Hana zakari no kimitači e: Ikemen paradise

To je super! ^_^ Jako s klukama jsem se fakt pobavila :-D A Mizuki... konečně nějaký ženská charakter, který mi byl po dlouhé době opravdu sympatický. Dakara... :) Bože, vždyť já jsem vysmátá ještě několik dní poté a vím, že nebudu litovat, když si to pustím znovu, klidně ještě 100krát! :-) Tahle verze je hodněkrát vtipnější než ta taiwanská, ale ta taiwanská se zase skoro do deitalu drží mangy, takže které je lepší? ^___^ já mám jasno. Přeloženo. (13.04.2009)

U tohohle seriálu se musí hodně přistoupit na takovej zvláštní střeštěnej japonskej styl natočení a humor, protože jinak by tady stejně dobře jako 5ti hvězdičkový hodnocení mohly lítat i dopady, jelikož to někdy působí fakt šíleně a téměř žádná postava tu neni normální, až teda na hlavní trojku, ale pokud to divák přijme, tak je to dobrá zábava a to uchylný ksichtění postav a chovaní mu přijde srandovní, navíc hlavní postava, kterou hraje Maki Horikita, je hodně olíbitelná. (07.11.2009)

Skvostná hudba, prostředí a hlavně herci - existuje i korejská verze záměny dívky za chlapce v zase trošku jiném prostředí 1st Shop of Coffee Prince. U Hana Kimi jsem se hrozně bavil a OST je taky povedený. 90 % (29.06.2009)

Nechápu... (19.02.2010)

Výborná série. Mizuki (Horikita Maki) se vydává na chlapeckou školu, aby pomohla jednomu sportovci znovu začít skákat do výšky. Tento sportovec Sano, však nejeví o nic zájem a nebude vůbec snadné ho k něčemu dokopat. Přesto člověk nemůže odolat a držet Mizuki palce, je vážně roztomilá kdo by pro ní nepadl. Sano (Shun Oguri) se ale přece jen začne měnit k lepšímu. Čekejte výbornou srandu, trhlé charaktery, nejvíce vyniká Ikuta Toma jako Nakatsu Shuichi. Ale i ostatní stojí za to. Je to hodně divoké někdy a slovo kýč zde dostává vskutku nový rozměr, jak zmínila zdenicka, ale nedejte se odradit. Budete odměneni dobrou kombinací komedie a dramatu. Maki Horikita je ve své roli vážně skvělá, stejně tak Shun Oguri, který musel nyní ze začátku hrát nepříjemného a "chladného" týpka, což nevím proč když v manze se takhle Sano nechová,ale čert to vem, stojí to právě na trojici hlavních herců, ale mé větší sympatie má prostě Maki a Shun. Pět hvězd si to v rámci sériálů asijských vážně zaslouží, tohle dorama mě přikovalo k obrazovce na pár dní v kuse. Všichni tři hlavní herci si za svůj výkon odnesli různá ocenění, stejně tak série, takže to patří ke špičce žánru. (16.02.2009)

