Hobit: Smaugova pustatina

Je to veľmi dobrý akčný dobrodružný fantasy film, ktorý je pokračovaním obstojnej jednotky. Má pomerne dobrý príbeh pokračujúci presne tam, kde skončila jednotka, Hobit Bilbo je so skupinou trpaslíkov na výprave do Ereboru a neustále ich prenasledujú agresívni škreti, ktorí sa nezastavia pred ničím. A na ceste sa zoznamujú nielen s Elfami, pričom medzi elfkou Tauriel a jedným z trpaslíkov vzniká puto, ale aj s ľuďmi z jazerného mesta a k vstupu do Ereboru im už takmer nič nebráni. So spracovaním som nadmieru spokojný, síce hlavná línia je stále len o tom putovaní skupiny trpaslíkov do Ereboru, ale s predchádzajúcim dielom sa to nedá porovnávať. Už od začiatku som mal z toho omnoho lepšie pocity, dej je podstatne zaujímavejší a dynamickejší, keďže tu sa toho zase udeje celkom dosť, do deja vstúpi niekoľko výborných postáv, hlavne dvojica Elfov, ktorí to výrazne povýšia, všetky svoje scény si berú pre seba na úkor hlavných hrdinov a hlavne celú prvú hodinu som mal pocit, že jedna vydarená sekvencia strieda druhú. Potom to síce na nejaký čas trochu upadne, ale ani s tým nemám väčší problém, keďže tu pribudne ďalší výrazný prvok, ľudia a jazerné mesto a navyše to vynahradzuje celá záverečná fáza v hore, kedy sa stále niečo deje a tak väčšinu času ma to na pomery žánru až prekvapivo dobre bavilo. Akcie je tu pomerne dosť a v rámci svojej kategórie je výborná. Aj tentoraz je veľkolepá, prehľadná, a technicky výborne zvládnutá, ale na rozdiel od predchádzajúceho dielu môžem chváliť aj ďalej. Jednotlivé akčné sekvencie sú odlišné a pritom všetky zaujímavé a dobre gradované, nájde sa tu plno dobrých nápadov a poteší aj kvalitná choreografia osobných stretov. Najviac sa mi páči celá časť so sudmi, za čo môže dvojica Elfov, ktorí efektne likvidujú jedného protivníka za druhým, ale aj celkovo práve ich akcia si ma získala najviac, no určite musím pochváliť aj napínavé finále s drakom, alebo zaujímavú časť a pavúkmi. Herecké obsadenie je na tom veľmi dobre, opäť nechýbajú Martin Freeman, Ian McKellen a Richard Armitage, ale tentoraz pribudne aj Evangeline Lilly, ktorá mi ako Elfka sadla perfektne a považujem ju za hlavný klad celej série, k tomu Orlando Bloom, ktorý síce určite nepatrí medzi mojich obľúbencov ale jeho Legolas ma baví a poteší aj Luke Evans v úlohe muža z jazerného mesta. No nájde sa tu viacero postáv, ktoré pôsobia zaujímavo a ponúkajú potenciál do budúcna. Réžia a technická stránka sú stále kvalitné, síce stále je to zbytočne digitálne, čo moc nemusím, ale predsa len mi teraz vizuál prišiel o niečo zaujímavejší, za čo môže aj lepší výber lokácií. A hudba mi tentoraz pripadá o niečo lepšia. Takže po nevýraznej jednotke prišlo takéto vydarené pokračovanie, ktoré je lepšie prakticky po všetkých stránkach, viac ma zaujal dej, akcia, postavy, hudba a vlastne aj vizuál. Na pomery žánru som sa bavil až prekvapivo dobre a keby bol film postavený na Elfoch miesto na trpaslíkoch, možno by som uvažoval aj nad plným hodnotením. 79% (03.01.2015)

