Jazdci z južného Bronxu

Nevím, jak moc se příběh inspiruje skutečností, ale příběh mne každopádně zaujal. Věřím, že pro většinu lidí, kteří se nevěnují šachům, to není zrovna jejich šálek kávy, ale na to si každý musí udělat svůj názor. Pár chyb v šachové notaci se sice vyskytlo, jinak byly pozice celkem hezky propracované, i když místy jsem se už smál u toho, jak všichni okamžitě dávají mat, šachy se hlásí soupeři, aby si jich všiml =), jinak celkem pěkná podívaná. 75 % (11.12.2011)

Tak jo, ubohé diskriminované děti z chudinských poměrů už byly napravovány a startovány na úspěšnou životní cestu učiteli poezie, hudby, tance, bojových umění, ba dokonce i poznáváním holokaustu... co tu ještě nebylo? Šachy! Dáme Tedu Dansonovi šedivou paruku, strčíme ho mezi pleťově znevýhodněné čtvrťáky, přihodíme prcka z mateřinky, dáme nepříliš charismatickému suplentovi měsíc času a on z té bandy vychová juvenilní Anatolije Karpovy! Zjevně laciné, průhledně klišovité, kapánek pohádkové (černí a bílí pajduláci nakonec vyřeší rodinné problémy všech zúčastněných:-)), ale přesto docela milý a sympatický film. 59% za kvality filmu, 5% navíc za nádherný úsměv dětské vypravěčky a už jsem ve shodě s průměrným hodnocením:-). (30.08.2011)

Jako film je to naprostý standard. Jeho hlavním účelem je patrně oslavit, co se dokázalo a povzbudit (především menšiny) ke vzdělávání. Slabší tři hvězdy._____ Už jsem viděla filmy, jak dětem zvedly sebevědomí a přivedly je k zájmu o učení různé druhy sportu, hra na housle, společenský tanec a teď i šachy. Z toho mi vyplývá, že to co dětem opravdu pomáhá, není náplň kroužku, ale učitel, který o ně má zájem i nad rámec povinných osnov. Jestli je to skutečně tak jednoduché, tak je takových učitelů zatraceně málo. /30. 8. 11./ (30.08.2011)

Jak chudé černoššské a portorikánské děti z Bronxu ke štěstí a pořádku v životě přišly, to už tady bylo hodněkrát. Tentokrát se tak děje prostřednictvím šachu, což jsem nečekal. Podle názvu jsem tipoval film o černošském motorkářském gangu, ale místo toho jsem se dozvěděl něco o šachách. Ne ovšem tolik, abych se je přiměl naučit hrát, to ne. Skončilo to tradičním americkým happy-endem, vše dobře dopadlo, takže *** jsou adekvátní. Jak říkám, šachy neumím, ale pár věcí mi přišlo dost přehnaných, třeba geniální malý Dawson a hraní šachu na povědomé šachovnici, to musel být pro jejich dušení schopnosti opravdový zápřah. (30.08.2011)

Viem, že sa nenájde trieda, kde po pár ukážkach šachu povstanú šachoví veľmajstri. Viem, že cracku sa človek nezbaví dohovorom od malej dcéry a viem, že v južnom Bronxe to bude ešte horšie. Ale i tak je tento film plný toho, čo od neho divák očakáva. Srdcových sekundových sekvencii, kedy sa vám bude chcieť skríknuť od radosti. Bolestí, kedy chcete pomôcť a hlavne pocitu šťastia keď vyhráme zápas. Je to príjemný rodinný film, ktorý prináša pohodu a radosť. Hláška vo filme: Ktoré dieťa je vaše? Všetci čiernI a hispánci. Alebo, Ahoj ja som Dawson a chodím do materskej. Pán učiteľ ja som porazil veľkého chlapca. Humor: *** Vtiahnutie do deja: **** Reálnosť:* (26.01.2009)