Reklama

Reklama

Horko jako v červnu

  • Veľká Británia Hot Enough for June (viac)
Trailer

Kdo by neznal proslulého agenta 007 s povolením zabíjet. Ten je ale mrtev a tajná služba Jejího Veličenstva musí ihned najít náhradu. Volba padne na Nicholase Whistlera, nezaměstnaného spisovatele, který je obratem pověřen špionážním úkolem v Praze. Vtip je v tom, že nic netušící Nicholas se vydává za železnou oponu v domnění, že je jako zaměstnanec sklářské firmy na zcela nevinné služební cestě. V Praze je mu přidělena sličná šoférka Vlasta, která samozřejmě pracuje pro tajnou policii. Ve chvíli, kdy je jeho mise prozrazena, začíná dramatická hra na kočku a myš s komunistickou tajnou policií, v jejímž průběhu se Nicholasovi dostane vydatné pomoci z opačné strany barikády... V 60. letech se zrodila jedna z nejoblíbenějších filmových sérií, jejímž hrdinou je nezničitelný britský agent James Bond. A v Bondově vlasti vznikla také jedna z prvních parodií na dobrodružství agenta 007, film Horko jako v červnu režiséra Ralpha Thomase, volně vycházející ze špionážního románu Lionela Davidsona "Night of Wenceslas". Hlavní roli ztvárnil hvězdný Dirk Bogarde a snímek kromě zdařilé žánrové zábavy nabízí jednu humornou vrstvu navíc, kterou ocení pouze český divák. A totiž představu britských filmařů o životě v tehdejším Československu. Pro úplnost dodejme, že Prahu ve filmu zastoupila severoitalská Padova. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (24)

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

Že je James Bond nesmrtelný filmový fenomén nelze vyvrátit. Dle něho vzniklo nemálo napodobenin, ale stejného věhlasu žádný nedosáhl. Dle stejného námětu vznikaly i komedie a parodie a tam už záleželo na koncepci vážnosti a humoru. Mimo jiné můžeme vstoupit i do české tvorby a připomenout si například vynikající film 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). O tři roky dříve vznikl tento britský snímek a k nějakému překvapení se odehrává v komunistickém Československu. Na svou dobu však byly české reálie samozřejmě natáčeny v jiných lokacích, že prý snad v Itálii, a tak se tu objevuje pouze jeden jediný český originální motiv a tím je klasická scenérie Pražského hradu z pohledu od nábřeží. A tak tu máme klasický špionážní žánr lehce parodující studenou válku, politické rozhraní a vše s žánrem spojené. Skutečně jen lehce, což znamená, že veškeré dění občas přívodní úsměv a to je vše. O nic bláznivého se nejedná. A nás Čechy navíc pobaví i tvůrčí představy o Československu. České vlajkami ozdobené ulice, podobizna prezidenta, uniformy policie, lidové kroje, kroj sokolské stráže, české nápisy, atd. atd. A jak to všechno začne? Na pracovním úřadě, kde nezaměstnaný spisovatel nuceně dostane řemeslnou práci, aby byl nakonec nevědomky coby kurýr poslán do Prahy britskou zpravodajskou službou a že knižní český průvodce obsahuje tajné informace pro kontakt nacházející se v Zápotockých sklárnách? Na správný špionážní příběh samozřejmě nechybí ani krásná femme fatale. Úspěchu se snímek nedočkal, právě hlavně kvůli tomu, že byl prezentován jako komedie a přitom se tak nijak zvlášť netváří. I když místy snaha o humor znát je. Po shlédnutí tak spíše z diváckého vědomí omšele vyšumí. Za zhlédnutí však stojí a to alespoň pro nás, právě kvůli tomu, že se odehrává v komunistickém Československu. Nic víc výjimečného v tom není. ()

Pan.Antonin 

všetky recenzie používateľa

Až někdy půjdete na úřad práce, dejte si velký pozor, ať vás nezaměstná britská tajná služba. Jinak by si vás mohli vybrat jako náhradu za Jamese Bonda a vaše pracovní cesta do Prahy se mohla změnit ve velké dobrodružství. Natáčelo se sice v Padově (lepší by byla Vídeň no), tvůrci si o životě u nás a hlavně češtině moc nenastudovali (znali tak akorát prezidenta Zápotockého).  Postavy mají často ruská/jugoslávská jména, české nápisy mají špatné skloňování a v restauraci hraje ruská hudba. Druhý problém je, že film ve srovnání s jinými agentskými parodiemi se dost drží při zemi. Představoval bych si daleko víc humoru a zábavy. Na druhou stranu má film velmi dobré herecké výkony, ať už hlavních nebo vedlejších postav, takže za shlédnutí určitě stojí. ()

