Síla umění
Simon Schama's Power of Art
Obsahy(1)
Může umění zlepšit nebo dokonce změnit náš život? Marxisté tvrdili, že to je nadstavba společnosti, samá voda. Skutečné umění je životadárná součást světa lidí. Síla umění - obrazově podmanivé, vypravěčsky dramaticky strhující, širokopásmové dokumentární portréty stylotvorných umělců. Cyklus dokumentů BBC připravil a uvádí Simon Schama.
Simon Schama, autor a průvodce znamenitého osmidílného cyklu Síla umění význačný britský historik a kulturní antropolog, působil na předních světových univerzitách, je autorem kroniky francouzské revoluce Občané (Prostor, 1966), televizního seriálu Historie Británie (2000) a esejistické publikace Krajina a paměť (Argo/Dokořán, 2007).
Seznam dílů:
1. Caravaggio
Dokument se v úvodu vrací do roku 1610, kdy malíř Caravaggio byl hledán kvůli vraždě.
2. Rembrandt
Ke stáru ohluchlý génius, velmistr šerosvitu, nám svými obrazy říká, že největší malířské dílo nesvazuje ani čas, ani vkus. Je připomínkou, pokud ji vůbec potřebujeme, že výmluvnost nebývá propojena s úhledností.
3. Bernini
Před tímto italským barokním sochařem, malířem a architektem nikdo nedokázal přinutit mramor, aby se natolik podobal lidskému tělu.
Sousoší "Extáze svaté Terezy" si Vás naprosto podmaní. Když francouzský znalec z 18. století se na Terezu podíval, prohlásil: "Jestli je tohle láska k Bohu, tak tu dobře znám." Nebyl to žádný jedovatý vtip, ale smeknutí klobouku před Berninim za to, že vytvořil nejnáročnější věc na světa: vizuální podobu čiré blaženosti.
4. Turner
Při zběžném pohledu jsou zátiší malíře Turnera stejně útěšně british, jako odpolední šálek čaje. Chyba lávky! To byste jeho obrazy viděli jako z rychlíku. Byl malíř chaosu, požáru, apokalypsy, autor divokých, odvážných obrazů. Maloval téměř na hranici šílenství, básník z East Endu, lidové čtvrti východního Londýna. Vytvořil největší dílo britské malby: vizionářskou "Loď otroků".
5. David
Francouzský neoklasicista Jacques Louis David (1748-1825) byl svého času oficiálním malířem Napoleona, potom revoluce, nakonec kvůli jeho mistrovskému dílu "Maratova smrt" odmítli jeho tělo ve Francii pohřbít. Jean Paul Marat, nejparanoidnější ze všech fanatiků revoluce, byl zavražděn ve vaně. Podle Marata nebylo nikdy zabito dost lidí, přitom pro Davida Marat nebyl obluda, ale světec. David, s nímž mávaly politické víry, celý život nevyznával nic jiného než čest a ctnost.
6. Picasso
Příběh génia výtvarného umění, jehož životní osudy těkaly mezi malířskou radostí, mužnou vášní a bojovníka za socialistický mír.
V roce 1941 Katalánec Pablo Picasso žil a pracoval v Paříži. Evropu obsadila tzv. Třetí říše. Picassa často obtěžují esesmani. Mumlají o degenerovaném umění a trousí narážky na to, že ukrývá židovské přátele. Pak vždycky v ateliéru něco poškodí. Dojde k rozhovoru, který se později stal součástí picassovské legendy. Nevítaný uniformovaný návštěvník ateliér nejprve proslídí a pak si všimne, že na několika místech leží pohlednice - reprodukce nejslavnějšího Picassova díla, epického vylíčení události, k níž došlo během občanské války ve Špamělsku - německého bombardování baskického městečka Guerniky: "Je to vaše práce?" A Picasso odpovídá: "Ne, ne - vaše. Vezměte si jednu jako suvenýr."
7. Van Gogh
Charismatický holandský malíř a kreslíř Vincent Willem van Gogh (1853-1890) byl jednou z největších osobností světového výtvarného umění a je dnes pravděpodobně nejznámější postavou holandské historie. Van Gogh se brzy zřekl impresionistického způsobu malby a vyhraňuje svůj vlastní styl, založený na výrazové síle barvy. S podivuhodnou rychlostí pak vznikají jeden za druhým dnes slavné obrazy - kvetoucí sady, výjevy z městského parku, krajiny s okolí Arles a figurální malby. Van Gogh je zcela uchvácen citronovou žlutí a pruskou modří, svým štětcem rozehrává symfonii čistých barev, které naplňují jeho obrazy světlem. Nedávno jsme v cyklu BBC Soukromí mistrovského díla měli možnost zabývat se ze všech možných úhlů Goghovými Slunečnicemi. Britský kulturní ekolog Simon Schama připomene strhující drama jeho závěrečné kapitoly tvorby a života.
8. Rothko
Jakou moc má umění? Můžete ho prožívat jako lásku nebo smutek? Může změnit váš život? Tyto zdánlivě nemožné otázky dává Simon Schama, autor cyklu Síla umění, úvodem závěrečné epizody Rothko pojmenované po americkém abstraktním malíři.
