Perníkový tatko

♪ "I don't like the drugs but the drugs like me." ♪  – aneb splnění amerického snu skrze periodickou tabulku prvků, rakovinu plic, disstrack na zdravotnictví v USA, kuřecí křidýlka, novomexickou muziku a komplexní studii charakteru/morálky jednoho bývalého učitele chemie. Bryan Cranston & Aaron Paul jako legendární (anti)hrdinové perníkového impéria v nejlepší kuchařské show v dějinách televizní tvorby o metamfetaminové jakosti 99,1%. Magnum opus Vince Gilligana, absolutní strop quality TV, a nezapomenutelnej cinefilní zážitek, kterej jednoduše nemá sebemenší obdoby. Nuff said. 💚💚💚💚 #jessewehavetocook! (21.11.2016)

No, na tenhle seriál jsem se začal dívat hlavně díky csfd... Dost se o něm mluví. Ale většinou o něm mluví lidé/děti kteří v podstatě nevědí o čem tenhle seriál je. A právě díky těmto rádoby inteligentním diskuzím jsem se na tenhle seriál málem přestal koukat po pár prvních dílech. Čekal jsem totiž něco úplně jiného. Naštěstí jsem ale vytrval a jsem za to opravdu rád. Málokdy totiž vidí v seriálu opravdu kvalitní herecké výkony, dramatickou atmosféru která dokonale prostupuje celým seriálem. Navíc se mi líbí stav který ve mě seriál zanechává (tím nechci říct, že plánuji vaření crecku) ale příjemně se mi přemýšlí nad osudy seriálových postav, a sám si říkám jak bych se zachoval v jejich situaci... Za mě 97% (11.03.2013)

Walter White a jeho změna charakteru je dokonalá. Taťka vařící perník se postupně dostává výš a výš. Jeho nenasytnost je větší a větší. "Na začátku si řekl, že 700tis. dolarů ti stačí na zajištění rodiny, nabízím ti 5mil. dolarů, když skončíme a tobě je to málo?" V tu chvíli bylo jasné, kam Walter směřuje a jeho osud je nevyhnutelný. Tomuto seriálu nechybělo takřka nic! (13.03.2018)

1. série: Náhul. Nebo spíš nášleh? To je jedno... Breaking Bad je tak těžce osvěžujícím seriálem, až mi to hlava nebere jako halucinace. 7 dílů komplet první série shlédnuto bez problémů za jediné odpoledne - tak dobré to je, to se mi nestalo ani u LOSTů. Už jen ze zápletky mi mohlo být jasné, že když se někdo (čti oduševnělý padesátník umírající na rakovinu) rozhodne vydělat balík pro svou rodinu tím, že začne vařit perník, bude o zábavu postaráno. Stačí sehnat patřičně pošahaného mladistvého dealera, a prachy se můžou (?) začít sypat... A i když je během padesátiminutových stopáží hráno z větší části na dramatické struny, sem tam je to i pořádně peprný černý humor. Hlavně zvraty před konci jednotlivých dílů jsou občas pořádně vtipné WTF. Jsem velmi mile překvapen a pozitivně naladěn na další dvě série - a tohle nejpíš bude TOPka (jinak vše podstatné řečeno v ostatních komentech: jeden z NEJ seriálů na pokračování a skvělá proměna hlavních postav - bezchybná "live" studie psychologie!). 2. série: Podařilo se úplně všechno: více napětí, více rozpiplávání jednotlivých postav, více humoru. Dva díly z druhé sérky aspirují na zdaleka to nejemocionálnější, co jsem kdy v bedně viděl... Zbytek je "jen" nepřekonatelným mixem dramatu a thrilleru: vážně úchvatné. Breaking Bad mě úplně pohltil, zboňuji ten seriál. 3. série hravě překonává naprostou většinu dramatických/krimi seriálů, jež jsem měl zatím tu čest na televizní obrazovce vidět. Poslední dva díly zkušení režiséři proměnili v nezapomenutelnou jízdu světem drogových kartelů, a i když to možná celé hraje na komediálnější notu, než tomu tak asi je ve skutečnosti :-), tak tam ten černý humor prostě patří - ale je ho tam VELMI střídmě; člověka spíš příjemně mrazí, než aby se přiblble usmíval. Maléry pana Whitea a fetky Jesseho jsou prostě k nezaplacení. 4. série: Možná nejlepší ze všech - minimálně posledních několik dílů patří k prozatimní špičce seriálu. Napětí, strach, a nebezpečně těkavé emoce v jedné z nejdokonalejších televizních jízd na světě. Jak tohle dopadne..? (06.02.2011)

"K hrdinovi empatie... šikmá plocha, tam to žije!" Vše pro rodinu! Aneb cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Jen krůček po krůčku, uvěřitelně a sympaticky... až po víc jak dvě desítky mrtvých, včetně několika zabitých vlastnoručně, face to face. Taky nastraženou bombou, jedem ricinem nebo dálkově ovládaným kulometem, kutil jeden šikovný. Ušel jsem celou cestu s panem učitelem, se slušným a starostlivým otcem rodiny, dobrákem od kosti, co měl bohužel jen blbou karmu s rakovinou, abych se na konci s hrůzou divil, jakému vražednému (a již sobeckému) monstru to vlastně fandím! A spolu s Walterem Whitem jsem jen naposledy, rukou od krve, tentokrát již jeho vlastní, nostalgicky pohladil kotel ve varně perníku a podivil se: "Proboha, kam jsme to došli?! Takový humanista jako já a fandím takovému monstru..." (22.06.2020)