Koi suru tenši Angelique: Kokoro no mezameru toki

"Hamáčik, počúvajtě, tuna v naší galaxii bude zase volajaký průser, mňa se dnes v noci snívalo o presidentovi," pravil smutně major Terazky. "Ale soudruhu majore, snad nebude tak zle. Podle legendy nás zachrání co?" "Hovno," tipoval Franta Voňavka, ale mýlil se. "Podle legendy nás zachrání legendární Etoile," dokončil nadporučík Hamáček. "Nuž Hamáčik, čo bolo to bolo, terazky som majorom. Svolajte všetky súdružky baby zo socialistického vesmíra, budu zemegulu ryť rypákmi ako črvené myši. To by bolo, abychom z nich Etoile nevycvičili!" prohlásil o poznání spokojenější Terazky. "Jistě soudruhu majore, nechceme přece, aby naše galaxie skončila kde?" "V prdeli," hádal Voňavka a tentokrát nebyl daleko od pravdy. "Nechceme přece, aby naše socialistická galaxie skončila v imperialistickém chřtánu," volal a již zajištoval přísun kvalitních soudružek. "Jedu, jedu, jedu, neflákám se padám..." řval na buzerplace na soudružky kandidátky agilní svobodník Halík: "Já sem tahal gumy v Michelince a protáhnu i vás!"... Tak takhle to bohužel v Angelique nebylo, spíš nějak takhle... Ptačí královna si jedné noci uvědomila, že nad galaxií visí Damoklův meč. Svolala proto svých děvet chlapáků strážců a tuto neradostnou novinu jim sdělila. "Ach! Och! Uch! Ech! Ich! Ách! Óch! Éch! Ych!" odpověděli předpisově, sborově a v dokonalé sérii. "Neva, chlapáci moji, svezeme sem stovku borek, to by byla fakt smůla, kdyby se žádná nezvládla proměnit v ten legendární elektronický záchod, co zachraňuje galaxie," prohlásila pletouc si slova E-Toilet a Étoile. A již je to tu, stovka jatečních slepic se blíží v kosmickém klipperu, královna to zatím sleduje na monitoru. A ne, skutečně nejde o aluzi na Weissův Dům o tisíci patrech. Kura nejvypelichanější je v rámci nejstupidnějších filmových klišé divákem okamžitě identifikována jako vyvolená. Samozřejmě je jasné, že ono "vypelichání" je jen zdánlivé a ošklivé káčátko je vlastně překrásná labuť. Děvet samců hladce oholí své tváře, podpaždí a hrudě a vrhnou se vstříc harémové selekci, při které zrudne nejedno dívčí líčko a aktivují se jistě i jiné orgány. Omega samec omlouvá svou neúčast nezájmem. Lenoší v sadu a pojídá jablko, které nešťastně upustí na slečnin křebínek (to mají hrabaví ptáci na hlavě, víme?). Fräulein narozdíl od Newtona neobjeví přitažlivost gravitační, ale přitažlivost pohlavní. Divák ví, že v prvním díle je na milostné hrátky ještě brzy, není tedy překvapen, když slečna se zajíkáním uteče, nyní již v labutící se podobě. Záhy se dozvíme, že to ona zachrání tu galaxii, což jsme věděli už dávno. A taky, že se jmenuje Ange. Jak taky jinak, rodiče jistě v porodnici hned viděli, že tahle dámička se stane andělem. I v dalších dílech se setkáme s pěstěnými (kleštěnými?) mladíky, kvetoucími zahradami, překrásnými zámky, luxusním nábytkem, drahou garderóbou a vybraným chováním. Cukrkandl v porovnání s tímhle výkalem chutná jako pelyněk. Koncentrovaná blbost všech kolumbijských či venezuelských telenovel bledne před tímto výplodem. (20.04.2008) (menej) (viac)