Trefa do černého! Po Hana Yori Dango je to další japonský seriál, který mě skutečně dostal. Není to sice úplně nejlepší z japonských dramat, které jsem viděla, ale nejspíš by vyhrál jako ten nejzábavnější (nasmála jsem se až až). Někomu možná tenhle šílený typ humoru může přijít přehnaný nebo až moc trhlý, ale pokud nepatříte mezi ty skutečně "normální" jedince, tak si vás možná Hanazakari no kimitachi he taky získá. Skvělý příběh, horda humoru, úžasná atmosféra a postavy, které si oblíbíte - tohle všechno podle mého Hanazakari no kimitachi he nabízí (málem bych zapomněla ještě na bezvadný soundtrack, ze kterého tak nějak taky srší zábavnost). Líbily se především hlavní postavy, které hráli Horikita Maki a Oguri Shun, ale kupodivu jsem si oblíbila i Tomu Ikutu, který mi předtím přišel spíše nesympatický. Jenže jsem přišla na to, že když změní svůj obvyklý výraz bez úsměvu (jaký měl třeba v Hana Yori Dango nebo jaký mívá na různých fotkách v časopisech) za rozzářený veselý obličej, je to skoro stoprocentní rozdíl. Líbila se ale i spousta dalších postav, dokonce i včetně Oscara Himejimy, který by možná byl schopný vyhrát cenu za nejstupidnější postavu japonských doramat (pitomější postavu s hloupějším chováním a výrazy jsem snad ještě neviděla). Ale to ještě pořád není všechno - díky Hanazakari no kimitachi he jsem si byla schopna oblíbit i herce, které jsem předtím příliš neznala - třeba Mizushimu Hiroa nebo Kimuru Ryoa. Ať se na to dívám jak chci, byl to pro mě hodně "přínosný" seriál, který mě pobavil a zase mě o kousek blíž přitáhl do toho skvělého světa japonských hraných seriálů. Snad jediné, co se mi příliš nelíbilo, byla ta trapná rozlučková scéna v posledním (dvanáctém) díle, kdy zástupy lidí, kteří se s Mizuki loučily, působily opravdu klišovitě. Ale to je jedna jediná scéna v té spoustě jiných scén a situací, které jsem si po celých dvanáct dílů užívala... V hodnocení mám prostě jasno. ~(4,7★)~ (12.02.2011)

Skladby Ikemen Boogie a St.Blosoom poslouchám stále dokola. Dynamické a hravé. To samé platí i o seriálu. Pokud člověk přijme velmi bláznivý japonský humor, místy jasně vycházející z mangy, má vyhráno. Ve své uletěnosti a šílenosti je toto dílko vpodstatě brilantní. Vtípky, nad kterými se směji ještě napotřetí ("doopravdy políbí každého"), Maki Horikita v "nepasivní" roli, ve které se mi líbí asi nejvíc, homosexuální školní lékař (komický a velmi charakterní současně) a hromady vedlejších, ale velmi propracovaných postaviček (asi nejvíc jsem "miloval" velitele kulturistické skupiny, jeho chování k podřízeným a ke své girlfriend). Konec mi nevadil, protože jsem chápal, že se tvůrci důstojně rozloučit musí. Speciál si odkládám, taiwanskou a korejskou verzi vidět nepotřebuji. Jediné místo, které mi ne zcela sedlo, byl díl, ve kterém přišel nový učitel, nicméně to mé celkové hodnocení nesnižuje. ■ Po opakováném vidění některých dílů: Stále se nad tím směji, vnímám i víc detailů a dokonce oceňuji ještě víc. ■ Vystihující (dostatečně praštěné) video OST St.Bloosom http://www.youtube.com/watch?v=roNEyLCRuc8 (28.05.2013)

U mě třetí setkání s doramou a první s Ikutou. Po tom, co jsem si zvykla na japonský humor, jsem se už jenom bavila. Monologům které měl Nakatsu (právě Ikuta Toma) jsem se smála vždycky ještě hodinu po skončení (kecám, když si vzpomenu na jeho oslavnou píseň, že není homosexuál tak se směju ještě teď) a vůbec se nedivím, že za roli dostal v Japonsku ocenění. Tak nenucený (nejen) komediální talent jsem už dlouho neviděla. Seriál není možné brát vážně a ani to nikomu nedoporučuju. Když ho budete brát s rezervou, tak se můžete jen a jen bavit. (13.09.2011)

