Náměstí Spasitele

Depresivní, reálný a kvalitní film. To jsou slova, která si myslím Náměstí Spasitele věrně vystihují. Snad každému bylo při sledování líto Beaty i jejího "finálního řešení", asi každý chtěl pŕi hádce Beaty a její tchyně vrazit té staré rašpli jednu pořádnou do obličeje a o Bartekovi radši ani nemluvit. Zase na druhou stranu nikdo není ani dobrý ani zlý a motivace jednotlivých postav se dají logicky vysvětlit. Život přináší různé situace a problémy a je jen na nátuře lidí, jak se s jednotlivými strastmi porvou... V případě Náměstí to porvání příliš šťastné nebylo. Vyjma ne zcela zvládnutého konce (souhlas s uživatelem s okouzlujícím jménem "Pisoarec"), kdy jednání postav nedává úplný a naprostý smysl (ale zas na druhou stranu, co dává v životě smysl?) věrohodně zachycený příběh jedné rodinné tragédie. O to věrohodnější, že se teoreticky mohl přihodit komukoliv z nás. V porovnání s filmem s podobnou atmosférou - 4 MĚSÍCE, 3 TÝDNY A 2 DNY však Náměstí pokulhává a přes všechnu syrovost a naturalismus mu cosi chybí k dokonalosti. Možná místy příliš prostříhaný děj (i když i to se mi líbilo-do té doby, než to začalo být chaotické příliš), či příliš neprůbojná Beata... Těžko říct... Ale i tak slušných 70%. (12.02.2008)

Mnohem lepši než přepjatý a herecký MŮJ NIKIFOR, ale pořád je to film, jehož sociální téma mu zajišťuje spoustu festivalových ocenění a kritických ovací, jež si svým zpracováním nezaslouží._____ Inspirovat se metodou britského sociálního filmaře Mike Leighta, tj. debatovat o postavách a jejich motivacich, snaži se je pochopit a jet podle poznámek ve scénáři, nikoliv scénáře celého, je fajn. Jenže v britských filmech výborného filmaře víme, proč postavy źijí tak, jak žijí a rozhodně se zde neportrétuje oddaná morálka, kdy postavy nehodlají se svým sociálním statutem nic dělat, jen se snaži zbaběle uniknout - sebevraždou. Postavy a jejich jednání zvlášť v závěru pozbývá motivace a logiku či racionální jednání, repetitivní hudba je vyloženě iritující a nepomůže tomu omluva "na základě skutečné události"._____ Nemůžu si pomoct, ale jakákoliv dramatizace Médey patří buď na divadlo anebo do rukou Dánů ovlivněných Dreyerem - řeč je o Trierovi, samozřejmě. A jako vylíčení nejenom člověka v krizové situaci (heh), ale i místa a určité doby NÁMĚSTÍ SPASITELE slehává úplně. Hloupý, klišé přeplnéný, pro snoby určený kýč. Obdoba českého ŠTĚSTÍ, jen herecky, hudebně a kompozičně horší... (31.01.2008)

Ohromně kruté sociální drama. Ve všech ohledech. Náměstí spasitele se tematicky zřejmě nemůže zalíbit vůbec nikomu, protože destrukce hlavní hrdinky okolím je tak naturalisticky natočená, že divákovi nezbývá nic jiného než postavu litovat, obdivovat, ale jen těžko by se chtěl s ní identifikovat. Náměstí Spasitele je snímkem, který není lehké vstřebat a hlavně sledovat. Příznávám, tyto filmy ve mě nevyvolávají estetické potěšení, ale oceňuji, že se těmto tématům tvůrci nevyhýbají a nepřikrášlují je k obrazu svému. Domnívám se, že snímku se daří postihnout polskou realitu všednosti a stává se tak výpovědí nejen jedné rodiny, nýbrž i společnosti. Snímek je prostoupen společenskými událostmi a vystřízlivění hrdinů z celoživotního snu je nanejvýš hořké, stejně jako vyrovnávání se s minulostí. Ačkoliv postava Barteka během snímku prodělává řadu rychlých proměn o jejichž logice a reálnosti by se dalo velmi pochybovat, daří se zejména díky výbornému výkonu Arkadiusze Janiczeka přetvořit postavu Barteka-otce v Barteka-monstrum. Jeho podmračený, nečitelný výraz, neprojevování jakýchkoliv emocí, řídká mluva a strojové replikace cizích názorů je ztělesním totálního záporného hrdiny, ke kterému divák pociťuje odpor a to je dobře, protože tento snímek chce v divákovi vyvolávat emoce a donutit se zamyslet nad tím, co se vlastně na plátně odehrává... (18.01.2008)

