破天荒遊戯
Recenzie (2)
Mladičká Rahzel nečekaně a nevytouženě vyrazila do světa. Osud jí do cesty přihrál Alzeida, rudookého bělovlasého muže, který nejde daleko pro jízlivost a ani násilí mu zřejmě není cizí. S čarodějkou Rahzel a dalším kámem Baroqueheatem tvoří velmi nesourodou trojici. A potřebují se nějak živit... Společně během cest zažívají různé příhody. Škoda, že žádná z nich není doopravdy zajímavá. Oni vlastně ani Rahzel, Alzeid a Heat nejsou zajímaví. Občas se snaží být vtipní, vždy však marně. Příběhy se nás zase snaží dojmout, také marně. Snad je to proto, že v nich vystupují vedlejší postavy, které také nejsou zajímavé. NIcméně všechny postavy, jak hlavní, tak vedlejší, byly zjevně vytvářeny s tím, že zajímavé budou. Bohužel se postavy slepily z kusů, které nedrží pohromadě. Alzeid začíná jako mix cladnokrevného bezohledného vandráka a lupiče, aby za pár dílů projevoval soucit a určitou moudrost. Rahzel umí kouzlit, má temnou a smutnou minulost, ale co chvíli se chová jako trapná, pitomá, afektovaná nána. Heat nemá skoro žádnou povahu a minulost. Postavy také vůbec po ničem netouží (pokud ano, tak pro to nic nedělají), nikam nesměřují a nijak podstatně se nevyvíjejí. Co s tím vším nezajímavým? Nejspíše udělit zcela nezajímavou silnou *. ()
Někdy v polovině jsem si uvědomila, že už jsem to vlastně jednou viděla. A to taky jenom díky jednomu okamžiku. Zbytek byl zas neznámý. Většinou mám dobrou paměť, tak je vidět, jaký to zanechalo dojem. Není to ani dobré ani nijak extrémně špatné. Bohužel je to zas jedna z ukázek anime podle mangy, která v době vzniku ještě nebyla ukončená (a mám pocit, že že pořád ještě neskončila). Vlastně to je taková reklama na mangu. Pár příběhů, které spojuje ústřední trojice, a sem tam letmý náznak nějakého komplexnějšího děje, který se za tím vším skrývá. Kdyby alespoň některé ty příběhy nebyly vyloženě hloupé... ()