Darca

Nedá se popřít, že Dárce má slušné řemeslo, obejde se bez podpůrných krvelačných rekvizit, podmanivě pracuje s barvami, které hrdina v černobílém světě shora řízené vyrovnanosti postupně objevuje. A dvě herecké legendy tvoří příjemný protipól představitelům teenagerů, dodávajících snímku zase náladu prvotní čistoty. Jenže onen objevitelský půvab vzpoury dospívajících rebelů proti systému ocení naplno jen člověk, který se s žánrem sci-fi potká poprvé. Respektive se sci-fi v její romantizované úpravě pro náctileté, kterých jsou kina plná. Zápletka Dárce kříží přinejmenším dva snímky. Jednak Equilibrium, kde uměle udržovaný svět budoucnosti také trestal jakékoli projevy citu včetně umění a občany proti emocím očkoval, jednak Divergenci, kde také přidělovali mládeži budoucí profese a nevěděli si rady s nezařaditelnými - ostatně rituál téhle utopické „maturity“ je opsán skoro doslova. Pohledné jsou t technické hračky, zato ve chvíli, kdy Dárce v rámci výcviku následníka vpustí nováčka do své přísně střežené paměti dějin lidstva, následuje mohutné klišé, bezmála reklamní sestřih bývalé radosti v podobě zvířátek, vloček, tanců, polibků - a poté zase krutosti zabíjení, utrpení, válek. Na posledních dvacet minut se dostaví akce, jinak je Dárce dosti naučným, byť pozitivně výchovným soubojem tezí. Ovšem diváci ve věku milostné i žánrové nevinnosti si mohou k hodnocení bez obav deset procent přidat. (25.05.2020)

,,Z NEPOŘÁDKU A ZMATKU, Z VELKÉHO UTRPENÍ, VELKÉ BOLESTI, ZE ZMATENÍ A ZÁVISTI A NENÁVISTI ... SE ZRODILO ŘEŠENÍ: SPOLEČENSTVÍ. KRÁSNÁ A KLIDNÁ MÍSTA, KDE NESOULAD PŘEŠEL V HARMONII."... /// Nádherně futuristickej vizuál světa, kde je všechno v rovnováze! Příběh, to je taková připomínka radostí i zla naší civilizace. A lásky. Takže myšlenku bych nezatracoval, jenže vono je to takový… aspoň myslím – málo akční, romantický, dobrodružný, ale hlavně kurva, málo emočně procítěný! Páč k čemu film, kterej nedokáže pořádně vyjádřit všechny pocity, na kterejch je postavenej příběh? To nemůže zachránit ani ,,Ironbatole“ roku 2014! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1993 napsala Lois Lowry, číst nebudu. 2.) Přemejšlím, co a jak vymýtit z našeho světa. 3.) Thx za titule ,,wacko“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ne (23.09.2014)

Je to takový civilní sci-fi, které je odproštěno od velkolepých efektů sázící spíše na divákovu mozkovnu. Faktem zůstává, že podobná pointa příběhu už nám několikrát navštivila naše kina. Na druhou stranu snímek rozhodně nenudí a hraje si s tématy. Za nejzajímavější shledávám ty části filmu, ve kterých se ukazuje, že to zlé v nás je propojeno i s tím dobrým a co může způsobit takový reset osobnosti. Pokud tě nepřesvědčí můj komentář, tak možná herecký hvězdy z první ligy Jeff s Meryl. Jeden z nich by možná v návalu slabé chvilky podepsal účast ve srágoře, ale oba ? Mimochodem na tomhle filmu je krásně vidět o kolik štaflí je Jeff s Meryl po herecký stránce jinde než zbytek osazenstva, při vši úctě k sexovostii slečinky Odeyanky. Film má kvalitní začátek, výborný střed a slabší, ale přijatelný konec. (11.09.2014)

Ale hej bavilo ma to. Je to taký iný neakčný Ostrov. Philip Noyce a Marco Beltrami postupne síce zaujímavo odhaľujú divakovi a hlavnej postave svoje karty, no nás divákov, ktorý vieme viac ako hlavný hrdina nás skutočná pravda o svete neprekvapí a ani nijak nezaskočí. Celkový príbeh ani tak nieje moc strhujúci a ani príliš zaujímavý ako skôr zručne natočený a napísaný. Každopádne sa jedna o dosť dobrý film, ktorý drží nad vodou hlavne postupne pridávanie na tempe, Bridges a Beltramiho hudba. Obľúbený soundtrack: Main Titles, End Credits. 80% - 4* (21.04.2015)

Má to být neakční scifi plné otázek a alternativních řešení/nekonvenčních přístupů, ala Gatacca. Zároveň to má být vícevrstevnaté, epické a emocionální ala Atlas Mraků. Bohužel to ve finále je spíše atlas braků, přičemž zde nefunguje prakticky nic, ani huhňavá angličtina jinak převážně charizmatického Jeffa Bridgese. Tolik ponteciálu a zajímavého matroše šlo vniveč kvůli rutinérské režii, kde herci nemají co hrát a vizuál nemůže vyniknout. A jestli tohle mělo být jen o emocích, tak je to fatálně vedle. Nemá smysl ani řesit šílené lapsusy v logice a scénáristické díry velké jako ementál. Noyce dostal v Salt šanci, kterou v Giverovi zahodil. Ale věřím, že pro široké publikum které má nakoukáno na poli scifi kulové a Slunce Seno mají jako kulisu při žehlení - pro dotyčné to nepochybně bude neco neobvyklého. (17.02.2015)