V prvních letech dvacátého století otevřela Amerika náruč rodině Rothkowitzů z Dvinska, stejně jako milionům Židů z celého světa. Po třiceti letech bídy se vypracoval mezi přední americké malíře. Svým obrazům chtěl dát emocionální sílu starých mistrů. Pracoval s velkými vertikálními plátny s kontrastujícími barevnými pásy. Na první pohled překvapí bezednou hloubkou, jsou svítivé, jiskřící, zvou do hlubokého, zářivého, vzdáleného neznáma. Podle Schamy jeho obrazy jsou rovnocenné dílům jeho dvou bohů: Rembrandta a Turnera. Vyzařuje z nich stejně silné magnetické pole.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (24)
Zatím jsem viděla jenom van Gogha, takže možná časem hodnocení upravím. Tenhle populárně-naučný styl je docela líbivý, každý si v něm najde to své. Jen mám pocit, že to podání je sice působivé, ale hodně zjednodušené a okleštěné od spousty důležitých informací. Pro všeobecný přehled to asi stačí, ale člověk si nesmí dělat iluze, že prostřednictvím takového seriálu dané umělce pochopí. Smyslem je asi spíš diváky nadchnout pro umění a pobídnout je k dalšímu poznávání. ()
Velmi sugestivní cyklus, ale občas(!) hraná forma ruší a snaha nás za každou cenu vtáhnout do "dramatu" vyznívá lacině (několikrát opakovaný záběr jak potem zbrocený Caravaggio šermuje proti zdi/kameře a podobně). Caravaggio **** Rembrandt ***** Berniny **** Turner **** David **** Picasso ***** Van Gogh **** Rothko **** ()
Umění zbožňuju a studuju, ale k tomuto dokumentu jsem se dostala teprve nedávno a zatím měla možnost vidět jen dva díly, ale jsem si jista, že rozhodně nebyly posledními. Tento dokument dokázal nemožné. Podat fakta o životě významných umělců tak, aby si je člověk snadno zapamatoval a k tomu všemu ještě poskytl možnost dozvědět se zajímavé historky z příběhů života umělců, jejich děl a doby. Tleskám. ()
CARAVAGGIO: Pijan, rváč, ... vrah - kdo by čekal, že vytvoří zásadní dílo křesťanského umění, zároveň tak osobní a blízké lidem. Bůh dokáže psát rovně i po křivých linkách. BERNINI: "Ve hbitých rukou tohoto sochaře se mramor chvěl, proudila v něm krev, potil se a dýchal. Postavy Berniniho pláčou a křičí. Jeho sochy utíkají z podstavců." Nejen to je Bernini. Rivalita slavné dvojice Berniniho a Borominiho mohla být vykreslena také tím, že na náměstí, kde Boromini postavil kostel, postavil Bernini fontánu čtyř řek, jejíž hlavní postavy jsou k Borominimu dílu otočeny zády. REMBRANDT: "Ještě nikdo se nepodíval takto zblízka na topografii očního víčka ve středním věku, olejnatost blahobytného nosu, vodnatost oční sklivcové membrány." Nádhera. I přes proslulost nejlepšího malíře zůstal za života nedoceněn, zřejmě také proto, že nakonec nemaloval jen bohatství a krásu, svět bohatých Nizozemců, kde neměla kritika místo. Maloval svobodně. DAVID: "Přísaha Horáciů Jacquese Louise Davida - je to obraz země v krizi." - Jak výstižné, a to nejen z Davidova pohledu, ale i z pohledu následujících událostí. Tohle je totiž hrůzný příběh francouzské revoluce. TURNER: "Střed horečného snu o katastrofě a hrůze, hříchu a trestu. Silueta lodi je téměř pohlcena gejzírem vybuchujících vod. Vlny se hemží příšerami, obscéními piraňami ukusující své oběti. Přibližující se rybí obluda je přímo z plátna Hieronima Bosche." Loď otroků jistě není "obsah plivátka", ale místo, kde se velké umění potkalo s problémem otroctví. PICASSO: "Co zmůže umění tváří v tvář lidské krutosti? Nemělo by se raději věnovat tomu, co mu jde nejlépe, poskytování radosti? Nebo je to tak, že když padají bomby, poznáme k čemu umění vlastně je?" Picasso se nám nemusí líbit, ale přesto to není nesmyslné patlání barev, má to hloubku. A mimo jiné taky počátek moderního umění. Tady se umění pro změnu potkává s válkou, tentokrát ale tou nejhorší. | Úžasně zpracovaný seriál o umění nemající obdoby. Jen máloco udělá vizuálnímu umění takovou "reklamu". A je to třeba, protože jak tento seriál ukazuje, můžeme v umění najít stopy i těch nejvýznamnějších a nejzásadnějších dějin, které pro nás jsou stále aktuální. A co se mu dá vytknout? Především mi vadilo přehnané přehrávání některých hraných scén, obzvláště u Caravaggia, jinde zase nedotažená hudba (která je ale zase jinde bezvadná). U druhé poloviny dílů se mohlo brazům a jejich vysvětlení věnovat více prostoru. Nejzdařilejší se mi zdál Rembrand a Bernini, naopak Rothko už ztratil "šťávu". ()
Musím se přiznat, že zrovna neoplývám úžasnými znalostmi z oboru umění. Přesto se vždy rád něco zajímavého dozvím a přiučím. Právě pro někoho takového zřejmě začala BBC se svými "hranými" dokumenty. Laika možná spíše upoutá dokument v němž uvidí herce, který ztvárňuje například Vincenta van Gogha, nežli suchý dokument plný faktů. Pro většinu populace jsou tak tyto dokumenty mnohem zajímavější. Nedivil bych se, kdyby však člověk znalý tématu vyhledával raději něco jiného. ()
Reklama