Rok vlka

Sari, krásná a talentovaná dívka, která studuje literaturu a dosahuje vynikajících výsledků, se potýká s démony, kterých se nelze zbavit. Trpí epilepsií. Denně bojuje s neduhy této nemoci a pokouší se najít své místo na světě. Jsem naprosto ohromen. Tak citlivě natočené drama o tak zákeřné nemoci jsem skutečně nečekal a z celkem neznámého filmu se vylouplo něco neskutečně krásného. Pocity hlavních hrdinů jsou herecky úžasně ztvárněny, až se vám občas tají dech. Kriska Kosonenová je navíc tak úžasná a charismatická, že si ji oblíbíte už po prvních záběrech. Naopak Kari Heiskanen ve mne neustále evokoval Marka Vašuta a neodbytně jsem v myšlenkách ujížděl k Románu pro ženy a Pažoutovi. Nicméně jsem se zřejmě zamiloval do severské tvorby, jelikož těch pár filmů, které jsem měl tu čest vidět, se mi líbily vesměs nadprůměrně. Tenhle je dalším z nich. 90% (11.08.2014)

Chápu, cením si, ale rozhodně se nerozplynu. Film na mě působil velmi chladně, jakoby jeho jediným posláním bylo říci: "Pozor, epilepsie je hrozná věc." To je nepochybně fakt, který by si měli všichni uvědomit, ale film by "jen" na této myšlence neměl stavět. Ostatní, na čem si film zakládá, je romantické drama mezi studentkou a učitelem (případně jeho nevěrnou ženou), bohužel však něco podobného (a ve všech směrech lepšího) jsme viděli ve filmu Umírající zvíře, takže bohužel - ani z tohoto hlediska film neupoutá. Jediné, co by stálo za to vyzdvihnout, co je netypické, je velmi kvalitní kamera a střih. Jinak jde o standart svého žánru, z globální hlediska pak spíše o podprůměr. (05.05.2011)

V podstate chladný film ako sever sám, kde literát je viac zahľadený do načančaných slov ako do svojej ženy a tak predlohu medzi jej nohami pravidelne číta jeho kolega. Ťažoba parožia na jeho hlave ho vyburcuje k úderu päsťou, ale keď jeho krásnu študentku, ktorá ho prichíli v núdzi sprostým spôsobom slovne napadne a nepravdivo obviní jeho bývala žena, tak vtedy tento hňup neurobí vôbec nič na jej obranu a stojí tam ako mäkký výkričnik. A vtedy som mal chuť mu rozbiť hubu ja. (16.07.2009)

Kterej pták napsal, že je to romantický? To už těm distributorům hrabe? Tohle není romantika, je to drama se vším všudy, a že se tu někdo do někoho zamiluje z toho slaďák prostě nedělá. Skvělá a nekonečně zvláštní atmosféra a sympaticky nevšední postavy, které se setkávají s absolutním nepochopením okolí, protože odmítají žít podle diktátu společnosti. "Všechno, v co můžeme doufat, už tu je." Možná... (20.04.2010)

Waw! Spočiatku ma to síce akosi nezaujalo, ale ako sa ukázalo prvé dve tretiny boli len jednoduchým predjedlom. Pretože posledná tretina filmu bola dokonalým vyvrcholením celého príbehu. Tak ako na literárnych prednáškach rozoberali symboliku, tá sa krásne odrážala v samotnom príbehu. Tak dokonalo vykreslené charaktery postáv som už dlho nevidel - obzvlášť vo chvíli keď sú obaja inteligentní a ohľaduplní ľudia postavení pod gilotínu predsudkov, egoizmu a klebiet. Síce im trvalo dlhšie pochopiť, že proti tomuto sa dá bojovať jedine protiútokom, ale napokon to prišlo a Mikkov vianočný "prípitok" bol skvelo nadstaveným zrkadlom voči predsudkom, a Sarina konfrontácia s Ilariho egoizmom taktiež. Škoda, že ten film sa rozbehol až v takej pokročilej dobe, ale záver bol fakt skvelým vyvrcholením. Navyše vysoko oceňujem tú literárnu symboliku, reflexiu medziľudských vzťahov a výbornú melodickú hudbu zvyšujúcu finálnu dramatizáciu. (15.09.2013)