Povedz, kto ťa zabil

Úplné zjevení mezi seriály. Bohužel na to doplatil a neměl moc valnou sledovanost. Ale já ho sledovala s nadšením. Morbidno v kombinaci se ztřeštěným humorem a bláznivýma barvama, šílenýma postava a pečením koláčů mě dostalo. Lee Pace je k sežrání, Anna Friel je krásná a dokonale sem zapadne, ale nejlepší postavy a nositelé humoru jsou Chi McBride jako Emerson a Kristin Chenoweth jako Olive. Emerson, když trousí suché ironické poznámky a Olive, když se marně snaží získat lásku Neda, který miluje tu 'Mrtvou holku'. A ten vypravěč je super. Je opravdu škoda, že seriál končil po druhé řadě, ale zase na druhou stranu, tvůrcům by pak mohly dojít nápady. Spolu s Wonderfalls, které s Pushing Daisies spojuje Lee Pace a autoři, je to seriálový výlet do bláznivého pohádkového světa, kde se mi moc líbí. (20.01.2011)

Tahle pohádka připomínající kulisami a zpracováním Moulin Rouge (jak řiká Nikča) si mne získala hned prvním dílem. Příběh o Koláčníkovi Nedovi, který oživí Chucky, ale vlastně s ní nemůže být, je jeden z nejoriginálnějších co jsem za poslední dobu potkal. A i další postavy jako Olive a Emerson jsou fajn. A získávání odpovědí od samotného zavražděného je samo o sobě sranda. Trocha zvratů na konci mě bez problému nalákala i na druhou serii. *** Pořád dobře, možná i líp. Jednotlivé díly baví a i příběh se nám vyvíjí. Nejen kolem Koláčníka a Chucky, ale i okolo Olive a Emersona. Radost trošku kalí dabing, protože v každém díle mluví vedlejší postava hlasem Vaculíka. To mi kazí radost na jinak velice povedeném seriálu. Škoda, že seriál skončil tak brzo a nedostalo se mnohem lepšímu a silnějšímu finále. I když konečný průlet nebyl špatný. Nicméně Bryan Fuller se definitivně zapsal mezi mé oblíbence. (17.08.2012)

Nápadem je Pushing Daisies nepochybně originální a výrazně těží ze snových představ. Inspiraci vidím ve fantasy tvorbě Tima Burtona a často mi ji seriál připomíná. Všechny postavy a události sice jsou vymyšlené, ovšem každý hlavní charakter se do seriálu hodí a jeho absence by byla dosti znát. Duo Ned, Chucky a těžko se naplňující láska, mazaný deketiv Emerson, krásná a zvědavá Olive a další a další postavičky tvoří tento vymyšlený svět. Samotní protivníci jsou výplodem hravé fantazie tvůrců a jejich polapení není tak banální, jak se na první pohled může zdát. Rovněž se mi líbí, že se v seriálu vysvětlují slabosti každého z nich. Nejvíce mě však fascinuje pestrý a barevný svět, kdy si autoři vyhráli se scenérií a vizuálním zpracováním jako malé děti. Teď to nemyslím nějak negativně, ale lehce dětinsky seriál působí. Neubírá to na kvalitě, pokud seriál neodsoudíte během prvních pár desítek minut. Začnete-li akceptovat veškerá pravidla a bizarnosti světa Pushing Daisies dostane se vám úžasně komediální sarkastická pohádka pod kůži. Zrovna tak jako mě :-) (05.01.2012)

Napad je to vazne dobry a originalni, to tady jeste nebylo. Ale zpracovani me prilis neoslovilo. Jednotlive pribehy me nebavi a netouzim jich videt 22. Navic me nezaujaly ani hlavni postavy. Kolacnik zna jen dva mimicke vyrazy – trpitelsky a pritroubly, a kdyby mel misto hlavy kolac, koukalo by se na nej lip. Mezi jedny z mala zajimavosti patri cernoch Chi McBride, pes a dobra kamera. (27.08.2010)

Je ještě brzy na nějaké objektivnější hodnocení, takže se ho prozatím zdržím, protože seriál může překvapit. Prozatím po několika dílech zhlédlých kostatuji pár poznatků: Když jsem viděl upoutávku, tak jsem si říkal: "Páni, to je ale skvělej námět na film!" Pak jsem se zklamáním zjistil, že jde o seriál. Víte ono takhle pojatý to nemůže mít dlouhou únosnost na seriál. Co jsem měl možnost vypozorovat, tak se jedná o jakousi kombinaci Zoufalých manželek, Amélie z Montmartru a jakéhosi nespecifikovatelného krimi seriálu. Bohužel ta část, která nesází na kecání a vztahy (krimi) je silně podceňována a degradována na minutový pokec s mrtvým a shrábnutí prachů. Taky mi přijde, že scénáristi se snaží tak intezivně až hystericky vyvolávat zdání pohodového seriálu, že tak nějak zapomínají vykreslit charakter dvou hlavních protagonistů - Neda a Chuck. Bohužel, ač se to snaží scénáristé před divákem zatajit, jedná se hlavně o rozvíjení tohoto vpravdě platonického a bezbudoucnostního vztahu těchto dvou, takže se opravdu nemůžu těšit, že by otravná Chuck zemřela nějakým náhodným dotykem, což je naprosto nereálná představa. A možná právě se divák může opravdu vcítit do těch dvou vedlejších hrdinů (detektiva a Olivie), s kterýma může svou nenávist vůči Chuck sdílet. Těmahle dvěma a ještě tím bezva chlápkem z márnice. (12.01.2010)