Súboj Titanov

Ano, původní verzi jsem viděl nejméně pětkrát, ale upřímně seru na to, jaký postoj tento film zaujal vůči originálu. Souboj titánů 2010 je prvoplánová popcorn akce pro puberťáky, kteří opovrhují vším, co je starší než oni. Ačkoliv puberťák nejsem, hrdě se k ním hlasím, nemá smysl žít ve špatném obrazu a trapných efektech jenom proto, že to tenkrááát bylo cool a inovativní. V tomto remaku je možná zbytečně moc zahleděných pohledů, klišé a tradičně "předsrněných" hlavních postav s až moc motherfucker postoji, ale to je asi všechno, co filmu mohu vytknout. Efekty, souboje, herecké hvězdy, všechno tento fim má a já s tím jsem spokojen, rozhodně si raději pustím komerční blockbuster, než pseudointelektuálně-k-posraní-nudnej film, z kterého je mi na blití ještě týden po zhlédnutí. 90% 18.04. 2010 08/19 nejočekávanějších 2010 (18.04.2010)

Tak nám pan Leterrier vyrazil na tah. V baru Olymp vypil láhev archivního Clash of the Titans 1981, zívl pár dvojitých panáků prstenů Jacksona (Danielse), vykouřil 300 cigaret Thermo s phyltrem a jako šláftrunk přidal jeden džin z Transformertonicem. Jelikož ten chlapec neumí pít jak Dán Mikkelsen (jediný světlý bod filmu) a v kapse mu zbyly jen 3Dolary, vyhodil ho barman na vzduch, kde o kousek dál z toho všeho hodil strašlivou šavli na zápraží domu pana Harryhausena, div se mu přitom z opačného konce nerealeseoval Kraken. Nyní devadesátiletý stařík Ray by mu možná nabídl Aspirin, ale zrovna předevčírem ho okradli politicky korektní Pegasové z Harlemu, takže raději teď moc nevystrkuje nos ven. Já vím, Louisi, producentské tlaky mohou být hrozné, ale když ti nejde chlastání, tak nechlastej..! Celou dobu jsem se snažil dívat Medúze do očí, ale nepomohlo to. Příběhovou katastrofu bez tváře utopenou v digitálních efektech a v ní nejpřeceňovanějšího herce současného Hollywoodu, který škálou výrazových prostředků připomíná víko od rakve, jsem si vychutnal až do konce, kdy Hádes zmizel v podsvětí, aby se za čas vrátil jako Amon Göth.. Nu co, alespoň že skalní fandové Liama ze Severního Irska mohou bez skrupulí zvolat: „Neeson je Bůh!“ (21.09.2010)

Prznění klasik je asi nejnovějším trendem v Hollywoodu. Od prvních ukázek jsem sice věřil a doufal, že nový Souboj Titánů k nim patřit nebude, po prvních ohlasech a hlavně po samotné projekci musím se skloněnou hlavou sáhnout pro téměř nejnižší hodnocení. Nový Souboj Titánů je předigitalizovaná slátanina, která sice vydělala dost na to, aby se urychleně začalo připravovat pokračování, navíc potvrdila pozici superhvězdy pro Sama Worthingtona, ale v ústech fanoušků originálu zanechala kyselou pachuť a v srdcích znechucení. Děj sice naoko kopíruje dění původního filmu, avšak netuším jak se to tvůrcům podařilo, že novinka působí strašně okleštěně, zkratkovitě a hlavně epizodně. Příběh vůbec nedrží pohromadě a jediné, na ce se ta chvála pět dá je..... naprosto nic. Bohužel, nemohl jsem najít více aspektů, kvůli kterým bych v hodnocení sáhnul o něco výše. (23.12.2010)

Je lépe přepsati báji o Perseovi tak, jak se do dnešních dob dochovala či snad vzít balíček karet Medusa, Akrisios, Perseus, Pegas a další (i z jiných pověstí) a pořádně ho zamíchat? Pro obé snadno najdeme pro i proti, u výsledku míchačky "Souboj Titánů (2010)" pak snadno proti a těžko pro. Děj snad není ani příliš podstatný - od HW blockbusteru s hrdiny, cíly, jichž třeba dosáhnout a monstry, která stojí v cestě čeká divák heroické činy (taky tam pořád hraje heroická hudba), jimž bude vévodit akce, akce, akce. Od světa mýtů chtějí se bytosti nevídané a výprava velkolepá. Všechno tu je. Akce však postrádá jakýkoliv nápad - drtí se kameny, seká se mečem, vzduchem létají lidé a šípy, lidé se ohýbají, uhýbají, skáčou a běhají... leč nic konkrétního, na co by člověk mohl do budoucna vzpomenout, spatřiti nelze. Krajina a monstra občas předvedou nějakou tu krásu i hrůzu, já osobně však mám raději filmy, jež skrývají více než přebarevné, rozpohybované ilustrace k fantasy románu. Klady bych tedy měl shrnuté, vzhůru dolů na zápory. Zápory, prosím, netlačte se. Začal bych herci, ale proč ty chudáky kritizovat, když museli ztvárnit postavy s psychologií, chováním, slovní zásobou i oblečením zápasníků wrestlingu. I přes hrdě nošené označení 3D, měli rozměr povětšinou jen jeden - tu mužnost, tu mocichtivost, tu zhrzené otcovství - doplněný o vzpouru proti božímu (ne)řádu. Jelikož byli takto chudě vybaveni povahou, museli v každé scéně, v níž zrovna nebojují, buď machisticky machrovat nebo deklamovat jak Mussolini: "Ach ti hrozní bohové, udělali mi to, to a to a já je nemám rád a já se jim postavím a nebudu kopat za jejich tým, i kdyby mě draftovali vším zlatem světa navěšeným na trojské Heleně." Pořád! I celá slavná 2.5D technologie, která umožňuje zdařile simulovat vystřihovaný betlém, stojí za starou belu. Nicméně, dvakrát jsem se upřímně pousmál, u sovičky a SPOILER - vzkříšení Ió s většími prsy - KONEC SPOILERU. Je ovšem možné, že to druhé se mi jen zdálo. Nevadí, i tak to hodnotím kladně. (14.04.2010)

Za daný rozpočet (v dnešnom svete Hollywoodu) slušne namakaná fanasy pecka s krásnym vizuálom, len s sem-tam haprujúcimi digitálnymi efektmi. Najväčšiou chybou je určite scenár, kde je každá náväznosť a vývin deja SAMOZREJMOSŤOU, čo podkopáva všetkú možnosť prehĺbenia pocitov k postavám, a celku tiež. - Najčastejší negatívny syndróm všetkej filmovej tvorby kinematografie... (03.10.2010)