Proč jsme bojovali I.: Předehra k válce

Tento informatívny film nechalo počas druhej svetovej vojny vyrobiť Ministerstvo obrany USA ako jeden z náborových materiálov. Mal mladým Američanom objasniť príčiny svetového konfliktu a hlavne ich inšpirovať k boju proti rozmáhajúcemu sa fašistickému moru. Z propagandistického armádneho snímku sa z odstupom času stal zaujímavý dokument. *** (18.01.2009)

Zajímavé dílo z dílny americké propagandy, které si klade za cíl přístupnou cestou vysvětlit svým občanům proč bojují. Tvůrci užívají klasických nástrojů na ovlivnění postojů diváků - Dobro/Zlo, obrazy dětí, mrtvoly na ulicích... Nutno říci, že díky podstatě nepřátelských režimů - Německa, Japonska a Itálie - nebylo těchto nástrojů potřeba zase tolik. Dnes působí celá série jako doklad amerického pohledu na věc z doby, kdy nebylo nic ještě zdaleka rozhodnuto... (31.12.2010)

Celý filmový cyklus Proč jsme bojovali, v originálním názvu Proč bojujeme, jsou informačními filmy amerického ministerstva války kvůli masové podpoře obyvatel Spokojených států amerických pro chvályhodné válečné tažení proti silám Osy. Jde o propagandu ve zjednodušujícím pohledu na celkový vývoj nenávistně brutální agrese, z toho důvodu není ani vhodné, ani příliš moudré zmiňovat zde všechny informace, všeobecný pojem pravda tu přestává existovat. Předehra k válce si všímá samotného počátku nástupu extremistických politických stran k moci, niterné frustrace byly řešeny organizovaným hněvem a kolektivním sadismem ve jménu blahodárného národního rozkvětu. Za první předehru je považováno 18. září 1931, první den japonské anexe Mandžuska. A protože během obou světových válek sloužila italská armáda jen k výsměchu, je také s cynismem zmíněna italská okupace bezbranné Etiopie. Celý cyklus propagandistické dokumentaristiky je veden jako svatý boj svobodného demokratického světa proti novodobým otrokářům, první díl Předehra k válce s karatelským vykřičníkem zdůrazňuje především nacistickou nenávist ke křesťanskému náboženství a veškerým ušlechtilým hodnotám morální etiky. Samozřejmě, snaha amerického ministerstva války je pochopitelná a nelze proti ní nic namítat, přesto bych si dovolil menší kontroverzní poznámku. Japonsko se v dobách evropských námořních objevů zprvu ostýchavě otevřelo světu, ale vlastní nepříjemná zkušenost s nenávistnou netolerancí křesťanských misionářů z Pyrenejského poloostrova k tradičním cestám japonských náboženství zemi opět rychle a nadobro uzavřela. Až se v polovině devatenáctého století objevily u japonských břehů americké lodě a pod důraznou pohrůžkou násilí byla země přinucena se otevřít, Japonci za odměnu byli obdarováni zcela nevyhovujícími obchodními smlouvami. Snažili se bránit, ale proti moderním zbraním neměli nejmenší šanci, vzali si z toho příklad, učili se, modernizovali, rostli a prosperovali. Dějiny mají mnohem více souvislostí, než se přiznává a než se přiznat chce, ale žádná příčina nemůže ospravedlnit válečné utrpení. (14.12.2019)

4,5 Výborne nakrútený americký  propagandistický film, ktorý perfektne zdôvodňuje, prečo treba ísť bojovať. To hádam muselo presvedčiť aj toho posledného skeptika (užitočné napríklad pre nábor vojakov). Na začiatku je veľmi pôsobivo vykreslená politická situácia v troch zotročujúcich krajinách, presadzujúcich militantný imperializmus. Skvelý náboj sa potom trochu vytráca v závere tejto časti kvôli prehnanej dĺžke rôznych vojenských pochodov. Vystupujú tu traja samozvaní páni sveta, komici ako vystrihnutí z nejaké brakovej komédie,, na ktorých teatrálnych prejavoch sa zabával skoro celý svet. Lenže títo komedianti žiaľ nemali zmysel pre humor, oni to mysleli naozaj smrteľne vážne. Ešteže sa ten svet nakoniec spamätal a nedovolil im splniť si ich zvrátené sny. Pobavil ma obraz USA ako krajiny pacifistov, ktorí sa snažili izolovať od zvyšku sveta a tvárili sa, že ich sa ten svetový konflikt netýka. Nakoniec sa ale USA do vojny zapojili a treba dodať, že to bola jedna z mála novodobých vojen, v ktorých mala účasť USA svoje opodstatnenie. (16.08.2021)

S odstupom času zaujímavý dokument, ale vo svojom čase, hoci pre dobrý účel, bol účelovou propagandou, ktorý ukazoval rozdiel medzi svetom slobody (USA) a svetom poroby (Reich). Hoci tie rozdiely až také neboli a povedzme si narovno, americkí černosi sa napríklad na Olympiáde v Berlíne cítili slobodnejšie než niekde v New Yorku. (18.07.2021)