Horizon: The Hawking Paradox
Obsahy(1)
Anglický fyzik a profesor na univerzitě v Oxfordu Stephen Hawking (1942) je jedním z nejznámějších lidí na Zemi a jednou z mála skutečných "celebrit" mezi vědci. Je předním odborníkem v oblasti fyziky černých děr, kosmologie a kvantové teorie gravitace. Ve svých dvaadvaceti letech onemocněl vzácnou neuromotorickou poruchou; postupně přestal ovládat končetiny a má problémy s řečí. Přesto se stal živoucím ztělesněním génia. Ovlivnil tisíce odborníků a miliony laiků. Jedna z jeho prvních knih - Stručná historie času - se stala bestsellerem. Je srovnánván s Albertem Einsteinem. Přesto někteří fyzikové vyjádřili pochybnosti o některých Hawkingových tezích. Zvláště jeho teorie informačního paradoxu vyvolala jednu z nejlitějších intelektuálních bitev nedávné doby. Dokumentaristé BBC se vydali po stopách tohoto konfliktu a pokusili se divákům přiblížit stav věci v oboru zdánlivě tak abstraktním, jakým je teoretická fyzika. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (17)
Nuže, o Hawkingovi jsem už slyšela. Tady jsem se ale dozvěděla docela srozumitelně přesně to, co by asi člověk měl znát, to nejdůležitější o jeho životě a díle i něco málo o sporech, které kolem jeho myšlenek byly a jsou, a jak to dnes zhruba vypadá. Byl to lehce stravitelný dokument a za to, že si nehrál na dílko pro fajnšmekry, dávám čtyři hvězdičky - to by asi měl být cíl dokumentů, něco málo ozřejmit z problematiky, aniž by se divák hned musel stát odborníkem (na což v případě Hawkinga holt stejně není kapacita :-) ()
Docela zajímavý dokument, po jehož shlédnutí se chtě nechtě stavím spíše na stranu Hawkingových vědeckých protivníků. Ne snad, že bych o teoretické fyzice věděl víc než běžný středoškolák, ale celý dokument tak vyznívá. Ať už ma Hawking pravdu nebo ne, jeho význam pro polularizaci vědy je neoddiskutovatelný. ()
Výborný dokument pri ktorom som mal problém odtrhnúť oči od obrazovky mapuje vačšinou problém a záhadu konštrukcie čiernych dier, pritom však poskytuje pohlad aj do súkromného života S.Hawkingsona. Všetko je podané velmi pútavo a zrozumitelnou formou aj bežnému divákovi a pokial ste zrovna neni Hawkingov intelektuálny odporca alebo preborník v teoretickej fyzike určite vás tento dokument bude baviť:) ()
Nikdy jsem přesně nevěděl, do čeho pan Hawking fušuje a raději to mělo tak i zůstat. Tyhle matematicky dokazované fyzikální teorie na mě působí jako z dob Galilea a skálopevně jim nelze věřit. Takže docela nezáživné, tedy pokud se nechceš jen koukat na nejslavnějšího vozíčkáře na světě nebo nejsi šílený fanoušek Star Treku a Stargate. ()
Zaujímavosti (1)
- Na konci dokumentu je zmíněno, že Hawking má stále větší problémy ovládat rukou svůj hlasový syntetizátor. Od roku 2006 má na brýlých připevněn snímač mimických svalů, díky kterému může svůj syntetizátor snadněji ovládat. (skrblik007)
Volejte 911, máme tu film, který patří do festovní svěrací kazajky. Tahle pop fyzika, co tu tvůrci nabízejí, totiž nestojí ani za fajfku tabáku. Naprostá banalizace a bagatelizace oboru. Chápal bych to ještě tak u filmu, kde je běžným zvykem zúžit práci vědce na jeho soukromý pikantérie, ale v dokumentu? Ve skutečnosti se tu před námi odehrává klasický boj o ratingy a sledovanost, kterým je cyklus Horizon britské stanice BBC poznamenám od samého počátku vzniku. Vždycky tak nějak lavíroval mezi vzděláváním a zábavou. Kupříkladu v roce 1982, když vznikl konkurenční kanál Channel 4, zvolila BBC kvůli sledovanosti neúprosnou cestu zábavy a dramat vědátorů na místo dramat vědy, což je i případ tohohle dílu, který je jen nepřetržitým sledem banalit, frází a klišé. Zdá se, jako by tvůrci měli v hlavě jakýsi filtr, propouštějící jen banality a drby. Doporučuji přečíst si radši nějakou z úžasných knih od Barrowa, Teorii všeho nebo Knihu o nekonečnu, což jsou popularizace, při nichž čtenáři nevyměkne mozek, poněvadž se čtenářem jednají jako s rovnocenným partnerem, a ne jako s blbem. ____ Když už jsme načali toho Barrowa, stojí za to zmínit nesmírně zajímavý způsob, jakým se v posledních letech prohazují kompetence vědy a filozofie. Jinými slovy filozofové dnes dělají vědu a vědci filozofují. Kdokoliv se dnes chce dozvědět něco u fungování světa a poodhalit něco z nejzákladnějších otázek, nesáhne po Hegelovi nebo Heideggerovi, ale po pracích teoretických fyziků a matematiků jako Barrow, kteří toho o fungování světa a vesmíru vědí daleko více. Co jiného vyznačuje nedávný vzestup kvantové fyziky a kosmologie, ne-li mocná a agresivní rehabilitace nejzákladnějších metafyzických otázek (například jaký je počátek a možný konec univerza)? Naopak filozofové jsou nuceni k tvrdé vědě, kupříkladu mocně pučící větev post-analytické filozofie velí nutnost osvojit si dosti složité zákony logiky, zatímco ve film studies díky „nové filmové historii“ není už leaderem mechem obrstlý cinefil ze starý školy, který má načteno a nakoukáno a žije pořád v šedesátkách v objetí Bergmana a Antonioniho, ale spíš mladí badatelé, kteří mají vystudovanou ekonomii, právo či mezinárodní vztahy. Stejně tak se ovšem prohazuje role Západu a Východu. Staré známé klišé tvrdí, že na západě klade společnost důraz hlavně na vývoj vědy a rozvoj technologie, zatímco na východě se klade důraz na náboženství a filozofii. Odsud pocházejí všechny ty rozšířený teze o východním new ageiánství, velké ruské duši, zen-buddhismu apod. Ale není tomu dnes spíš obráceně? Utilitární Čína, kde se kvůli rozsáhlé devastaci přírody roztikala ekologická bomba, tvrdě a pragmaticky vyjednávající Rusové s Evropou a o Evropě s USA, nebo naprostá převaha technických profesí mezi elitami v Indii, o níž pojednal trojnásobný držitel Pulitzerovy ceny Friedman v knize Svět je plochý, naznačují, že Východ už dávno není nějakým zastaralým kolbištěm holismu a iracionálních vášní. To spíš Západ upadá do podivné avatarománie, esoteriky a ryze humanistických soft disciplín (protože nic už nevyrábí, ale jen veksluje), jako je personalistika, telemarketing nebo teorie řízení. Není toho od-vědečtěný Horizon exemplárním důkazem? () (menej) (viac)