První díl byl pohádkou, kterou je i kniha. Šmakova dračí poušť (bleh) se však (zřejmě maximálně v rámci možností) přiblížila Pánovi prstenů. Hlavní zásluhu na tom má samozřejmě účast Orlanda 'Legolase' Blooma, který snad poprvé (štěk v Černém jestřábovi nepočítám) předvádí solidní herectví a božská Evangeline Lilly, kterou od nynějška prosím obsazovat do každého pátého filmu. Jejich souboje film pozvedly ještě o něco víc a teď můžu s klidným srdcem napsat, že lépe asi zpracovat kniha nešla. (Ale samozřejmě, že šla). Místy vizuál vypadá až moc počítačově (lití zlata, jízda Legolase na koni), ale jinak k efektům nemám výtky (perfektní Šmak a adrenalinová jízda podzimu - rafting v sudech). Jediným opravdovým mínusem je Howard Shore. Chvílemi je vidět, že se snaží najít ten správný ekvivalent k předchozím soundtrackům ze Středozemě, ale výsledkem je lotrovská-nelotrovská hatmatilka. Buď měl Pána prstenů vykrást se vším všudy (čti pokračovat se stejnými motivy), nebo vymyslet úplně něco zbrusu nového. Jediná kaňka ale s hodnocením dolů nehne. (09.01.2015)

Tento díl zdál se mi poněkud slabší oproti jedničce, ale to přičítám loňské euforii z opětovného návratu do filmové Středozemě a znovusetkání se starými známými spolu s těmi novými. Na "dvojce" se mi opět líbila fantazie scénáristů, kterou vylepšili (ano, čtete dobře) vylepšili fantazii Tolkienovu. Užívala jsem si napínavou cestu Temným hvozdem, stejně tak i dobrodružství s Lesními elfy, super kaňoning v sudech, setkání s lidmi v Jezerním městě nebo Gandalfův střet s Nekromantem. Musím vyzdvihnout poslední část filmu, kdy se Bilbo a ostatní trpajzlíci setkají se samozvaným vládcem Pod horou, drakem Šmakem v Ereboru. Jsem ráda, že jsem šla na 2D verzi s titulky, nemusela jsem se takhle setkat s mnohými kritizovanou 3D. Za mě opět jasných 5*. (28.12.2013)

Druhý Hobit je rychlejší, akčnější a snad i trochu intenzivnější. Čas se krátí, nebezpečí nabírá na síle i tvaru (ztvárnění Saurona je velmi působivé) a přitom ochránce Gandalf si odskočil na velkou (odbočku). Naše hobití výprava si zkrátka musí stoupnout na špičky a pochlapit se. Zakomponování elfů, zejména krásné Tauriel, proběhlo hladce - je pravda, že příběh v ničem neskřípe, ale také málokdy dokáže pořádně zatnout (dračí) drápky. Filmu trošku chybí nefalšovaně ryzí emoce a hloubka, např. scéna s pavouky by v podobě Pána prstenů byla určitě hrůzostrašnější a prožitější. 90% scén těží takřka jen z krásných vizuálních efektů a opulentních záběrů, což sice při samotné projekci nevadí, ale s odstupem času to působí splachovacím dojmem. Zdá se mi, že místo, aby se po zhlédnutí v hlavě formoval celistvý epický příběh (jako u Pána prstenů), tak zde se vám do paměti vryjí jen jednotlivé scény převážně v závislosti na tom, jak působivý měly vizuál. Jejich samotné pořadí a zařazení do příběhu je pak vedlejší... 7/10 (12.12.2013)

Jak já tyhlencty fantasty vždycky nesnášel. Už od útlého dětství, kdy všichni četli Pottera, šili si autentické okrové varkoče a venčili své skřety, já se jako jedinečné dítě věnoval věcem s reálným podkladem. Sice se mi nikdy nepodařilo sestrojit sušenkového robota, ale jsem skutečně rád, že nedokážu abecedně vyjmenovat všechny přezdívky mikroskopických odřenin na Eragonově meči. Jenže pak přišel pan Jackson a dokázal nudné tlachy geneticky deformovaných idiotů transformovat ve vizuálně vytříbené tlachy geneticky deformovaných idiotů. Musím poníženě uznat, že mě druhý hobit doslova přitiskl k obrazovce a nenechal mě vydechnout. Sice absolutně vůbec netuším, o co tam šlo, asi se snažili zpět vybojovat rodinný recept na vaječnou omeletu s parmazánem, nebo tak něco, ale tak krásně se na to koukalo. Bojím se, že po trojce nasolím pět, ukovu si zbroj a dobrovolně půjdu setnout pár hlav sveřepým čarodějům na našem městském úřadě. (30.04.2014)