhlazení obce ve vězení a pak se do vsi vrací, se objevuje i v knize Bohumila Hrabala "Obsluhoval jsem anglického krále" z roku 1971, kde měl však jen epizodní roli. (ricky4)
  • Celostátní premiéra filmu se po dohodě s produkcí uskutečnila 9. června 2011 od 21:30 hodin v zahradě za lidickou galerií. S ohledem na omezený prostor hlediště a velikost promítacího plátna byla určena zejména pro přeživší lidické tragédie, jejich potomky a příbuzné, a lidické občany. (warhammer)
  • Jména na plakátech se seznamy popravených jsou skutečná. Na prvním archu, který je ve filmu vylepen, jsou na prvních třech místech občané Chropyně, kteří byli popraveni ve Vídni. Cyril Rozsypal, Filomena Rozsypalová a jejich dcera Marie Sochorová pomáhali svému příbuznému, parašutistovi Vojtěchu Lukaštíkovi, z výsadkové skupiny Intransitive. Marii Sochorové bylo 31 let a zanechala po sobě dvě děti. (Karlas)
  • V roce 2010 byly na filmovém festivalu v Karlových Varech představeny první plakáty Tomáše Vaverky, na kterých ještě byla v roli Aničky (Veronika Kubařová) původně obsazená Martha Issová. Ta se ale s tvůrci nedohodla na výši honoráře a termínech natáčení. (Olík)
  • Scénář napsal Zdeněk Mahler podle vlastní knihy „Nokturno“. (Olík)
  • Scenárista Zdeněk Mahler se začátkem 60. let osobně setkal s jediným mužem, který vyhlazení Lidic přežil, Františkem Saidlem. Ten byl pak ve filmu ztvárněn pod jménem František Šíma (Karel Roden). (Olík)
  • Jednoho ze zastřelených lidických mužů hrál Jiří Besser, tehdejší ministr kultury a především bývalý starosta Berouna. V době, kdy se na film sháněly finance, na něj přispělo několik měst ze svých rozpočtů. Záměrem filmařů bylo, aby se někdo z těchto měst symbolicky zúčastnil natáčení. Ve snímku se tak objevil například i primátor Liberce Jiří Kittner. (DecentFellow)
  • Poprava lidických mužů byla natočena v obci Chcebuz poblíž Mělníka. Scény ze školy, kam byly nahnány ženy a děti, byly nafilmovány v tělocvičně v Sokole Libeň v Praze. (DecentFellow)

Súvisiace novinky

Zemřel herec Norbert Lichý

Zemřel herec Norbert Lichý

18.01.2024

Ve věku pouhých 59 let dnes zemřel velký sympaťák, rodák z Ostravy, filmový a divadelní herec Norbert Lichý. Zprávu potvrdila jeho rodina i Divadlo Petra Bezruče, s nímž je herec celý život úzce… (viac)

MFF CINEMA MUNDI Brno (29.2.-7.3.2012)

MFF CINEMA MUNDI Brno (29.2.-7.3.2012)

20.02.2012

Brněnská filmová komunita v březnu ožije festivalem CINEMA MUNDI. Ten ve své jedinečné koncepci přinese během osmi dnů kolekci těch nejlepších českých a světových filmů za uplynulý rok. V hlavní… (viac)

Reklama

Reklama