Powder Blue
Réžia:
Timothy Linh BuiScenár:
Timothy Linh BuiKamera:
Jonathan SelaHudba:
Didier RachouHrajú:
Jessica Biel, Forest Whitaker, Eddie Redmayne, Ray Liotta, Patrick Swayze, Riki Lindhome, Lisa Kudrow, Sala Baker, Chandler Canterbury, Kris Kristofferson (viac)Obsahy(2)
Naděje umírá poslední. Z dílny bratrské dvojice vietnamských emigrantů Tony Bui (nar. 1973) a Timothy Linh Bui (nar. 1970) známe dva snímky, spjaté s jejich rodnou zemí. Jednak Tři sezóny (1999), líčící v propojených povídkách příběhy několika lidí žijících v Ho Či Minově městě, a pak Zelený drak (2000), v němž se odvíjejí osudy několika přistěhovalců, kteří se po ukončení války ve své zemi dostali do kalifornského uprchlického tábora. Ve filmové kariéře pak pokračoval pouze starší ze sourozenců, který se odpoutal od své etnické příslušnosti a natočil drama Čekání na zázrak, v němž sledoval několik obyvatel Los Angeles, jejichž zoufalé a osamělé osudy se v předvánoční době protnou. Striptérka Rose (Jessica Bielová), starající se o nemocného synka, plachý majitel pohřebního ústavu Qwerty (Eddie Redmayne), propuštěný kriminálník Jack (Ray Liotta), váhající nad pomstou, a bývalý kněz Charlie (Forest Whitaker), hledající sílu ukončit svůj život – to jsou hlavní protagonisté filmu, odehrávajícího se z velké části pod rouškou tmy. Melodramatické příběhy postav v sobě mají nepopiratelnou citovou působivost hlavně díky prestižnímu hereckému obsazení, které dokázalo překonat i některé scenáristické naschvály. Zvláštní zmínku si zaslouží práce francouzského kameramana Jonathana Sely, přesvědčivě zachycující v noirových odstínech noční zákoutí Los Angeles a svým namodralým laděním (jež zřejmě dalo filmu originální název) také citové rozpoložení hlavních aktérů snímku. (Česká televize)
(viac)Recenzie (168)
Mám rád príbehy, ale s dynamickým spádom. Toto ako začalo, tak i skončilo. Koniec nepriniesol žiadne šokujúce rozriešenia. Príbehy sa nekonečne vliekli a prišlo mi, že každý jednotlivý akoby našiel zaľúbenie sám v sebe, a tak sa chcel predviesť divákovi, pričom jeho ' playlist ' už dávno vypršal. Nie, toto nie je dráma za päť. Ale muzika sa podarila! ()
Dobře se mi dívalo na nedobré osudy losangeleských občanů nižší kategorie, kteří musí každodenně nést mimo své hlavní břímě ještě vedlejší produkty života neúspěšných, zlomených, osamělých či odlišujících se lidí, přičemž vyhlídky k splnění jejich tužeb jsou dosti mizivé - přesto žádný z nich nepřestává bojovat, i když to na první dojem nemusí být zjevné. Divák je nenásilně vtažen do tíživých situací, jejichž naléhavost graduje skvělým hudebním podkresem, každou postavu si svým způsobem oblíbí (dokonce i Raye Liottu, který, doufejme, přezrál natolik, že nikoho nenapadne obsazovat ho do rolí osudových svůdníků, to by byla dost osudová chyba) a závěr mu přichystá úlevné vydechnutí, skoro jako odměnu za sdílení strázní čtyř lidí najednou. A myslím, že Scarlettino strip číslo bylo tím nejlepším filmovým, které jsem viděla. ()
Film, ktorý sa preslávil striptízom Bielovej, aj to dosť neslávnym. Avšak v skladačke osudov je dosť predvídateľný. Keď Liotta ostrkáva polonahú Jessicu pri tanci, od začiatku viete, že je buď jej foter alebo buzerant. A presne to sa za chvíľu aj potvrdí. Takže žiadne prekvapko. Žiadneho zázraku sme sa nedočkali. ()
Jsem si naprosto jist, že nechci vidět své dítě umírat, sedět čtvrtstoletí v base, zabít někoho při autonehodě ani nechat se zastřelit prostitkou s pinďourem. A už vůbec necítím potřebu týrat se sledováním podobných příběhů, neboť pohřbů blízkých mám za sebou již docela dost a ve filmu hledám spíše zábavu či odreagování. Přesto jsem si z dosud nezjištěného důvodu Powder Blue odvážně vrazil do přehrávače a tak jsem zjistil, že tohle není emocionálně ničící forma dramatu, takže jsem si po skončení nemusel ošetřovat žádný nový šrám na duši. Nakonec se musím omluvit Jessice Biel za to, že jsem na ní civěl tak drze, až jí to mohlo být poněkud nepříjemné. ()
Takové komornější, nízkorozpočtové, s velkými hvězdami. Nakonec přece jen happy ending, přestože nese s sebou velké neštěstí. Mně se to opravdu líbilo. Akorát tempo je trochu pomalé na můj vkus. I když už tady něco podobného bylo, pár originálních věcí se najde. Obdivuju Jessicu za její kreace u tyče. To stálo asi hodně potu a dřiny. Jak jsem už řekl, nezávislost snímku na Vás dýchá z každého záběru, i když tam hrajou takoví herci, jako je Ray nebo Forest. Už nevím, co bych dodal. ()
Reklama