Tak nejprve klady, ať už se s nimi tady nemusím zabývat. Hodně se mi líbilo, jak se to snaží být natočené ve stylu rumunských filmů, tz. co nejrealističtěji. Na většinu rumunských filmů to sice nemá, ale dojem realističnosti v tom je. Plus ještě samotný námět se mi líbil, protože skutečně má potenciál přijít s dost silným dojmem. Jenže se dá celkem lehce prokouknout, že za realistickým vizuálem se skrývá strašně hloupý scénář. Už po pár minutách to působí dost ublíženecky a s každou další minutou se ten dojem jen zvyšuje. Všechny postavy se chovají hloupě a hlavní dvojice je párem chcípáků, který se dostal (spolu s dětmi) do dost složité životní situace, neustále jim něco hází klacky pod nohy, ale většinou si za to můžou sami, protože odmítají se svojí životní situací cokoli dělat, spíš si jen v tom všem přežívají a stěžují, až... Nebudu spoilerovat, nicméně obojí z toho dělá nedůvěryhodný vykalkulovaný příběh, který se postupem času snaží citově vydírat všude kde to jen jde a ačkoli jsem doufal, že to závěr aspoň trochu zachrání, nakonec ten závěr byl na tom všem úplně nejhorší. Jen za něj bych bez váhání dal odpad, protože je nejen strašně zbabělý a vyděračský, ale taky dost hloupý. Takže to ve finále je jen vykalkulovaná nihilistická blbost, co se strašně snaží hrát si na to, jak realistická je, ale když se podíváte do jejího nitra, dojde vám, jak stupidní, klišovitá a naprosto prázdná je. Btw nechci být hnusný, ale celkem by mě zajímalo, podle čeho je ten film tak strašně nehollywoodský a že bych si ho měl kvůli tomu vážit? Jako sorry, ale filmy s tunami citového vydírání produkuje především Hollywood a tady je ho taky hromada, takže - come on... Slabé 2* (17.10.2021)

Abych byl upřimný, mně subjektivně (narozdíl od některých zdejších četbou a opisováním >životnězkoušených< postpubertálních rádobymudrlantů - ahoj Marku, jak to máte u vás doma?) budou vždy milejší tyhle >hyperrealistické< - i když svým způsobem samozřejmě formou z principu mírně nudící (...jako v tomto případě třeba některé současné polské...) - filmy o skutečných problémech lidského žití, než rádobycosiřešící pitomě stylizované vyhláškované a stádu se podbízející kraviny tuzemské provenience. Nakonec - kolik rodin v našich končinách a poměrech skutečně řeší obdobné problémy, že... . . . P.S. A jaké z toho filmu plyne naučení? Žádné. Snad jen - když už ty věci jsou jak musí být, aby si lidi nedělali zbytečně ze života peklo... Ale raď babo ve chvíli, kdy je každá rada drahá... Spasitel zase nepřišel. . . . °-/ - - - - - (Poprvé viděno 20.6.2011 na >nespasitelném prostoru< , hodnocení 200., komentář zde jako čtyřiadvacátý - 20.6.2011) (20.06.2011)