Mé první dorama a trefa do černého, asi jsem si nemohla vybrat lépe. Oněch 5 hvězdiček je sice spíše za to jak jsem se bavila, než že by si je seriál opravdu zasloužil (skoro bych to viděla na guilty pleasure). Základní premisa je vskutku stupidní a slibuje už od začátku hojné množství crossdressingu, na kterém si Japonci tak rádi ujíždějí a hned si dokážete vytipovat dějové zvraty, ke kterým dojde. To ovšem ani nevadí, protože titulní trio je více než sympatické (Horikitě Maki sice toho kluka moc věřit nejde, ale je roztomilá, Oguri Shun jako cool týpek s dobrým srdcem získá na svou stranu každou divačku a Ikuta Toma je naprostý komediální talent), čekají nás šílené soutěže, které mezi sebou pořádají jednotlivé koleje (kromě relativně normální koleje sportovců jsou tu ještě mí favoriti, kolej bojových umění, vedená tvrdou rukou jejich vedoucího a kolej jakýchsi divadelníků, kteří jsou jak z jiného světa (věřím, že tady už i milovníci japonského humoru nechápou, protože, co ti tam občas dělají...)). Vůbec klání a rivalita mezi jednotlivými kolejemi je vždy základem každého dílu a už jenom kvůli nim by si Hanazakari no kimitachi e zasloužilo šoupnout do profilu žánr komedie. Ona i ta dramatická složka má v sobě vždy velký podíl humoru. A ačkoliv nejpodstatnější je tady ústřední milostný trojúhelník, s rozvíjením této zápletky se šetří a divák se nemusí bát přehnaného citového vydírání a i konec stojí někde na pomezí happy endu. Každopádně už mě dlouho tak nebolelo břicho od smíchu, a i nějaké to dojetí se objevilo. (11.04.2009)

I přes velkou oblíbenost jsem se trochu bála se na seriál podívat, neboť zdejší komentáře slibovaly obrovskou podobnost s mangou a díky mému nepříliš kladnému postoji k japonským komiksům jsem se tedy docela dlouho vyhýbala i tomuto seriálu. Když jsem to riskla, do několika prvních dílů jsem se skutečně musela nutit, protože mi nějakou dobu trvalo, než jsem si zvykla na specifický šílený humor a oblíbila si postavy. Když se mi to však podařilo, pak jsem na seriál nedala dopustit a druhou polovinu si velmi užila. Námět se nezdá nic moc a podle mě ani skutečně není nic moc, osobně se mi moc nelíbí myšlenka, že Ašija Mizuki přestoupila na školu jen proto, aby prakticky neznámého člověka přivedla zpět na skok vysoký. Čeho si však cením nejvíc, je forma. Seriál bych v první řadě zařadila mezi komedie, jelikož komedií je každým coulem a to svým specifickým způsobem, ne takovým, jaký známe z řad jiných japonských hraných seriál, ale naprosto šíleným. Mnohým tedy nepadne do noty, ale druzí si jej zamilují. Jsem ráda, že se mi povedlo to druhé, ač po nějaké době, protože mi dílo přineslo spoustu smíchu a někdy mě ten smích dokonce dohnal až k slzám. Nejvíce se na tom podílejí postavy, protože škola je unikátní sbírkou těch nejšílenějších a nejnerealističtějších charakterů, které jsem si však po nějaké době oblíbila a nepřestávala žasnout a zároveň obdivovat herečky/herce, s jakou ochotou ze sebe dělají před miliony lidí blázny. Skvělé postavy a humor doplňuje výborná hudba. Několik scén sice bylo trochu mimo můj vkus, ale ty se bez problému ztratí v těch geniálních. Na Hanazakari no kimitači he budu určitě ráda vzpomínat. (21.04.2011)

Skvělé drama natočené podle mangy Hana Kimi. I když drama, především komedie. Musí se to brát hodně s nadhledem a je to především pro holky, ale i tak jsem se bavil královsky.. hlavně Ikuta Toma coby Nakatsu nemá chybu.. ^_^ Teda až na ten konec, ten je nekoukatelnej, ale to hodnocení nesnižuje.. (15.04.2008)

Až příliš over-the-top. Tady je snad víc wtf momentů v jedné epizodě, než ve všech ostatních seriálech co jsem kdy viděl dohromady. Zápletka není úplně špatná a hlavní hrdinka je opravdu sympatická, ale většina vedlejších postav je bohužel tak ztřeštěných, že se na to nedá dost dobře koukat. 50%. (27.10.2014)

