Svetová vojna Z

„Shit happens.“ Neschopnost režírovat přehledné akční scény Forster prokázal již v Quantum of Solace. WWZ naštěstí, navzdory klamnému marketingovému zdání, nestojí na akčních atrakcích. Jeho nejsilnější zbraní je takřka romerovsky důsledné vytěžení společenských přesahů zombie žánru. Neustálé přepínání mezi mikro a makro perspektivou ukazuje, že v nastalém chaosu ví jednotlivec stejně málo jako instituce, které své zájmy realisticky nepodřizují osobnímu bezpečí (buď jdeš s námi, nebo přes palubu). Právě skutečnost, že vyprávění není limitované tím, co ví jeden člověk nebo skupina lidí, znemožňuje označit WWZ za film promyšleně využívající videoherní narace. Gerryho postup přesto odpovídá narativnímu modelu, pro který mají herní studia pojmenování „string of pearls“. Teprve poté, co je plně využito vyprávěcího potenciálu jednoho prostředí (a dochází k pomyslnému ukončení levelu), může se přejít do prostředí jiného. Nejde ale jen o monotónní sbírání informací, které vedou k dalším informacím. Film jednak podvrací očekávání tím, jak vtipně nakládá s prvkem (blbé) náhody, jednak průběžně mění kontext, v němž se k zombie nákaze vyjadřuje. Od dominujícího kontextu rodinného se přes vojenský, politický a medicínský dopracuje zpátky ke kontextu rodinnému (na jehož svrchovanost jsme s různou mírou citové agresivity upozorňováni v průběhu celého filmu). Je tím nejenom stvrzeno melodramatické schéma, na němž stojí většina hollywoodských blockbusterů (opravdu nejde jenom o nějakou mou úchylku – hledat za vším melodrama), zvolený vyprávěcí oblouk zároveň dobře slouží humanistickému poselství filmu, výzvě, abychom se nestyděli za své slabosti (lidskost, která nás činí zranitelnými, jako nejsilnější zbraň). Díky solidnímu výkonu Brada Pitta není emocionální rovina filmu zcela plonková a beze studu připouštím, že mne Gerryho písemná prosba krátce před závěrem dojala. Z hlediska distribuce informací a vytváření paralel mezi současnou politickou situací a fiktivní zombie zkázou chytrá zábava nakonec doplácí hlavně na snahu zavděčit se příliš mnoha skupinám diváků. Jak už jsem zmínil, akční scény jsou chaotické, scénám jako z herních survival hororů chybí originální nápady a atmosféra (protože víme, že se za pár okamžiků stejně bude chrčet, utíkat a kousat), některé scény postrádají logiku (rozvrzané bicykly měly být tišší než chůze?) a v jiných nadbývá násilný product placement (jestli nechcete ve scéně s automatem spatřovat jízlivou kritiku konzumerismu). WWZ na každý pád skvěle šlape, má v sobě potenciál na ještě lepší sequel a mezi zombie filmy dneška představuje sympatickou výjimku také svou vkusností (což je možná contradictio in adjecto, ale osobně mi vůbec nevadilo, že krize dopadla také na umělé mozky, střeva a jiné laskominy). 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Psema, flanker.27, xxmartinxx (27.06.2013)

Brad Pitt, horor a zombies. To jde k sobě asi tak jako káva se solí. Mimochodem ani jedno z toho není zrovna mým oblíbeným šálkem kávy. Většina filmů o zombících jsou totiž vesměs o tom samém a tak působí jako zaseknuté gramofonové desky. Ale "Světová válka Z" je výjimkou. Sice se opět jedná o zombie apokalypsu, ve které se v podstatě příliš nedozvíme o vzniku viru, ale podání je vcelku inteligentní, netlačí na pilu a rozhodně se nejedná o žádnou tupoučkou vyvražďovačku. A musím uznat, že Pittovi to tu mimořádně sluší (no co) - a přestože byl v celkem netypické roli, opravdu do příběhu zapadl. (03.10.2014)

V tom filmu vyjde ze zombie apokalypsy bez následků pouze Severní Korea, protože tam povinně vytrhali zuby všem 25 milionům obyvatel. Myslim, že už žádná reálná válka nehrozí, Hollywood ji totiž právě zažehnal. Jinak jsem teda netušil, že letos v kině uvidim něco ještě blbějšího než Nevědomí! Pitt přežije i pád letadla, děj je posouván prostřednictvím těch nejvíc nepravděpodobných náhod, protože scénář psal... no, Lindelof. Prvních dvacet minut je výborně děsivých a vtahujících, zbytek ale nevystraší ani tu Pittovu dcerku, co si přála k narozeninám štěňátko a trpěla astmatem. 60% hlavně za spektakulární akci v Jeruzalémě. (19.06.2013)

„Heč, můj táta zabil Mrtvé moře!“ - „To je toho, ten můj zachránil svět a navíc i mou oblíbenou dečku!“ Kde jsou ty časy, kdy jste mohli tančit kolem útočících zombie irské sexy tanečky a posmívat se jejich liknavosti. Objektivně to asi na čtyři hvězdy není, nicméně dlužím to mnou mnohokrát zatracovanému zombie žánru a hlavně - WWZ se v mnoha ohledech nebojí chcát proti větru. Forster tak dal vzniknout spanilé apokalyptické jízdě, u které některé oslí můstky působí velmi vratce (viz. „přistání v Cardiffu“ alias začíná akt dvojice Goddard/Lindelof) a kterou zásah Paramountu v podobě odpolitizování a naladění na „family friendly“ blockbuster málem rozvrátí úplně. Inu, když se dva hádají (Pitt, režisér), producent se směje. Jen aby se smál, až bude mít na svém mahagonovém stole bilanci tržeb.. (08.07.2013)

Já prostě tleskám, parádní 3 D efekty (rozlišení 4K a 7.1 zvuk byl skvělý). Ačkoliv byl při premiéře sál zaplněn do poloviny, přesto bylo v kině hrobové ticho. Všichni s napětím sledovali extra rychlé Zombíky. Brad Pitt dobrý i když s těmi kruhami pod očima by měl už něco udělat, zato jeho filmová manželka .... proboha, kde vzali tu opici? Kdykoliv se její ušatý pihovatý ksicht objevil přes celé plátno, kino zabučelo s odporem. To neměli k dispozici hezkou herečku? To museli dát roli takové ZOMBIE stvůře? FUJ.... (28.06.2013)