Vicky Cristina Barcelona

Woody mi imponuje. Je neuveriteľné, akým komickým spôsobom rozplieta citovú agitku hlavných postáv podobajúcu sa na trpkú telenovelu, ako bizarne na mňa pôsobila celá hlavná pätica s úmyselne kontrastnými charaktermi, aby sa divák v ich pomiešanej hlave náhodou nezamotal :) Racionálna Vicky spoliehajúca sa na svoj zdravý úsudok, ktorý absolútne ,,nič" ani sexuchtivý Javier nemôže rozbiť, povoľná Cristina hľadajúca večnosť v závane, temperamentná krása Penelope Cruz, voľnomyšlienkársky umelec Javier či nič netušiaci, v rozprávke žijúci partner Chris Messina + podmanivé španielske scenérie, ktoré musia nadchnúť úplne každého. Stáva sa pravidlom, že čím sú režiséri ( Clint Eastwood, Woody Allen,... ) starší, tým sú ich snímky ,,otvorenejšie"? (16.03.2010)

Opojná prázdninová romantika, která má ostrých hran na rozdávání. Woodyho scenáristické pero je ostřejší než kdy jindy, a i když svíravou londýnskou atmosféru Match Pointu vyměnil za uvolněnou španělskou morálku a pestrobarevné záběry nádherných lokací i herců (platí víceméně o všech, kdo se mihnou před kamerou), není sporu o tom, že do námětů čím dál tím výrazněji pašuje skepsi z toho, že pravá láska je jako ryba, co vám na poslední chvíli proklouzne mezi rukama. Chybující a tápající hrdinové naštěstí nepřestávají lovit a jejich emocionální horská jízda se alespoň na stovku minut stane tou vaší. Chytré, smyslné a s chuťovým jazykem, který vás donutí popřemýšlet o výletu mezi horkokrevné Španěly. Nevím, kde se to v tom staříkovi bere, ale životní energie má na rozdávání a zvládá ji bezztrátově rozdávat všem, kdo mají chuť dohlédnout dál než k pohádkově dokonalým loknám Scarlett Johansson nebo čarokrásným kadeřím Penelope Cruz. Tenhle film totiž nejen dobře vypadá, on i hrozně dobře chutná. Ještě jednu porci. Prosím... (26.12.2008)

Spíš slabší 4****, momentálně jsem lehce zklamaný, uvidim, jestli si to časem nerozmyslim. A skutečně nechápu, jak může tomuhle filmu dát někdo 5 hvězd! Připadá mi, jako by Woody Allen byl taková Cristina: neví, co chce - ví jen, co nechce. Objevují se tu některé podle mě typické "allenoviny", snímek totiž příjemně ubíhá a občas překvapí nepředvídatelnými zvraty, celkově se v něm moc vtipně konverzuje, herečky jsou krásné a všichni dobře hrají, jenomže to (mi) nestačí. Je tu až moc postav, které nejsou dostatečně vykreslené a působí jako by byly jen do počtu. Snímek vlastně nepřináší ani náznak nějaké myšlenky, přijde mi to možná až příliš plytké a nedotažené. Netoužím po kompletně uzavřeném příběhu, ale mohly tu vyvodit nějaké závěry a trošku víc "skončit" :) PS: Taky mě napadlo, že komentář měl řikat sám Allen! (25.10.2008)

Pohodová přehlídka sexy žen a španělských památek, která ze mě ale vyprchala až příliš rychle. Woodymu nečiní problém nadhodit zajímavé téma a představit vám sympatické postavy, ale tentokrát se mu nezdařilo předat nějaké vyšší poselství, o kterém byste přemýšleli cestou domů. I když se snaží pohlédnout na ohraná témata z nové perspektivy, nakonec mu jeho příběhy vyšumí do ztracena a vy zjistíte, že se pod povrchem vlastně neskrývá nic moc nového. Kdyby dal Woody víc prostoru Rebecce Hall, jejíž postava je zdaleka nejzajímavější, lepé zapracoval Penelope Cruz (V každé sudé scéně svině a v každé liché milá holka? Eh?) a nebál se v závěru přitlačit na pilu, možná by se dalo mluvit o tom, že je zpátky v plné síle. Takhle je Vicky Cristina Barcelona jen fajn filmem, který se starým dobrým časům občas blíží, ale jako celek zdaleka nevytěžil Woodyho potenciál. 7/10 (23.10.2008)

Vicky : Yeah, who exactly is going to make love? Juan Antonio: Hopefully, the three of us. Keď som túto vetu začul v traileri okamžite som poslal VCB k vode s tým, že Woody nám zosenilnel a ide točiť niečo matkinovsky šokujúce. Naštastie bol tento film počas jednej mojej cesty vlakom to jediné čo som mal v notebooku; inak by som prišiel o renesanciu tvorby Woodyho Allena. VCB nám predkladá ťažko uveriteľný konštrukt, často zjednodušujúci vzťahy medzi postavami. Samozrejme tento konštrukt i zjednodušovanie majú svoj zmysel a tým je predvedenie pár základných archetypov prístupu ľudí ku vzťahom a k životu ako takému. Veľmi výstižne to podala Nathalie, takže ja ju už len doplním. V živote stretnete najviac ľudí ako Vicky, upevnených na zemi a túžiacich po svojom ohni súc vo vzťahu, ktorý im nevyhovuje ba až ubíja ale nemajú odvahu sa odpútať. Potom sú tu Cristiny, vietor lietajúci zo vzťahu do vzťahu stále rozširujúc okruh vecí a ľudí, o ktorých vie že ich v živote nechce a hľadajúci to „niečo“ čo po čase opäť chcieť nebudú. Paradoxne najštastnejší budú asi oheň a voda, ktorí síce potrebujú vietor aby oheň rozdúchal a priblížil ho vode, ale aspoň vedia kto je ich chýbajúca polovica. Na týchto tézach vykonštruoval Woody jednoduchý, ale o to zaujímavejší príbeh o tom ako sa ľudia správajú vo vzťahoch a čo chcú od života. Zároveň rovnako úderne demonštruje vplyv umenia na plnosť ľudského života, Vicky umeniu síce „rozumie“ avšak nie je ten, kto ním žije, tým je práve Cristina, Juan Antonio a Maria Elena, ktorí ním aj žijú. A keďže pri pátraní po tom, čo ľudí odlišuje od zvieratiek prídeme k vyššej úrovni abstraktného myslenia (ostatné postavy VCB) a práve umenie (štyri hlavné postavy) môžme VCB chápať i ako veľmi „ľudský“ film. 9/10 (26.09.2009)