Poe a vražda krásné dívky

Za názvem téměř detektivním se divák dívá na věčně ožralého Poea pokud se už občas objeví náznak děje, začne do toho mistr plácat své veršíky. Ty zde znějí naprosto nechutně a jejich smysl a krása naprosto zapadá. Nemám nic proti poezii, ale musí být na patřičném místě v patřičné náladě. Tohle celé je prostě blivajz k nestrávení. A to některé věci do Poea mám celkem rád. (26.11.2020)

Než jako detektivka je tenhle film lepší coby ilustrace Poeových existenčních problémů a amerických spisovatelských kruhů a jako snaha o Poeův povahopis a vhled do jeho tvorby – citují se tu autorovy básně i názory z Filosofie básnické skladby. Iluze Ameriky před polovinou 19. století s jejími hospodami, literárními salonky, doutníky, básnířkami a společenskou spodinou v českém televizním filmu z 90. let je samozřejmě kouzelná - kromě frajerského floutka Langmajera nebo komisaře Oldřicha Navrátila (a už chápu, proč se v Tele tele pořád ptali Josefa Cardy, jestli má chlapa) je pozoruhodný Vladimír Dlouhý jako E. A. Poe. (08.07.2018)

Vzdor poněkud problematickému obsazení a rutinní imaginaci studiových kamer a příslušné vzdoroestetice vrcholí touto dvoudílnou inscenací česká porevoluční televizní kultura. Škvoreckého bezchybný scénář propojuje osudy různých postav americké literatury v čele s Edgarem Allanem Poem a lidí okolo, včetně Mary Rogersové, prodavačky v obchodě s tabákovými výrobky. Na pozadí vznikajícího příběhu, od samého počátku napínavého, nedokáže pamětník těch časů nepostřehnout krabatící se kulisy: veškerý pathos i ethos zde imituje jedinečná, do sebe sama ponořená trapnost. Vladimír Dlouhý, svým výrazovým rejstříkem značně limitovaný, zde podobně jako v – o něco starším – seriálu Laskavý divák promine, v němž ztvárnit mladého Jana Nerudu, jednoznačně přesvědčuje o věrohodnosti zvolené stylizace. Tam, kde lze obdivovat jeho úspornost a talent mísit protikladné (například bystrý intelekt s podroušením), ovšem jiní jen cosi imitují. Například Oldřich Navrátil je jen zdáním vyšetřovatele (o Zdeňkovi Duškovi ani nemluvě), Jiří Langmajer pečlivě pěstuje svou manýru, o směšné zachmuřenosti Pavla Rímského škoda slov – a tak by se dalo pokračovat, jméno za jménem. Za téměř každým z nich se chvěje temnota jejich starších rolí, jakýsi kalný zdroj osvojených výrazových prostředků, tma intenzivní, že se až sami podobají frázím, jakými se vyjadřují. Kolem tragického básníka tak bují svět, který se světem jen zdá. A právě takovým je i ten český svět L. P. 1996, který lze v průrvách tohoto snímku zahlédnout. Snad proto se k tomuto filmu tak rád vracím: je jako zapomenutý skanzen, v němž se osamocený návštěvník může sám zahlédnout a, bude-li mít štěstí, postřehnout, kde sám ukročil z cesty. (02.03.2024)

Podle povidky Josefa Svoreckeho ,reziser Viktor Polesny natocil velice zajimavou ,dvoudilnou inscenaci o nekolika dnech zivota E.A.Poe. Nachazime skveleho basnika,literarniho kritika ci autora neuveritelnych povidek v situaci, ktera se nam jeho nynejsim ctenarum znalym jeho celosvetove proslulosti a popularite jevi jako nemozna.Ale kolik uz bylo za zivota stradajicich a jejich talentu neodpovidajich umelcu, nuceno doslova protloukat se zivotem pred nim ci dokonce po nem? V case kdy Poe ma nemocnou zenu a potrebuje veskere financni prostredky se najde zavrazdena divka,kterou basnik osobne znal. Na dopadeni,usvedceni vraha je vypsana odmena $500. Prvni dil je na fantasticke urovni.Druhy dil kdy ma zacit vysetrovani jsem ocekaval dejovy koncert,avsak zklamani se dostavilo ku mne. Edie jak je ve hre nazyvan, nerozpleta klubko zlocinu vedouci k pachateli, naopak se pusti po mylne stope,jejiz spatny smer vsak odhali a v konci ukaze na jiz tou dobou mrtveho vraha, cimz pripad vyresi. Ne uz tak policie,ktere je ve druhem dile venovano dost prostoru, takze misto vysetrovani spisovatele sledujeme policistu s jeho pomocniky a jejich snahy o naleznuti pachatele. V obsahu filmu je mylka,zavrazdena Mary Rogersova byla zavrazdena v meste zvanem Hoboken , ktery se nachazi na druhem brehu reky Hudson a to znamena ve state New Jersey a ne ve state New York. Vladimir Dlouhy navysil svym vykonem me hodnoceni ze tri na ctyri hvezdy,ano takhle bych si Edgara Allana Poe predstavoval.Neodpustim si jednu jeho basen " Chces lasku mit? Pak stuj co stuj smer srdce uhlidej si,bud vsim cim jsi a pamatuj nebud nicim cim nejsi,svetu tve nezne chovani,puvab bez marnivosti, budou duvodem k uznani a Laska povinosti..." (13.10.2008)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení krátkého textu "Poe a smrt krásné dívky" z r. 1996, ve němž Josef Škvorecký se skromností sobě vlastní líčí mimo jiné okolnosti vzniku scénáře k této zdařilé dvoudílné televizní inscenaci. Už samotný titul tohoto filmu znalcům Poeovy tvorby zákonitě připomene jeho proslulý esej "Filosofie básnické skladby", kterému dal Škvorecký v tomto scénáři neokázalý hold. O detektivní motiv vraždy krásné dívky zde jde však až ve druhé řadě - primárním cílem je zde "přiblížit českým divákům dávno mrtvého básníka, k němuž se Baudelaire modlil jako k bohu na nebesích" (slova Škvoreckého). A to se dle mého soudu zdařilo měrou vrchovatou, především díky skvělému hereckému obsazení. I díky němu jsem si při sledování připadal skoro jako v divadle, protože většinu herců z tohoto filmu považuji za excelentní divadelníky (Langmajer, Hrušínský nejml., můj milovaný Pavel Rímský, a další...). A samotný konec mě dojal. Všem milovníkům kultivované televizní zábavy tento film doporučuji, pokud by to náhodou veřejnoprávní televize někdy reprízovala (na obrazovce komerční televize si to v životě nedovedu představit). Strašná škoda, že už tu Vladimír Dlouhý není - zde v roli Poea zcela exceluje... (04.05.2012)