Reklama

Han22 

všetky recenzie používateľa

Bondovská komedie, natož parodie se bohužel nekonala. Nejvtipnější je začátek s věcma Jamese Bonda, poté sledujeme nezaměstnaného spisovatele, který se bez svého vědomí stává špionem v Česloslovensku. Ty české reálie jsou místy úsměvné, ale na to že tu byla hluboká totalita a natáčet se tu nemohlo to víceméně trefili (kromě skloňování). Ano dle vyprávění babičky či mámy i v 60. letech jezdily do města zájezdy v krojích a v Brně jezdily s mlíkem či uhlím občas i koňmo. Jinak o ničem. Pěkná "bondgirl" ale humor prakticky nulový, zápletka nulová (o co šlo se nedovíme), akce nulová a napětí prakticky žádné. Jediné napínavé je, když se hrdina snaží dostat na ambasádu. Bondovkám se to neblíží ani z rychlíku. ()

carl.oesch odpad!

všetky recenzie používateľa

Nojo, no. Parodie se musí umět. Dobré komenty Isard a Han22. Lehce se mi vybavil film dle románu le Carrého Muž, který přišel z chladu. Bylo docela zajímavé zjistit, co připadalo tvůrcům na filmu vlastně vtipné? Nechápal jsem, že si dali takovou práci s nápisy a měli je vesměs špatně. Britům by to nic neřeklo, bylo to typicky kouzlo nechtěného. A co se týká reálií? Na rozdíl od některých místních tydýtů vím, že šedesátá léxta byla obdobím citelného uvolnění a jak to v tehdejším Československu vypdalo si mohli tvůrci zjistit snadno. jenže to by byla práce a na tu podobní umělci nikdy moc nebyli, povrchnost i odfláknuté řemeslo tady přímo stříká ze všeho. Film nebyl ani zábavný, ani vtipný a zajímavý byl pouze tím, co asi tvůrci nechtěli. A k onomu Bondovi. Ten je přece v široké škále ironický až sebeparodující přece víc než dost. Když chcete natočit parodii čehosi, co je taky tak trochu parodie, co vznikne? Trapárna. A nezachrání ji ani nádherná Sylva Kscina, hvězda šedesátýcha sedmdesátých let, narozená v dnešním Chorvatsku řeckému otci a polské matce...to je společně s dvěma vtípky (o tom, jak se na Etonu stávají ze studentů komunisté a ono pozor na kořalku, vody se bát nemusíte a opak na konci) tak vše, co stojí na skoro stominutové trapárně za povšimnutí... ()

Prubner 

všetky recenzie používateľa

Jako komedie či parodie to není nic moc, naštěstí pro nás Čechy to má jednu humornou vrstvu navíc: jak Britové vykreslili Československo v 60. letech. Tvůrci se zjevně neobtěžovali najmout nějakého českého emigranta jako poradce a vystačili si se slovníkem, takže "české" nápisy jsou většinou plné chyb (a vesměs bez čárek a háčků): továrna má název ZAPOTOCKY SKLARNY, ve městě probíhají VINAŘ SLAVNOSTI, POŠTA má háček nad O, hotel se jmenuje SLOVENSKÁ....Zábavné jsou "české" lidové kroje, otec slečny Simonové se jmenuje také SIMONOVÁ atd. Prostě Čech se bude bavit o dost víc, než diváci ostatních národů. ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (5)

  • Podle všeho neměli tvůrci českého poradce pro reálie Československa. Nápisy obsahují chyby ve skloňování a časování a často nedávají vůbec smysl. Jména postav místy připomínají Jugoslávii či Rusko. A kapela v podniku u Zlatého kohouta je oděna jako kozáci a hrají na ruské balalajky. (sator)
  • Scény z Prahy se natáčely v italské Padově. (sator)
  • Původní britská verze byla o dvacet minut delší než americké vydání. (sator)

Reklama

Reklama