Vždycky jsem chtěl být gangster

Zoufale utahané cosi, co usilovně předstírá jakýsi absurdní humor. Absurní to je sice až do nebes, o tom žádná, humoru je však divákovi servírováno minimum. A jak minuty ubíhají, je to čím dál horší. Nemůžu tomu ale vzít jistou naději v lepší zítřky a velmi dobré herecké obsazení - a navíc Salma El Mouissi je velmi sympatická fena, s tou bych se s radostí oběsil na jednom provaze. Inspirace slavnějším a (z nějakého záhadného důvodu) kultovnějším snímkem se zkrátka moc nepovedla. 60% (17.11.2015)

„Vážně chcete, abych vás vyloupil?“ - „Za pokus nic nedáte. A když to nevyjde, máte u mě ještě jedno kafe.“ První tragikomická, absurdní povídka, během které se lupič skoro není schopný dostat bez úhony na místo činu a ani potom to z jeho strany není žádná sláva, mě pobavila i nadchla originálním zakomponováním němé grotesky. Bohužel je docela násilně useknutá a epilog to moc nevylepšil, spíš vyvolal další otázky. Druhá povídka mě rozesmála už zpackanou sebevraždou na pozadí nápisu „Shit happens“. A profesionální únos mě bavil i dál. Škoda menší ztráty tempa v průběhu a (znovu) slabšího ukončení, i když jakási pointa by se v tom najít dala. Třetí z povídek (vyloženě podprůměrná) jakoby k ostatním ani nepatřila, a trochu úsměvu vyvolá až na konci. Závěrečná povídka vzpomínající na staré, dobré časy trochu pobaví, ale s první a druhou se už moc srovnávat nedá. Celkově vidím soubor povídek na slabší 4*, humor téhle „nezávislárny“ jistě nebude pro každého. „Copak se dá vyloupit mekáč?“ - „Vyloupit se dá všechno.“ - „Tak dem?“ - „Jo!“ (12.12.2021)

Měla jsem poslouchat svůj filmový instinkt, který po deseti minutách neomylně vycítil, že půjde o ztracený čas, zbytečný odběr energie a prouhloubení nedělního splínu, jenže předtuchy převálcovaly argumenty jako černobílý obraz, povídková forma s propojujícím se efektem a gangsterské téma. Vyhrál instinkt a teď se mi tiše směje, neboť ví, že černobílá art nedělá, groteska je mrtvá, gangsterům ve Francii se naposledy dařilo za Gabina a Delona a aby někdo vypadal jak loser, nemusí být nutně loser. Hvězdička za Jeana Rocheforta. (18.02.2013)

Černobílý snímek, doplněný texty stylu grotesky, není špatný. Čtyři příběhy jejíž linie se spojí v kavárně. Suzie servírka kavárny má být přepadena Francem, ten si však celou akci rozmyslí. Sama Suzie ho pak k přepadení přemlouvá, neboť ona sama se k této práci dostala, přes nepovedené vyloupení této kavárny. Druhý příběh je asi nejlepší a únosci Leon a Paul zjistí, že jejich oběť, dcera bohaté průmyslníka má sebevražedné sklony a jejich role se mění. Leon nebyl žádný chytrák, ale Paula bych asi zabil. Pak ještě přichází hudebník, který "krade" díla a partička kriminálníků, kteří nemají ani v důchodu klid. Humor je to ironický, místy až černý. Možná to není scénáristický skvost, ale pobavil jsem se. (27.02.2012)

Vůbec né špatné povídky,který sází v šanc černobílé atmosféře.Nejhorší špek byl,že povídky byly dobré,první dvě a poslední před epilogem měla svoje kouzlo,ale co vlastně měla říct?Čekal jsem,že se všechny spojí do jednoho kouzelného měšce na jedné kávičce na odpočívadle,ale to jsem v suchu prdu vůbec nedostal.Ačkoliv náznak tam vždycky byl a když už,tak nebyl vůbec zajímavý.Za epizodní rozuzlení průměr,první dvě epizody super,krásná Anna,ostatní nic moc a končím na dobrým průměru. (27.07.2017)