Ze všech těch několika skupin a postav jsem si nejvíce zamilovala Tomiho Ikutu, byl skvělej, vtipnej, no prostě jsem se zamilovala. Taky ten s aurou a Nobuta (pardon) - Mizuki. Ti ostatní byli fakt ujetí do, pro mne až přehřáté míry :)) To myslím jen v tom dobrém. Je zajímavé, jak se zde nebojí ukázat celo-asijský problém (nerozeznání muže od ženy) :)) Funny to bylo chvilkami, ale že bych si to musela pustit ještě jednou, to asi ne. Určitě se podívám na něco s Nakatsu Shuichiem. (11.11.2014)

Nakatsu jako dokonalý komik, Sano lamač dívčích srdcí (což samozřejmě dělá jen tak mimochodem a vůůůbec o to nestojí) a naprosto nevěrohodná Maki Horikita. Kdo by téhle krásce věřil, že je kluk? Naštěstí se v japonských středoškolských bláznivých romancí na věrohodnost nehraje. Vsází se spíš na šílený humor, ulítlé nápady a "nečekané" zvraty. A to téhle partičce z Ósacké střední vychází. (03.04.2013)

Ikenai Taiyooooooooooooooooooooooou! (04.12.2016)

Prozatím jediný japonský seriál, který jsem nebyl schopný dokoukat. Sem tam povedené pokusy o humor, ale celkově to šlo mimo mě. :o( (15.09.2008)

zatiaľ sa úúúúúúúúúúúúchvatne zabávam... treba to brať s nadhľadom... je to akoby ste čítali mangu, len je to sfilmované... takže podľa mňa sa im ich zámer podaril... uvidíme na konci :) (po 2. časti) ... ešte stále sa neviem zdržať smiechu... ale začína to byť aj vážnejšie... naozaj podarený seriál, ktorý vrelo odporúčam... hlavne milovníkom mangy XD... (po 10. časti) no dobre... to lúčenie sa bolo príliš zdĺhavé, ale celý seriál bol na viac ako 5*, takže rozhodne hviezdičku neuberiem :)... a špeciál je fajn, ale nie až tak ako celý seriál dokopy... Rada si ho pozriem ešte raz (a možno nielen raz :))... (10.03.2010)

Zamilovala jsem se do japonského humoru a stylu natáčení. Výborné dialogy, perfektní zábava, nádherní herci. Nejkrásnější seriály na světě :-) (19.02.2011)

Jojo, tohle je ten správný příklad toho, co se mi na japonské kinematografii líbí, jejich humor je tak hodně ujetej, ale japonským způsobem, né americkým ( vulgárním), že jsem z toho byl fakt nadšen. Tohle mi prostě sedlo, 90% herců mi tu bylo sympatických, někteří (Tóma Ikuta) dokonce jsou adepti na oblíbené herce, pokud zaujmou i v jiných titulech. Nejsem typ člověka, který by měl rád komedie, ale Japonsko mi dokazuje, že nakonec stejně je určitý typ humoru, který mě potěší, zlepší náladu. (15.11.2015)

Musím říct, že tohle předčilo všechna moje očekávání. Možná to bude i tím, že jsem od toho čekala naprostou blbost. A ona to nakonec blbost byla, ale tak úžasná, že se to klidně s přehledem zařadí do mých oblíbených seriálů. Naštěstí se tvůrcům podařilo vyhnout se všemožným klišé, která se tak hojně vyskytují ve všech asijských seriálech a vytvořili něco naprosto jedinečného. Hledáte-li seriál k pobavení, tohle je správná volba. Já se tedy bavila královsky a to hlavně díky Nakatsu, což byla naprosto jedinečná postava. Ten herec, který ho ztvárnil byl prostě dokonalý a já se bavila tak, že jsem kolikrát měla slzy v očích a padala ze židle. Sano byl přesně onen chladný typ a Mizuki byla moc sympatická. Nesmím zapomenout na výbornou hudbu, která se tam hodila naprosto skvěle. (07.12.2009)