Scenár:
Božena ŠimkováKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Otmar MáchaHrajú:
Jaroslav Kepka, Ladislav Potměšil, Hana Maciuchová, Josef Patočka, Jiří Smutný, Vladimír Krška, Růžena Merunková, Ladislav Pešek, Lubomír Bryg, Vladimír Hrabánek, Michal SuchánekObsahy(1)
Dnes se můžete těšit na půvabnou pohádku podle námětu M. Kubátové a scénáře B. Šimkové. Natočil ji v roce 1972 režisér Josef Henke. Musíme se ale za ní vydat přes hory a doly, až do Krkonoš, kde žije komtesa Aneta (H. Maciuchová). Nežije si zrovna v blahobytu. Naopak, chudá je a stále neprovdaná. Napsat si svatému Petrovi o „modré z nebe“ vypadalo jako velká troufalost. Ale komtesa z dlouhé chvíle neví, co by si vymyslela, a tak dá na nesmělého písaře Janka (J. Kepka), který ji miluje, a pošle do nebeské kanceláře psaníčko s přáním o ty nejpřepychovější šaty. Pozadu nezůstane ani hubatá služka Anče (R. Merunková), kterou zase miluje neméně nesmělý listonoš (L. Potměšil), a napíše si o pořádné koště… (Česká televize)
(viac)Recenzie (14)
"Co si to dovoluješ ?! Dávat mi rozumy !! Za to tě neplatím.." - "Hmm !! Od Vánoc jsem neviděla ani krejcar.." ;) Ve své prostotě nakonec překvapivě vynalézavé a zábavné.. ()
Průměrná pohádka, s celkem milými postavičkami, ale hrozně natahovaná. Kdyby byla stopáž poloviční, ubylo by zbytečných obrazů. Příběh by hezky uběhl a byl stravitelnější. ()
Černobílá blbost. Jediné, co tady stojí za zmínku, je vtipné obsazení Hany Maciuchové do role nafintěné komtesy, zatímco o pár let později ztvárnila skromnou a nebojácnou Anče ve večerníčku Krkonošské pohádky. Ale zpět k filmu - je zbytečně dlouhý, nemá tempo ani příběhovou kvalitu. Přesto je to takové milé nic za dvě hvězdy. ()
Problémem většiny studiových pohádek, které se v šedesátých a počátkem sedmdesátých let v televizi natočily je pořád jeden a tentýž. Pohádky jsou ohromně dlouhé, takže po čase přestanou bavit. Zvláště když jsou navíc překombinované. Osobně mám hrozně rád hrané Večerníčky Krkonošské pohádky. Docela se mi líbily i animované Krakonošovy pohádky. Takže jakákoli pohádka s touto slavnou pověstmi opředenou postavou je fajn. Mimochodem, Hana Maciuchová je s Krkonošskými pohádkami neodmyslně spjatá. Ale pohádka více než hodinu dlouhá s jinak chabou dějovou linkou, která je prakticky uměle natahovaná, zkrátka zaujmout nemůže. Dnešní děti už vůbec ne. Navíc jsem trochu nepochopil systém dialogů. Pozorný divák si všimne, jak se chvílemi mění systém zvuku. Takže to vypadá, jako by v jednu chvíli herci pro tuto pohádku nepochopitelně natáčeli postsynchrony. Pokud ano, pak to znělo příšerně. Podobně si neseděli při zpívání. Hana Maciuchová zpívá a přitom vůbec neotvírá ústa. ()
Krakonoš je veselý čtverák, sice vcelku laskavý, ale nemůže si odpustit fórky na úrovní druhé třídy zvláštní školy. Dobré pro všechny, že zaměnil dopisy se dvěma zbytečnými a banálními přáními dvou krátkozrakých slečen (metafora, nikoliv popis kvality jejich zraku). Až dodnes jsem si myslela, že první pohádka, kde je nebe, krom animovaného Stvoření světa, je Anděl páně. Houby s octem, zlatá rybko. Nebe je pěkně vyvedeno už tady. Nebeské poště závidím možnost vyřízení korespondence hozením do koše. Jsou dny, kdy bych házela jak vzteklá a ten koš bych potřebovala velký nejlépe jak jsem sama. Nebe projevuje vůči Čechám vlídnou shovívavost, stejně jako je shovívavé k lidským slabostem. Skoro to vypadá, že archanděl Gabriel, pracovním zařazením patron pošťáků, je v soukromí vášnivým lyžařem. ()
Reklama