Poločas rozpadu Timofeje Berezina

Takže, co jsem to měl k nočnímu menu? Jednu lini brutálně depresivní o zoufalém zoufalství jednoho ozářence, perfektně zahranou se špetkou originality. A poté příběhovou linku číslo dvě. Ta chutnala jako švihlá mafiánka, lehce komediální. A teď jsem to sežral dohromady a chutnalo to...jako meloun s kečupem, což je zlé. Meloun je dobrej, kečup by k dokonalosti potřeboval ještě něco přidat, ale taky je fajn. Ovšem dohromady je to sice zajímavé, ovšem moc mi to nesedlo. A spíš než, že by film působil bizarně, tak nudil. Škoda. Vypadalo to zvláštně, ale moc to nešmakovalo. Depresiva fungovala, komedie vcelku taky, ale když se začlo kloubit, tak jen šedý průměr. (05.01.2011)

Řekl jsem to už stokrát a řeknu to mile rád znovu - HBO patří polibek na čelo za jejich produkční činnost; i když se občas zmýlí, často z nich "vypadne" velice dobrý film, který si nezadá s velkým množstvím konkurence - a jeden z případů toho je PU-239. Silný začátek nám začne míchat podivuhodný sled událostí, které svou absurditou připomínají coenovské standarty; samozřejmě, opatrně. Filmu chybí jistá dynamičnost, která je zmíněným bratrům vlastní, ale uvažujeme-li film jako debut, není mu co vytknout a můžeme se těšit na další kousky, které nám Mr. Burns naservíruje. Tak i tak jde o příjemný zážitek, který ač může být napohled poněkud špinavým (rusko přecijen není tolik vypiplané prostředí, na které jsme zvyklí), provede vás příjemně večerem.. a nezklame. (15.04.2009)

Timofej byl ozářen. Protože nebyl hlupák, rychle pochopil, že od chlebodárců se spíš než pomoci dočká potupy, a vzal odpovědnost za budoucí osud ženy a dítětě do svých rukou. Vedle toho sledujeme moskevskou mafii od nejubožejších pešáků až po konkurenční špičky. Dvě linie a skoro se nechce věřit, že se ty prostřihy nakonec spojí. A tady mám problém. Timofej je v otřesné situaci, jeho martyrium ještě umocňuje herecké podání Paddyho Considineho, není tam světýlko na konci tunelu, je to jen a jen tragické a smutné, a na druhé straně mafiánští pohůnci působí jako by jejich etudy točil Guy Ritchie ve svých dobrých létech. Rozdílný feeling obou linií mi o sebe velmi drhne, ten pocit maličko usmiřuje jen osud jednoho z nádeníků, který není až takové hovado a když se láme chleba, zachová se lidštěji, přičemž ač není ozářen jako Timofej, stejně je způsobem svého žití odsouzen. Všichni jsou odsouzeni. (25.05.2009)

Produkcia HBO a ďalší z jej radu pôsobivo originálnych námetov. Veľmi smutný pohľad na pravdepodobne možnú tvrdú realitu a na to, čo všetko je ochotný spraviť otec preto, aby sa v časovej tiesni mohol postarať o budúcnosť svojej rodiny. Pesimisticky ladený, pochmúrny a zdrvujúci príbeh. Dve línie samostatných príbehov sa po polhodinke stretnú a do stredobodu pozornosti sa tak dostáva aj zobrazenie moskovskej mafie, ktoré občas pripomína zápletku ritchieovského typu. Miestami je dej výstižne odľahčený až morbídnym čiernym humorom, ktorého vrchol predstavuje záver. Všetko sa to však nesie v duchu nešťastia a beznádeje. Zárukou kvality je aj producentský dohľad Sodengergha a Clooneyho, či skvelých hercov. 85%. (13.05.2009)

Jediným nedostatkem filmu pro mě bylo, že byl v angličtině, s ruštinou by to nemělo chybu. Docela dobře odpozorované ruské reálie i vydařené mafiánské struktury. Poslední scéna, kdy mafiánští hoši šňupají čisté plutonium opravdu nemá chybu. Pokud někoho zajímá, jak to jde rychle z kopce po vysoké dávce ozáření a jak se prodává plutonium na černém trhu, ať jde směle do toho, ale moc optimistické to není. (14.10.2008)